Pocítac muze videt nase sny

fMRI skeny mohou odhalit vizuální obrazy, které máme v nasem mozku, zatímco jsme snení, rekli výzkumníci z Japonska v casopise Veda. Jednoduse receno, nasli zpusob, jak videt nase sny.
Senior autor Yukiyasu Kamitani z japonských ATR Computational Laboratories v Kjótu spolu s kolegy z Nara ústavu vedy a techniky a Národního institutu informacních a komunikacních technologií vysvetlil, ze jejich prulom sleduje nedávné pokroky výzkumu v dekódování mozkových signálu, které interpretují to, co my videt, kdyz jsme vzhuru.
Vedci tomu verí bez ohledu na to, zda spíme nebo se probudíme, nase mozky pouzívají stejné mentální obvody k interpretaci obrazu. V soucasné dobe se snazí najít zpusoby, jak tuto technologii vyuzívat pro lécbu psychiatrických pacientu s halucinacemi.

Je to krok k ctení?

Spoluautor, Yukiyasu Kamitani verí, ze je to ctení v duchu v tom smyslu, ze nekteré údaje jsou shromázdeny ohledne subjektivního stavu jejich úcastníku. Zduraznil vsak, ze výkon jejich soucasné metody má za sebou dlouhou cestu, nez by to nazval správným "ctením mysli" ve smyslu, ze má presné detaily myslenek snílce.
V této studii se tým zeptal trí dobrovolníku, kterí spali uvnitr stroju fMRI (funkcní magnetická rezonance).
Jaký je rozdíl mezi MRI a fMRI? - MRI je skenovací prístroj, který vidí, co je uvnitr mozku, zatímco fMRI muze sledovat, co delá mozku. Je to trochu jako rozdíl mezi fotografií a videem, jeden vidí fungování, zatímco druhý ne. Napríklad fMRI pozoruje zmeny prutoku krve v mozku. Jednoduse receno, MRI se podívá na mozek za to, co je, zatímco fMRI se dívá na to, co delá mozku (jeho funkce). MRI snímá anatomickou strukturu obrazu, zatímco FMRI zobrazuje metabolickou funkci.
Podívali se na aktivitu mozku úcastníku, kdyz byli ve stavu lehkého spánku, a porovnali to, co zjistili, kdyz se dívali na obrázky vozu, ulic a dalsích kazdodenních vecí, kdyz se probudili.
Úcastníci se probudili ze spánku a pozádali, aby popsat, co videli tesne predtím, nez se probudili. Autori uvedli, ze vetsina z nich by popisovala dum, ulici nebo nejakou kazdodenní scénu.

Po celkem 200 probuzeních vedci zjistili, ze jejich pocítacový proces byl priblizne 60% presný - predpovídal, co videli prazci tesne pred probuzením 60% casu.
To naznacuje, ze cásti mozku pracují stejným zpusobem, kdyz jsme bud vzhuru, nebo spali a videli obrazy.
Zkoumání lidí behem fáze hlubokých snu REM (rychlé oci) se ukázalo mnohem obtíznejsí. Skenovací stroje jsou hlucné a nejsou prílis pohodlné - lidé nemohou zustat v nich celé hodiny. Tým ríká, ze plánují vyuzívat svou technologii k pozorování dobrovolníku behem REM.

První krok k "cetbe snu" nastala v roce 2011

V ríjnu 2011 vysvetlili v casopise Martin Dresler a Michael Czisch z psychiatrického psychologického institutu Max Planck Soucasná biologie ze kdyz lidé sní o tom, ze provádejí urcitou akci, urcitá cást mozku, která se podílí na plánování a realizaci pohybu, se rozsvítí aktivitou.
Vedci zkoumali mozky lucidních snílcu, kdyz spali. Rekli, ze jejich studium nabízelo záblesk lidského vedomí pri spánku; "prvním krokem k pravému ctení snu".
Martin Dresler rekl: "Snímání není jenom dívenem na senový film, jsou aktivovány mozkové oblasti reprezentující konkrétní pohyby tela."
Lucerní snílci vedí, ze sní a mají urcitou kontrolu nad tím, co delají ve svých snech. Vedec chtel sledovat neurální aktivity úcastníku behem techto snu.
Michael Czisch rekl: "Hlavní prekázkou pri studiu konkrétního obsahu snu je to, ze spontánní sny nemohou být experimentálne kontrolovány, nebot subjekty obvykle nemohou v prubehu spánku provádet predem definované dusevní cinnosti." "Vyuzití schopností jasného snení muze pomoci prekonat tyto prekázky."
Napsal Christian Nordqvist