cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Studená teplota je nejvetsím viníkem pri úmrtí souvisejících se zmenou klimatu

Pocet extrémních povetrnostních událostí se v posledních desetiletích celosvetove zvýsil - coz je otázka, která je primárne pricítána globálnímu oteplování. Prestoze populární myslenka tvrdí, ze vlny horka jsou nejvetsí prícinou úmrtí souvisejících se zmenou klimatu, nová studie tvrdí, ze lidé mají mnohem vyssí riziko smrti z chladných kouzel.
Analýza zjistila, ze vetsina úmrtí souvisejících s klimatem je zpusobena chladnými teplotami.

A co víc, zjistení - publikovaná v Lancet - odhalují, ze mírne teplé a chladné povetrnostní podmínky jsou mnohem pravdepodobnejsí, ze zpusobí smrt extrémne horké nebo chladné podmínky.

Vedoucí autor Dr. Antonio Gasparrini z Londýnské skoly hygieny a tropické medicíny ve Velké Británii a kolegové dospeli k záverum tím, ze analyzovali více nez 74 milionu úmrtí, které se v letech 1985 az 2012 vyskytly ve více nez 384 místech v 13 zemích.

Zeme zahrnuté do analýzy byly Spojené státy, Spojené království, Austrálie, Kanada, Thajsko, Svédsko, Spanelsko, Brazílie, Itálie, Cína, Jizní Korea, Tchaj-wan a Japonsko, pokrývající sirokou skálu klimatu od chladné az po subtropické.

Byly shromázdeny údaje o prumerné denní teplote kazdé zeme, stejne jako údaje o mírách úmrtí a faktorech, které mohou mít vliv na výsledky, jako je vlhkost a znecistení ovzdusí.

Tyto informace byly pouzity k výpoctu optimální teploty v kazdé lokalite - teplote spojené s nejmensími úmrtnostmi - a rovnez k výpoctu celkového poctu úmrtí zpusobených neoptimálními teplotami. Výzkumníci také odhadli pocet úmrtí zpusobených chladnými a horkými podmínkami, a to od mírných az po extrémní teploty.

Studené pocasí zabije 20krát víc lidí nez horké pocasí

Výsledky ukázaly, ze priblizne 7,71% vsech úmrtí ve vsech 13 zemích bylo zpusobeno neoptimálními teplotami.

Ceny se mezi jednotlivými zememi výrazne lisily. Zatímco priblizne 3% úmrtí v Thajsku, Brazílii a Svédsku bylo zpusobeno neoptimálními teplotami, tyto teploty byly prícinou priblizne 11% úmrtí v Cíne, Itálii a Japonsku.

Snad nejzajímavejsím zjistením vsak bylo, ze vetsina techto úmrtí byla prícinou nízkých teplot, coz predstavuje 7,29% z nich. Teplé teploty byly prícinou pouhých 0,42% vsech úmrtí, coz znamená, ze chladné pocasí zabíjí zhruba 20krát více lidí nez horké pocasí.

Navíc tým zjistil, ze méne nez 1% vsech úmrtí bylo zpusobeno extrémními teplotami. Priblizne 7% vsech úmrtí bylo zpusobeno mírnými teplotami, podle výsledku, pricemz priblizne 6,6% bylo zpusobeno mírným chladem.

Prohlásil doktor Gasparrini Zdravotní novinky dnes ze vyssí podíl úmrtí zpusobených mírne teplými a chladnými teplotami lze vysvetlit skutecností, ze dny s takovými teplotami jsou castejsí. "Prestoze riziko úmrtí zpusobené extrémne chladnými nebo horkými dny je skutecne vyssí, jsou méne casté," dodal.

V komentári k celkovým poznatkum ríká Dr. Gasparrini:

"Casto se predpokládá, ze extrémní pocasí zpusobuje vetsinu úmrtí, pricemz vetsina predchozích výzkumu se zameruje na úcinky extrémních teplotních vln.

