Otrava vázným nebezpecím pro teenagery

Nová studie prokázala, ze dospívající jsou ve srovnání s dospelými nebo detmi mnohem citlivejsí na otresy související se sportem. Studie v Poranení mozku , neuropsycholog Dave Ellemberg z Université de Montréal, je první svého druhu, který merí dopad otresu souvisejících se sporty na deti a porovnává dusledky traumatu ve trech ruzných vekových skupinách a ukazuje, ze otrava ovlivnuje prevázne pracující pameti, funkce mozku, která zpracovává a ukládá krátkodobé informace a která je zivotne dulezitá pro cinnosti jako ctení a mentální aritmetika.
Dr. Ellemberg, profesor na Kineziologické katedre univerzity, ríká:

"Celní oblasti mozku jsou mnohem citlivejsí na otresy a tyto oblasti dohlízejí na výkonné funkce zodpovedné za plánování, organizaci a správu informací." Behem dospívání se tyto funkce rychle rozvíjejí, coz z nich ciní krehcí stres a trauma.

Studie také ukázala, ze adolescenti, dospelí a deti, kterí poprvé utrpí otres mozku, budou mít neurofyziologické vedlejsí úcinky, které mohou trvat od sesti mesícu do jednoho roku. Otrava ovlivnuje nejen pracovní pamet osoby, ale také jejich schopnost udrzet pozornost a zamerení.
Vedci z Torontské univerzity vysvetlili, ze se deti zotavují mnohem pomaleji z druhé nebo tretí otrasy v porovnání s detmi s prvním otresem. Ohlásili své zjistení v casopise Pedatrics (Vydání v cervnu 2013).
Ellemberg uvádí:

"Dlouho jsme verili, ze mozek dítete byl plastictejsí a mohl by se lépe zotavit z nehody nebo stresu. V uplynulých letech jsme si uvedomili, ze detský mozek je zranitelnejsí. výzkum ukazuje, ze deti jsou stejne zasazeny jako dospelí otresy. "

Studie byla zalozena na metodách elektrofyziologického hodnocení, které jsou lépe zamerené na chronické vedlejsí úcinky. Výzkumníci se zúcastnili 96 atletu ve své studii, z nichz tretina byla dospelá, pricemz dalsí dve skupiny byly rozdeleny na deti ve veku od 9 do 12 let a deti ve veku 13 az 16 let.

Po tradicním neuropsychologickém testu, který pouzívala národní hokejová liga, vedci porovnali výsledky úcastníku s výsledky získanými z elektrofyziologie, která merila pracovní pamet, pozornost a inhibici pri provádení pocítacových úkolu.
Ellemberg prohlasuje:

"Tradicní testy jsou velmi efektivní k urcení okamzitých dopadu otresu, ale nejsou tak spolehlivé jako elektrofyziologie, aby se vylepsily dlouhodobé vedlejsí úcinky. Elektrofyziologie nám umoznuje videt reakci sportovce a jeho neuronu, které jsou nekdy nezávislé na sobe navzájem, a proto nekterí úcastníci prokázali slabost behem urcitých elektrofyziologických úkolu, které neuropsychologické testy nezaznamenaly.

Fotbalisté, kterí po nekolika mesících obnovení po otresu relapsují, jsou obavami mnoha fanousku a iniciují diskusi o traumatu. Tito sportovci delají pomerne dobre, ríká Ellemberg:

"Nezapomínejme na to, ze profesionální hráci mají tu výhodu, ze mají mesíce, aby se zotavili - luxus, který si díte nebo dospívající nemohou dovolit. Po otrase muzeme ulozit kognitivní odpocinek, coz znamená, ze zádná skola, zádná televize, zádné video hry a fyzický odpocinek "Tato neprítomnost v kombinaci s potenciálne chronickým dopadem na pracovní pamet muze negativne ovlivnit budoucnost dítete."

Tato zjistení donuti vedce, aby prehodnotili své chápání otresu spojených se sportem.
Ellemberg uzavírá:

"Situace je váznejsí, nez si myslíme: Na rozdíl od profesionálních sportovcu, mladíci nemají lékare a protokol, aby se znovu aktivovali, ale mysl je pro me dulezitejsí nez mozek slavného fotbalu Musí být chránen správnými diagnostickými nástroji a prizpusobeným rámcem.
Je zrejmé, ze otresy jsou soucástí sportu, ale muzeme omezit jejich výskyt omezením nebezpecných situací. Mladí lidé musí vykonávat svou cinnost v bezpecném prostredí, kde lidé vedí, jak zacházet s otrasy. "

Napsal Petra Rattue