Kognitivní pokles "se zmenil s personalizovaným plánem lécby," tvrdí výzkumník

Více nez 5 milionu lidí v USA má Alzheimerovu chorobu - hlavní prícinu kognitivního poklesu - a ocekává se, ze do roku 2050 se tento pocet témer trojnásobí na 16 milionu. S takovými údaji se rasa objeví lékem na tuto chorobu. V nové studii výzkumník popisuje nový, personalizovaný lécebný program, který tvrdí, ze zmenil kognitivní pokles u malého poctu pacientu se ztrátou pameti.
Výzkumný pracovník tvrdí, ze personalizované lécebné programy - které zahrnují zmeny stravy a zivotního stylu - obrátily kognitivní pokles u pacientu se ztrátou pameti.

Dale E. Bredesen z Buck Institute Research on Aging v Novatu v Kalifornii a University of California-Los Angeles publikoval své poznatky v casopise Stárnutí.

V USA je Alzheimerova nemoc sestou hlavní prícinou úmrtí - kazdorocne zabíjí více lidí nez kombinace rakoviny prsu a rakoviny prostaty.

V nedávné pozornosti, která se zabývá otázkou, zda se blízíme k lécení Alzheimerovy choroby, rekla Heather Snyderová, reditelka lékarských a vedeckých cinností v Alzheimerove sdruzení Zdravotní novinky dnes ze Alzheimerova choroba je v první desítce jedinou prícinou smrti, ze nemáme moznost zabránit, zastavit nebo zpomalit její postup.

Bredesen toto tvrzení podporuje a dodává: "Jen v minulém desetiletí bylo provedeno stovky klinických studií s Alzheimerovou chorobou za celkovou cenu více nez miliardy dolaru bez úspechu."

Poznamenává, ze kombinované terapie pro jiné chronické nemoci, jako jsou rakovina, kardiovaskulární onemocnení a virus lidské imunodeficience (HIV), mají lepsí výsledky. Nicméne, on ríká, ze takové terapie nebyly prozkoumány v prípade Alzheimerovy choroby, prestoze existují dukazy, ze onemocnení muze být zpusobeno radou molekulárních interakcí.

"To naznacuje, ze sirsí lécebný prístup, spíse nez jediná léciva, která se zameruje na jediný cíl, muze být proveditelná a potenciálne úcinnejsí pro lécbu kognitivního poklesu kvuli Alzheimerove chorobe," ríká Bredesen.

Zpochybnuje tradicní teorii za Alzheimerovou chorobou

V predchozím výzkumu se Bredesen snazil lépe stanovit základní mechanismy Alzheimerovy choroby.

Dosavadní studie ukázaly, ze onemocnení je zpusobeno lepivými plaky v mozku tvorenými akumulací proteinu zvaného beta-amyloid v mozku. Predpokládá se, ze tyto plaky poskozují a znicí nervové bunky, coz vede ke ztráte pameti.

Ale výzkum Bredesena tuto teorii zpochybnuje. Verí, ze beta-amyloidní protein je soucástí vetsího souboru molekul, které prispívají k normální funkci mozku, a ze zvýsení proteinu narusuje signalizaci nervových bunek a rovnováhu mezi schopností mozku vytváret nebo rozbít vzpomínky, coz vede k pameti ztráta.

Jako takový, nez aby se zameril na jediný mechanismus, který mel prispet k Alzheimerove chorobe, se chtel podívat na to, jak kombinace terapií fungovala.

"Na základe hypotézy, ze Alzheimerova choroba je výsledkem nerovnováhy v rozsáhlé plasticitní síti, mela by terapie resit co nejvíce sítových slozek, s myslenkou, ze kombinace muze vytvorit efekt, který je více nez soucet úcinku z mnoha monoterapeutik, "vysvetluje.

Pacienti se ztrátou pameti sledovali personalizovaný program lécby

K testování své teorie, Bredesen zapsal 10 úcastníku do jeho studia. Vsichni pacienti meli bud ztrátu pameti spojenou s Alzheimerovou chorobou, amnestickou mírnou kognitivní poruchu nebo subjektivní poruchu kognitivních funkcí.

Plastická zmena mozek kazdého pacienta - zmeny v neurálních cestách a synapsích - byla analyzována, aby se urcil vliv, a kazdý pacient prosel individuálním a komplexním lécebným programem zalozeným na výsledcích.