Nase nálezy z analýzy nejrozsáhlejsí datové sady smrtelných prípadu spojených s teplotou, které se kdy shromázdily, ukazují, ze vetsina techto úmrtí se skutecne vyskytuje v mírne horkých a chladných dnech, pricemz vetsina úmrtí je zpusobena mírne chladnými teplotami. "

Doktor Gasparrini nám rekl, ze zatímco tato studie zpochybnuje konvencní presvedcení o zdravotních dusledcích teploty, nálezy nejsou zcela prekvapující.

"Jedná se o první epidemiologické vysetrení, které prímo srovnává zdravotní zátez zpusobenou teplem a chladu v multimediálním datovém souboru více zemí a první oddeluje související riziko mezi dny s extrémními a nekoncovými teplotami," dodal. "Ackoli výsledky této studie jsou ponekud neocekávané, nejsou v rozporu s dukazy, které jsou jiz v literature k dispozici."

Poznamenal, ze zatímco soucasné politiky v oblasti verejného zdraví se primárne zamerují na snízení zdravotních dusledku extrémního tepla, jejich výsledky naznacují, ze je zapotrebí zmenit prioritu. "Tato studie naznacuje, ze tyto zásahy musí být znovu zamereny a rozsíreny tak, aby se zohlednila celá skála úcinku spojených s neoptimální teplotou, zejména s ohledem na zdravotní zátez, ke které dochází ve dnech s extrémními teplotami."

V redakci spojeném se studií Keith Dear a Zhan Wang z univerzity Duke Kunshan v Cíne poukazují na to, ze Dr. Gasparrini a jeho kolegové nezohlednili odolnost jednotlivcu ani náchylnost k urcitým teplotám, které mohou mít vliv na výsledky.

"Protoze vysoké nebo nízké teploty postihují vnímavé skupiny, jako jsou nemocné, mladé a starsí lidé, pokusy o zmírnení rizik spojených s teplotou by mely prospech z hloubkových studií interakce mezi priraditelnou úmrtností a socioekonomickými faktory , aby se zabránilo nepríznivým výsledkum politiky a aby se dosáhlo úcinného prizpusobení. "

Prohlásil doktor Gasparrini MNT ze Rada lékarského výzkumu Spojeného království mu predbezne udelila dotaci, aby tento výzkum dále provedla. "Konkrétne," dodal, "chceme lépe charakterizovat geografické a casové rozdíly v teplotne-zdravotních sdruzeních a vyuzívat tyto informace k odvození informovanejsích predpovedí zdravotního zatízení v rámci scénáru klimatických zmen."

V listopadu 2014 zpráva britské královské spolecnosti posoudila rizika zmeny klimatu pro lidské obyvatelstvo.

Zpráva varovala, ze starsí obyvatelé jsou obzvláste ohrozeni teplotními vlnami a do roku 2100 by zmena klimatu mohla zvýsit pocet událostí vystavení horké vlne, které populace starsích jedincu dosáhla trikrát.

Dáti dostanou i baby blues

Dáti dostanou i baby blues

Otec je témer stejne pravdepodobné, ze zazívá úzkost kolem príchodu nového dítete jako matky, podle výzkumu zverejneného ve Journal of Affective Disorders. Muzi jsou také náchylní k úzkosti a depresi kolem narození dítete. Výsledky predchozích studií se lisí, ale nekteré naznacují, ze více nez 20% rodicu trpí úzkostí nebo depresí.

(Health)

Znamená acetaminofen snízení empatie?

Znamená acetaminofen snízení empatie?

Vedci z Ohio State University nalezli dukazy o tom, ze acetaminofen nejen zmackává fyzickou bolest, ale také snizuje nasi schopnost predpovedet bolest u druhých a empatize. Pokud je treba verit, muze tato bezná lék bránit nasí schopnosti si predstavit vzájemné nepohodlí. Acetaminofen naznacuje více neocekávaných psychologických úcinku.

(Health)