Povinné ockování proti chripce pro vsechny zdravotnické pracovníky, ríká CMAJ

Abychom ochránili pacienty pred chripkou, meli by být zamestnanci zdravotní péce pripraveni mít kazdorocní ockovací látku proti chripce, Ken Flegel, Senior Associate Editor, CMAJ (casopis Kanadské lékarské asociace) napsal dnes.
Proc je mezi 55% a 65% lékaru neocekává kazdorocní sezónní chripka, ale vsichni ríkají, ze by nikdy úmyslne neposkodili pacienty nebo neprijímali opatrení, která by mohla vést k poskození pacienta?
Pojem neskodí pacientum je zakotven v latinském diktátu primum non nocere (nejprve neskodí).
Flegel vysvetluje, ze v Kanade:

• Mezi 5% az 10% vsech Kanadanu se kazdorocne dostává chripky


• Priblizne 20 000 hospitalizací rocne je spojeno s chripkou


• Kazdorocne zemre mezi 4 000 az 8 000 osobami s chripkou


• 20% zdravotnických pracovníku chytí chripku v kazdé chripkové sezóne


• 28% az 59% vsech mladých zdravých dospelých, kterí se nakazí chripkovým virem, nemá zádné príznaky

Mezi temi, kterí mají príznaky, kdyz se dostanou na chripku, mohou virus vyplavit az 24 hodin pred nástupem príznaku.
Flegel napsal:

"Je nacase, aby byli vsichni lidé, kterí pracují ve zdravotnickém zarízení, ockováni."

Jaké jsou výhody ockování zdravotnických pracovníku?

• Pokud jsou vakcinacní kmen a cirkulující kmen dobre shodné, míra úcinnosti je priblizne 86%


• Méne pacientu dojde s chripkou


• Zdravotnické systémy ztrácejí méne pracovní doby od zamestnancu, kterí kvuli chripce postrádají práci


• Málokdo zije v zarízeních chronické péce

Ctyri studie ukazují jasné prínosy ockování proti chripce

Nedávné hodnocení ctyr randomizovaných studií na cloveku ukázalo, ze pokud byla míra ockování zamestnancu v zarízeních chronické péce mezi 51% az 70%, celková sezónní úmrtnost obyvatel v techto institucích klesla mezi 5% a 20%. Pacienti v nemocnicích s akutní pécí jsou mnohem slabsí nez pacienti ve ctyrech studiích a mnohem méne schopní odolat nové infekci.
Podle jiné studie, která se zabývala nákladovou výhodou z pohledu zdravotního systému, za kazdou 1 dolar vynalozenou na ockování zdravotnických pracovníku dochází k úspore nákladu ve výsi 1,6 USD.

Ockování - osobní volba?

Ockování, mnozí argumentují, by melo být osobní volbou; nikoli neco, co by lidé meli být nuceni delat.
Flegel píse, ze osobní volba zdravotnického pracovníka se nekdy muze dostat do konfliktu s nejlepsími zájmy pacienta. Kdo pak by mel prijít jako první?
Lékari, kterí se infikují virem HIV, dnes nemají dovoleno pracovat - príkladem toho, ze pacient prijde jako první.
Argument by mohl být rozsíren na chripku - nejlepsí zájmy pacienta by jiste mely prijít jako první.

Proc lidé nedostávají chripku?

Lidé nedostávají chripku, protoze:

• Zapomneli
• Oni se bojí, ze se z tohoto ústí ocitnou spatne
  Ve velmi malém poctu prípadu muze být výtok z nosu, lokální reakce a nízká horecka. Riziko vzniku syndromu Guillain-Barre je asi 1/100 000. Pri vytvárení ockovacích látek proti chripce se obecne vyhneme kmenum spojeným s rizikem Guillain Barre.


• Oni se obávají, ze jim dzbánek dá chripku.
  Zánet chripky má inaktivované viry; je z nich nemozné dostat chripku.


• Ríkají, ze neexistují zádné dukazy o tom, ze chripka chrání pred chripkou.
  Existuje dukaz. Chripkové vakcíny pomáhají chránit pacienty pred chripkou.

Pro zavedení povinného vakcinacního programu musí existovat ohnisko vázných onemocnení, nízká úroven imunity, musí být k dispozici úcinná a bezpecná vakcína a spotreba vakcíny musí být nízká. Flegel ríká, ze tyto podmínky existují behem období chripky. Pravdepodobne v prípadech hlubokých filozofických nebo nábozenských pomeru a lékarských kontraindikací by mohly být udeleny výjimky v rámci povinné politiky, navrhuje.
Verejné informacní kampane a disky, které povzbudí vyssí príjem ockovacích látek proti chripce, se vyplatí, zduraznil Flegel. Behem posledních patnácti let se pocet ockování proti chripce zvýsil z 22% na 52%. Tam, kde byly zavedeny povinné programy pro zdravotnické pracovníky, bylo více nez 95% ockováno.
Verejné zdraví Ontario doporucuje program povinné vakcinace. Aby byla nemocnice schopna prerusit prenos a zabránit dovozu, míra úcasti musí být vyssí nez 90%.
Odolnost vuci ockovacím látkám proti chripce mezi zdravotnickými pracovníky je v celosvetovém merítku bezná. Zpráva zverejnená v BMJ (British Medical Journal), v srpnu 2009 zjistila, ze asi polovina vsech odborníku z oblasti zdravotnictví a zdravotnických pracovníku v Hongkongu uvedla, ze nebudou brát prasecí chripku kvuli obavám z její úcinnosti a mozných vedlejsích úcinku. Autori dodali, ze je to nestastné, protoze "ockování je jedním z nejúcinnejsích zpusobu, jak snízit nemoci a úmrtí spojené s pandemickou chripkou".

Príkladem spalnicek

Kdykoli má skola vypuknutí spalnicek, neockované deti, ucitelé a dalsí zamestnanci skoly nejsou povoleni. Mozná je cas pouzít stejný systém pro zdravotnické zarízení týkající se ockování.
Flegel napsal:

"Zivot nasich pacientu závisí na této zmene."

Byly zvetseny prínosy výskytu chripky?

Clánek v Lancetové infekcní nemoci, v ríjnu 2007, uvedlo, ze prínosy poskytnutí vakcíny proti chripce se výrazne zvelicily. Vsechny rozvinuté zeme povzbuzují ockování proti chripce u lidí starsích 65 let - cílem je snízit zátez úmrtnosti na chripku.
Podle autoru vedených Dr. Lone Simonsenem z Univerzity Georgea Washingtona ve Washingtonu, USA ockování zdravých starsích lidí casteji nez jejich krehkých vrstevníku, stejne jako pouzívání nespecifických koncových bodu, jako je mortalita vsech prícin, zpusobily zvelicené výsledky.
Dr. Lone Simonsen rekl:

"Zbývající dukazní základna je v soucasné dobe nedostatecná k tomu, aby naznacila velikost prínosu úmrtnosti, pokud existuje, ze starsí lidé pocházejí z vakcinacního programu."

Napsal Christian Nordqvist