Korelace mezi roztrousenou sklerózou a CCSVI, ale záver není rozhodný kvuli kvalite dukazu

Podle prezkumu publikovaných studií v Kanadský casopis zdravotnické asociace (CMAJ) chronická cerebrospinální zilní nedostatecnost (CCSVI) se jeví jako castejsí u lidí s roztrousenou sklerózou nez u tech, kterí nemají, ale je treba provést více kvalitních studií, aby bylo mozné vyvodit definitivní závery.
V roce 2009 Dr. Zamboni a jeho tým definovali CCSVI jako ultrazvukem-zjistitelné abnormality v anatomii a prutok krve v zilách odvádejících krev z mozku a zpet. Zjistil, ze CCSVI byl mnohem rozsírenejsí u lidí s roztrousenou sklerózou (MS) nez u tech, kterí nemeli tento stav a naznacili, ze CCSVI muze být prícinou MS, degenerativního onemocnení centrální nervové soustavy.
Zapojení CCSVI do MS je kontroverzní, protoze nekterí výzkumníci nejsou schopni opakovat zjistení Zamboniho. Kanadstí vedci z nemocnice sv. Michaela v Torontské univerzite, Stredisko zdravotnických ved Sunnybrook v Torontu a Univerzita v Calgary v Alberte se rozhodli provádet metaanalýzu studií, tj. Spojili zverejnené studijní výsledky s nejobjektivnejsími a nezaujatejsími zpusobem, ve kterém porovnávali frekvenci CCSVI u pacientu trpících MS a bez pacientu.
Nová metaanalýza zahrnovala osm ruzných studií ruzných úrovní kvality provádených v Nemecku, Jordánsku, Itálii a Spojených státech. Vzhledem k tomu, ze mnohé z techto studií byly malé a nezaznamenaly úroven výcviku osob provádejících ultrazvuk, zádná ze studií skutecne neukázala, zda nebo kolik z tech, kterí provádejí ultrazvuk, vedelo, zda pacient trpí MS nebo ne.
Vedci objevili obrovské rozdíly, pokud jde o frekvenci CCSVI u pacientu s MS, v rozsahu od 0% do 100% v prípade studie spolecnosti Zamboni; stejné odchylky byly pozorovány v míre, v níz byl CCSVI spojen s roztrousenou sklerózou. Zatímco nekteré studie odhalily vyssí cetnost u pacientu s MS v porovnání s temi, kterí nemeli tento stav, jiné studie prokázaly srovnávací frekvenci mezi obema skupinami, i kdyz statisticky kombinované, výzkumníci zjistili, ze CCSVI je castejsí u pacientu trpících MS v porovnání s temi, kterí nebyly.
Dr. Andreas Laupacis, vedecký ústav Li Ka Shing v nemocnici sv. Michaela v Torontu a jeho spoluautori napsali:

"Zjistili jsme silnou a statisticky významnou souvislost mezi chronickou cerebrospinální zilní nedostatecností a roztrousenou sklerózou, ale velké mnozství heterogenity mezi výsledky studie brání definitivnímu záveru." Zdroj heterogenity není jasný, není zjevne zpusoben rozdíly v definici chronické cerebrospinální zilní insuficience, charakteristiky pacienta nebo metodologické kvality studií. "

Pokracovali v psaní:

"Rovnez jsme nemohli identifikovat zádný faktor, který by zahrnoval velký a problematický rozdíl mezi studiemi o frekvenci chronické cerebrospinální zilní insuficience u pacientu s roztrousenou sklerózou."

Podle výzkumníku by tento rozdíl mohl být zpusoben skutecností, ze analýza zahrnovala malou velikost vzorku studií a rovnez kvuli rozdílum v ultrazvukových technikách a kontrole kvality, protoze výsledky ultrasonografie se mohou lisit v závislosti na absolvovaném výcviku a úrovni kompetence kazdý operátor.

Autori zduraznují skutecnost, ze i kdyz je chronická zilní insuficience a roztrousená skleróza skutecne spojeny, toto "... neznamená, ze tento stav zpusobuje roztrousenou sklerózu". Pokud prospektivní studie prokází, ze CCSVI se skutecne vyskytuje casteji u tech, kterí trpí roztrousenou sklerózou, muze to bud znamenat, ze roztrousená skleróza zpusobuje CCSVI nebo ze CCSVI se vyskytuje casteji u lidí s roztrousenou sklerózou, aniz by ve skutecnosti zpusobovala onemocnení.
V záverecném vyjádrení autori písí:

"Dalsí vysoce kvalitní studie s pouzitím stejných ultrazvukových protokolu jsou potrebné k definitivnímu urcení, zda je chronická cerebrospinální zilní nedostatecnost castejsí u pacientu s roztrousenou sklerózou nez u tech, kterí nemají."

Dr. Robert Fox z Mellenova centra pro lécbu roztrousené sklerózy a výzkumu na Clevelandské klinice v Clevelandu v Ohiu píse v souvisejícím komentári:

"Metaanalýza Laupacis a kolegu je dobrým výchozím bodem, nicméne je treba udelat jeste hodne práce, nez budeme mít jistotu, zda chronická zilní nedostatecnost zilní zlázy je paradigmatickým posunem v klasickém smyslu ... nebo jenom jiný mód."

Napsal Petra Rattue