cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Muze velikost mozku predpovedet riziko kognitivního poskození?

Alzheimerova choroba a kognitivní poruchy mohou vázne ovlivnit schopnost osoby vykonávat kazdodenní cinnost, ale pouze 45% lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jejich pecovateli jsou informováni o jejich diagnóze. Nyní nová studie naznacuje, ze vetsí velikost mozku by mohla znamenat snízení rizika kognitivního poskození, vcetne demence.
Vetsí hipokampus je spojen se snízeným rizikem kognitivního poskození v nové studii.

Výzkum je publikován v casopise Výzkum a terapie Alzheimerovy choroby.

Zameruje se konkrétne na hippocampi, dve "struktury vypadající na morských koních" umístené v levém a pravém mozku, které pomáhají vytváret nové vzpomínky. Kdyz jsou tyto struktury naruseny - napríklad kvuli Alzheimerove nemoci, muze být obtízné vzpomenout si na nedávné události.

Vedci - vedeni Aaronem Bonnerem-Jacksonem z Centra pro zdraví mozku na Clevelandské klinice v Ohiu - ríkají, ze predchozí studie naznacily, ze velikost hipokampu by mohla být pouzita jako opatrení pro ty, kterí mají zvýsené riziko Alzheimerovy choroby.

Vysvetlují, ze levý hippocampus je spojen s verbální retencí, zatímco správný má vztah k prostorové pameti.

Aby bylo mozné dále zkoumat souvislost mezi objemem mozku a pametí, vedci zhodnotili 226 pacientu na pametové klinice, aby zjistili jakékoliv zvýsené riziko vývoje demence.

"Nálezy by mely být vzaty v úvahu pri navrhování nových léku"

U tohoto typu studie vedci rekli, ze jejich skupina pacientu byla pomerne velká a nekteré mely ruzné typy neurodegenerativních poruch. Z pacientu melo 34 Alzheimerovu diagnózu a 82 melo mírné kognitivní poruchy (MCI) - prekurzor Alzheimerovy choroby.

Vedci analyzovali vzpomínky pacientu pomocí testu, kterým pacienti prokázali svou schopnost zapamatovat si seznamy slov, která jim byla prectena. Pacienti pak provedli prostorové testy, které ukázaly, jak dobre si pamatují tvary a vzory.

Dále tým vysetroval vysetrení pacienta na mozku, které zaznamenalo pomocí magnetické rezonance (MRI).

Výsledky ukazují, ze pacienti s tzv. Normální pametí meli vetsí hippocampy a lépe se vyvíjeli v pametových úlohách ve srovnání s temi, kterí meli kognitivní poruchy.

Bonner-Jackson vysvetluje své poznatky dále:

"Navrhujeme, aby výkonnost v úloze prostorové pameti byla citlivejsím merítkem objemu hippokampu nez výkon v úloze slovní pameti. To vyvolává drívejsí studie a klinické studie zamerené na samotnou slovní pamet, jelikoz nyní zjistujeme, ze prostorová pamet je vetsího hráce pri hodnocení osob s rizikem Alzheimerovy choroby. "

I kdyz se výzkumníci zamerili pouze na hipokampus, Bonner-Jackson ríká, ze budoucí výzkum by mel zahrnovat i dalsí struktury mozku, jako je thalamus a amygdala.

"Prestoze se jedná o jednu z nejvetsích studií, která se zameruje na roli hraje hippocampi pri nástupu demence, je treba provést dalsí vysetrení, abychom potvrdili vztah," poznamenává a dodává, ze budoucí studie Alzheimerovy choroby by mely také "uvazovat o techto zjisteních pri navrhování nových léku. "

Studie nemuze urcit prícinu a úcinek

Ackoli studie má mnoho silných stránek, vedci poukazují na nekterá omezení. Za prvé, protoze studie byla pozorovací, nemuze dolozit prícinu a úcinek, jelikoz ostatní faktory by mohly být ve hre.

Rychlá fakta o Alzheimerove chorobe v USA
  • 1 ze 3 senioru umírá s Alzheimerovou chorobou nebo jinou demencí
  • Pouze 45% lidí s tímto onemocnením nebo jejich pecovatelum je o diagnóze
  • Je to sestá hlavní prícina smrti.

Dalsí informace o Alzheimerove chorobe

Navíc, i kdyz tým pouze studoval hipokampus, predchozí studie zjistila úcinky v pravém parahipokampálním gyru, takze je mozné, ze by "zjistili úcinky laterality, kdyby zkoumaly více struktur v mesiálních temporálních lalokech."

Dodávají, ze tyto nálezy by mely být replikovány pouzitím vetsích velikostí vzorku.

Protoze 1 ze 3 senioru umírá s Alzheimerovou nebo jinou demencí, taková zjistení mají velký význam, zejména u stárnoucí populace.

Zacátkem tohoto týdne, Zdravotní novinky dnes o studii, která prokázala, jak by mohla nová lécba Alzheimerovou chorobou vzniknout pri modelování proteinu tepelného soku.

Pracovní dlouhá pracovní doba, tezké zvedání mohou vést k problémum s otehotnením

Pracovní dlouhá pracovní doba, tezké zvedání mohou vést k problémum s otehotnením

Pracovní dlouhá pracovní doba a casté zapojení do tezkého zvedání mohou mít vliv na schopnost zen otehotnet, tvrdí nová studie zverejnená v casopise Occupational & Environmental Medicine. Zeny, které pracovaly víc nez 40 hodin týdne, trpely asi o 20% déle, nez aby otehotnely, nez ti, kterí pracovali 21-40 hodin týdne, podle studie.

(Health)

"Cvicení v pastilce" se blízí k nové studii

"Cvicení v pastilce" se blízí k nové studii

Je samozrejmé, ze fyzická aktivita je zásadní, pokud jde o zlepsení a udrzování zdraví. U osob s omezenou pohyblivostí vsak není pravidelné cvicení snadné. Nová studie nám prinesla o krok blíz k resení: "cvicení v pilulce". Vedci tvrdí, ze muze být mozné simulovat odpoved tela na cvicení pomocí léku.

(Health)