Mohou testy ocí a vune nabídnout casnou diagnózu Alzheimerovy choroby?

V USA je nekdo diagnostikován Alzheimerovou chorobou kazdých 67 sekund. Soucasné klinické diagnostické testy znamenají, ze onemocnení lze zjistit pouze v pozdních stádiích. Ale ctyri nové studie, které byly nedávno predstaveny na konferenci Mezinárodní asociace Alzheimerovy choroby v Dánsku v Kodani v roce 2014, naznacují, ze testy ocí a vune mohou být pouzity k vcasnému zjistení Alzheimerovy choroby.

Alzheimerova choroba je nejcastejsí formou demence, která se vyznacuje problémy s pametí, myslením a chováním.

Prestoze presná prícina Alzheimerovy choroby je nejasná, vedci se domnívají, ze tvorba beta-amyloidních plaku - abnormální shluky proteinových fragmentu, které se hromadí mezi nervovými bunkami - muze hrát úlohu spoustením smrti mozkových bunek, coz zpusobuje kognitivní poruchy.

Drívejsí výzkum naznacuje, ze pocátecní stadia Alzheimerovy choroby zacínají zmírnovat smysl. Dve nové studie zkoumaly sdruzení dále, aby zjistily, zda smysl muze být pouzit k detekci pocátecních stadií Alzheimerovy choroby.

První studie vedla Dr. Matthew E. Growdon z Harvardské lékarské skoly a Harvardská skola verejného zdraví v Bostonu, MA. Dr. Growdon a jeho kolegové analyzovali 215 zdravých jedincu, kterí byli soucástí studie Harvard Ageing Brain Study v Massachusetts General Hospital.

Úcastníci podstoupili radu kognitivních testu, stejne jako 40-bodový test identifikace vune Pennsylvania Pennsylvania (UPSIT), který zmeril jejich cichovou funkci - jejich smysl. Navíc tým meril velikost dvou struktur mozku mezi úcastníky, kterí se nacházejí v casných lalocích - entorinální kure a hipokampu (oblast spojená s pametí) - a hladiny amyloidních proteinu v jejich mozku.

Testy identifikace zápachu "by mohly být uzitecné pro vcasnou detekci Alzheimerovy choroby"

Podle výzkumníku zjistili, ze úcastníci, kterí meli tencí entorinální kuru a mensí hipokampus, meli horsí identifikaci pameti a vune nez ti, kterí meli vetsí hipokampus a tlustsí entorinální kuru.

Výsledky dvou nových studií naznacují, ze by mohl být pouzit vcelí test pro vcasnou detekci Alzheimerovy choroby.

Skupina dále uvádí, ze úcastníci, kterí meli vysokou hladinu amyloidních proteinu a tencí entorinální kuru - které spojili s vetsí smrtí mozkových bunek - mely horsí cichovou funkci.

Prestoze Dr. Growdon ríká, ze nálezy týmu by mely být "interpretovány s opatrností", verí, ze výzkum "naznacuje, ze muze existovat úloha pri testování identifikace vune u klinicky normálních starsích jedincu, kterí jsou ohrozeni Alzheimerovou chorobou."

Dalsí studie vedená Dr. Davangerem Devanandem z Columbia University Medical Center v New Yorku v NY podporuje tuto teorii. Výzkumný tým provedl analýzu 1 037 starsích osob bez demence. Sledovali úcastníky ve trech casových obdobích: 2004-06, 2006-08 a 2008-10.

Zjistili, ze u 757 subjektu byly nizsí skóre UPSIT spojené s vývojem demence a Alzheimerovy choroby. Riziko Alzheimerovy choroby se zvýsilo o 10% u kazdého dolního bodu zaznamenaného na UPSIT. Dále zjistili, ze nizsí základní skóre UPSIT bylo spojeno s kognitivním poklesem u úcastníku, kterí nemeli na pocátku studie kognitivní poruchy.

Dr. Devanand komentoval zjistení:

"Jestlize dalsí výsledky rozsáhlých studií reprodukují tyto výsledky, pomerne levný test, jako je identifikace zápachu, muze být schopen identifikovat subjekty se zvýseným rizikem demence a Alzheimerovy choroby ve velmi rané fázi a muze být uzitecné pri identifikaci osob s vyssím rizikem kognitivní pokles v sirsím slova smyslu. "

Techniky zobrazování oka ukazují príslib pro vcasnou diagnózu Alzheimerovy choroby

Ale podle dalsích dvou studií prezentovaných na konferenci nejsou jen cuchové testy, které mohou být uzitecné pro vcasné zjistení Alzheimerovy choroby.