Rychlá fakta o Alzheimerove chorobe v USA

• V USA nekdo rozvíjí Alzheimerovou chorobu kazdých 67 sekund
• 1 ve 3 osobách starsích 65 let umírá na Alzheimerovu chorobu nebo jinou formu demence
• Z 5,2 milionu lidí s Alzheimerovou chorobou je 3,2 milionu zen.

Dalsí informace o Alzheimerove chorobe

Bredesen se jako príklad zabývá jedním pacientem - 67letou zenou, která zazila 2 roky progresivní ztráty pameti.

Kdyz cte knihu, zapomene na to, co cetla, kdyz dosla k dolní cásti stránky a bude muset zacít znovu. Ona také zmástla jména svých mazlícku, nemohla si vzpomenout na císla a zapomnela, kde jsou spínace svetla ve svém dome. Protoze její práce zahrnovala cestování po celém svete a pripravovala analytické zprávy, pokládala to za opustení.

Lécebný program tohoto pacienta zahrnoval, ale nebyl omezen na:

• Vystrihování vsech jednoduchých sacharidu z její stravy, coz vede ke ztráte hmotnosti o 20 liber
• Snízení spotreby lepku a zpracovaných potravin a zvýsení spotreby zeleniny, ovoce a ryb, které nejsou farmové
• Pust po dobu nejméne 12 hodin mezi vecerí a snídaní a po dobu nejméne 3 hodin mezi vecerí a spaním
• Vezmete si jógu, abyste snízili pracovní stres a meditovali 20 minut denne
• Cvicení trvá nejméne 30 minut denne, 4-6 dní v týdnu
• Uzívání melatoninu kazdou noc (uzívá se ke zmírnení nespavosti) a zvysování spánku 4-5 hodin v noci na 7-8 hodin
• Pri uzívání methylkobalaminu (forma vitaminu B), vitaminu D3, rybího oleje a CoQ10 denne doplnují
• Zvýsení ústní hygieny pomocí elektrického prstence a elektrické kartácky na zuby a
• Obnovení dríve ukoncené hormonální lécby.

Ztráta pameti se zmenila u devíti pacientu, avsak v soucasné dobe jsou nálezy "anekdotické"

U tohoto pacienta Bredesen ríká, ze po 3 mesících po lécebném programu byly vsechny její príznaky ztráty pameti obráceny a po 1,5 roce chybí.

Tvrdí, ze osm dalsích pacientu zaznamenalo zvrácení symptomu ztráty pameti behem 3-6 mesícu od zahájení programu, i kdyz jeden pacient s pozdní fází Alzheimerovy choroby nebyl programem ovlivnen.

Ve svých komentárích uvádí Bredesen:

"Výsledky z 10 zde uvádených pacientu naznacují, ze ztráta pameti u pacientu se subjektivní kognitivní poruchou, mírnou kognitivní poruchou a prinejmensím rané fáze Alzheimerovy nemoci muze být obrácena a trvání zlepsení je zde popsáno terapeutickým programem.

Toto je první taková demonstrace. Nicméne v soucasné dobe jsou výsledky anekdotické, a proto je zapotrebí rozsáhlejsí, kontrolovaná klinická studie. "

Bredesen pripoustí, ze kazdý z techto programu je slozitý a zádný z pacientu je neustále schopen dodrzovat. Vetsina pacientu si stezovala, ze musí kazdý den uzívat více tablet a provádet významné zmeny stravy a zivotního stylu.

Poznamenává vsak, ze vedlejsí úcinky programu prakticky neexistují. "Je treba poznamenat, ze hlavním vedlejsím úcinkem tohoto lécebného systému je zlepsení zdraví a optimální index telesné hmotnosti, který je zcela v rozporu s vedlejsími úcinky mnoha léku," ríká.

Znovu zduraznuje, ze jeho zjistení je treba replikovat ve vetsích studiích, aby potvrdili jejich úcinnost, stejne jako presne urcit, do jaké míry programy zvysují ztrátu pameti, a jak pozde v procesu kognitivního poklesu mohou být programy zavedeny tak, aby byly úcinné .

Dále Bredesen ríká, ze v rozsáhlejsích studiích by melo rozhodnout, zda takové programy mohou být úcinné v rodinném Alzheimerove chorobe, a pokud ano, jak dlouho tato zlepsení trvají.

MNT nedávno hlásená studie prohlasující, ze úzkost, zárlivost a nálada mohou zvýsit riziko Alzheimerovy choroby u zen.