Studené nosy jsou mnohem zranitelnejsí nez zachycení nachlazení

Zdá se, ze v starém prísloví muze být pravda, ze v zime byste meli zakrýt nos a udrzet si ho v teple, aby nedoslo ke zchlazení. Nová studie zjistuje jeden duvod, proc jsme v zime zachytili více nachlazení, protoze imunitní systém je méne úcinný pri nizsích teplotách, coz umoznuje, aby bezný chladný virus v nosu - kde je chladnejsí nez v plicích - se lépe replikoval.
Nová studie zjistila, ze imunitní systém nereaguje tak dobre na bezný chladný virus pri chladnejsích teplotách, coz je mozná duvod, proc jsme v zime více zranitelní pri chytání nachlazení.

Nejcastejsí prícinou spolecného nachlazení je virus známý jako rhinovirus. Vedci zjistili, ze v nasich dýchacích cestách se kmeny rhinoviru rychleji replikují pri chladnejsích teplotách v nosu nez u plic. Podkladový mechanismus vsak nebyl jasný.

Nyní, psaní v Sborník z Národní akademie ved, tým výzkumníku na Yale University v New Haven, CT, ukazuje, ze bunky lemující nase dýchací cesty produkují robustnejsí antivirovou odezvu na beznou zimu pri teplote plíce nez v chladnejsích oblastech nosní dutiny.

Akiko Iwasaki, hlavní autor a profesor imunobiologie v Yale, ríká, ze predchozí studie se zamerily na to, jak teplota tela ovlivnuje virus. Ale ona a její kolegové se rozhodli vysetrovat, jak ovlivnuje imunitní systém.

Pri jejich studiu pomocí bunek odebraných z dýchacích cest mysí srovnávali imunitní odpoved na rhinovirus na teplotu tela v jádre nebo plicích (37 ° C) a pri chladnejsí teplote (33 ° C).

Intenzivní imunitní odpoved na bezný studený virus méne úcinný pri nizsí teplote

Profesor Iwasaki, který je také vysetrovatelem Howarda Hughesa, ríká:

"Zjistili jsme, ze vrozená imunitní odpoved na rhinovirus je narusena pri nizsí telesné teplote ve srovnání s telesnou teplotou."

Konkrétne autori poznamenávají dva znaky vrozené imunitní odpovedi, které byly robustnejsí pri vyssí teplote: "Segmentace interferonu závislá na receptoru RIG-I (RLR) a zvýsená odezva na interferony".

Testovali jejich zjistení na bunkách dýchacích cest, geneticky upravených pro nedostatek této cásti imunitní odpovedi a zjistili, ze podporují vyssí úrovne virové replikace pri vyssí teplote.

Zjistení ukazuje, ze menící se teplota ovlivnuje hostitelskou imunitní odpoved spíse nez virus, vedoucí autori k záveru, ze "chladnejsí teploty mohou umoznit replikaci bezného chladného viru, prinejmensím zcásti snízením antivirové imunitní odpovedi".

Závery dávají vernost starému, který ríká "zakryjte nos v chladném"

I kdyz studie pouzila mysí bunky, tým naznacuje, ze nabízí také stopy o cloveku. Kazdých dvacet let nosíme rhinoviru v nasich nosech.

Profesor Iwasaki ríká: "Obecne platí, ze cím nizsí je teplota, tím je nizsí vrozená imunitní reakce na viry," naznacuje, ze za starou manzelkou je pravda, ze lidé by meli být teplý a dokonce i zakrývat nos, aby se vyhnuli chytání nachlazení.

Krome techto nálezu doufá, ze studie nabídne pohled na to, jak teplota ovlivnuje imunitní odpoved pri jiných dechových podmínkách vyvolaných rhinovirusem, jako je detský astma. Pro vetsinu z nás je obycejná zima jen nepríjemností, ale pro díte s astmatem muze zpusobit tezké dýchací potíze.

Studie byla cástecne financována Národními institucemi zdravotnictví a National Science Foundation.

V prosinci roku 2014, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli o dalsí zajímavé studii, která zjistila, ze obdrzel objímání, byla spojena s mensím mnozstvím nachlazení. V této studii výzkumníci navrhli casté objímání - spolecne s dobrou sociální podporou - mohou snízit riziko infekce související se stresem.

Lékari s nadváhou casto trpí nadváhou u pacientu

Podle studie provedené vedci z Johns Hopkinsu jsou lékari s nadváhou významne méne schopni identifikovat problémy diagnostiky pacientu s váhou. Faktory zivotního stylu významne zvysují riziko vzniku rakoviny, cukrovky, kardiovaskulárních onemocnení, stejne jako vetsiny závazných onemocnení.

(Health)

Chirurgie Nejvíce stresující povolání; Vysoká míra sebevrazd

Provádení operace je velmi stresující zamestnání. V pruzkumu bylo zjisteno témer 8 000 lékaru a 501 hlásených sebevrazd behem predchozího roku. Nicméne strach z toho, ze by meli mít problémy s jejich praktikami, doktori casto predepisují léky nebo se svými kolegy sverují o pomoc.

(Health)