Drívejsí výzkum naznacuje, ze mezi jednotlivci s Alzheimerovými beta-amyloidními plaky, podobnými tem, které se nacházejí v mozku, lze nalézt v sítnicích - smyslovou tkán, která caruje vnitrní povrch ocí.

Rychlá fakta o Alzheimerove nemoci

• Více nez 5 milionu lidí v USA zije s Alzheimerovou chorobou
• Toto onemocnení je sestou hlavní prícinou úmrtí v USA
• Zhruba dve tretiny Americanu s Alzheimerovou chorobou jsou zeny
• Ocekává se, ze do roku 2050 se pocet lidí s Alzheimerovou chorobou ztrojnásobí az na 16 milionu.

V první studii - která predkládá predbezné výsledky pro 40 z 200 úcastníku - Shaun Frost z organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organization (CSIRO) v Austrálii a kolegové naznacují, ze hladiny amyloidních proteinu v sítnici mohou být pouzity k urcení hladin amyloidních proteinu v mozku, a proto poskytuje potenciální metodu pro casnou detekci Alzheimerovy choroby.

Aby dospeli k záverum, tým dal úcastníkum prílohu obsahující kurkumin - slouceninu, která se váze na amyloidní proteiny a osvetluje je. To umoznilo výzkumníkum detekovat amyloidní plaky v oku metodou nazývanou retinální amyloidní zobrazování (RAI). Úcastníci podstoupili PET (tomografické emisní tomografie), aby vedci mohli srovnávat hladiny amyloidu v oku s hladinami v mozku.

Z tohoto duvodu zjistili, ze amyloidní hladiny zjistené v oku odpovídají hladine amyloidu v mozku. RAI test byl navíc schopen rozlisovat mezi subjekty s a bez Alzheimerovy choroby s 80,6% specificitou a 100% citlivostí.

Na základe dosavadních zjistení Frost a kolegové verí, ze retinální testy mohou být pouzity k detekci raných stadií Alzheimerovy nemoci.

"Pokud by dalsí pruzkumy ukázaly, ze nase pocátecní nálezy jsou správné, mohlo by to být dodáno jako soucást pravidelné ocní kontroly jednotlivce," ríká Frost. "Úroven vysokého rozlisení nasich obrázku by mohla také umoznit presné sledování jednotlivých plakátu sítnice jako moznou metodu sledování progrese a odpovedi na terapii."

V jiné studii, Paul. D. Hartung, prezident a generální reditel spolecnosti Cognoptix Inc. v Massachusetts, a kolegové analyzovali 20 jedincu s potenciální Alzheimerovou chorobou spolu s 20 zdravými lidmi.

Úcastníci podstoupili techniku ??ocního skenování fluorescencního ligandu (FLES), která dokáze detekovat amyloidní proteiny v ocní cocce. To zahrnuje aplikaci masti do dolních vícek, které osvetlují amyloidní proteiny. Proteiny se pak detekují laserovým skenováním. Vsichni úcastníci podstoupili PET zobrazování tak, aby mohly být odhadnuty hladiny amyloidu v jejich mozku.

Podle výzkumníku byla technika ocního zobrazování schopna rozlisovat mezi jednotlivci s Alzheimerovou chorobou a bez ní s 95% specificitou a 85% citlivostí a hladiny amyloidu v oku významne korelovaly s úrovnemi nalezenými v mozku pomocí PET zobrazování.

Dr. Pierre N. Tariot, reditel Banner Alzheimerova institutu ve Phoenixu, AZ, a hlavní resitel studie, komentuje zjistení týmu a ríká:

"Existuje kritická potreba rychlého, spolehlivého, nízkorozpoctového a snadno dostupného testu vcasné diagnostiky a lécby Alzheimerovy choroby. Tento systém [ocního zobrazování] ukazuje slib jako techniku ??vcasné detekce a monitorování onemocnení".

Zdravotní novinky dnes nedávno informovala o nové analýze naznacující, ze Alzheimerovu chorobu lze predejít ve tretine prípadu tím, ze uciníme urcité zmeny v zivotním stylu, jako napríklad vzdát se kourení, zvysovat výkon a potírat s obezitou.