Vylucování Alzheimerova proteinu v mozku se s vekem snizuje

Po dosazení veku 65 let se riziko vzniku Alzheimerovy choroby zdvojnásobí kazdých pet let. Nyní v souladu s tímto zjistuje nový výzkum, ze schopnost mozku odstranit toxický proteinový fragment spojený s tímto onemocnením je u starsích lidí mnohem nizsí.
Po dosazení veku 65 let se riziko vzniku Alzheimerovy choroby zdvojnásobí kazdých pet let.

V Annals of Neurology, výzkumníci z Washingtonské univerzity v St. Louis v MO popisují, jak zjistili, ze mozky starsích lidí trvají mnohem déle, nez aby odstranily amyloid beta 42, coz je hlavní slozka bílkovinných plaku, které ucpávají mozku u Alzheimerovy choroby.

Randall J. Bateman, hlavní autor a profesor neurologie, ríká:

"Zjistili jsme, ze lidé ve svých 30 letech obvykle trvají asi ctyri hodiny, nez si z mozku odstraní polovinu amyloidu beta 42. V této nové studii ukazujeme, ze ve veku nad 80 let trvá více nez 10 hodin."

Není-li to odstraneno, existuje vetsí sance, ze amyloid beta 42 - bílkovinný fragment, který je prirozeným vedlejsím produktem aktivity mozku - se zaclení do plaku, které narusují mozkové funkce, jako je komunikace mezi bunkami.

Vedci jiz dlouho predpokládali, ze tyto plaky jsou jedním z hlavních hnacích sil Alzheimerovy nemoci, coz je forma demence.

Demence je progresivní stav, kdy se pamet, myslení a chování zhorsují, dokud není mozné konverzovat a starat se o sebe. Prestoze tento stav postihuje hlavne starsí lidi, není to normální soucást stárnutí.

Podle Svetové zdravotnické organizace je celosvetove s demencí okolo 48 milionu lidí a tento pocet kazdorocne roste o témer 8 milionu. Alzheimerova choroba prispívá priblizne dve tretiny techto prípadu.

Nizsí míry clearance amyloidu beta 42 u osob s príznaky Alzheimerovy choroby

Pro jejich studii prof. Bateman a jeho kolegové testovali 100 dobrovolníku ve veku od 60 do 87 let. Polovina techto úcastníku vykazovala klinické príznaky Alzheimerovy nemoci, jako jsou problémy s pametí, a 62 melo v mozku tvorbu plaku.

Vedci zjistili tyto príznaky a symptomy z podrobných dusevních a fyzických hodnocení, které úcastníci podstoupili. Stejne jako vysetrení mozku pro kontrolu plaku, testovali cerebrospinální tekutinu úcastníku pomocí technologie, kterou vyvinuli sami.

Pomocí této technologie - nazývané SILK (zkratka pro stabilní kinetiku spojenou s izotopy) - vedci mohou sledovat, co se stane s amyloidem beta 42 a dalsími bílkovinami.

U úcastníku, kterí vykazovali dukaz plaku, tým zjistil, ze amyloid beta 42 pravdepodobne upadá z tekutiny, která splavuje mozku a hromadí se v plaketách.

Také nizsí míry clearance amyloidu beta 42 - takové, jaké vedci videli u starsích úcastníku - byly spojeny s príznaky Alzheimerovy nemoci, vcetne poruchy pameti, zmeny osobnosti a demencí.

Profesor Bateman tvrdí, ze mozek má ctyri zpusoby odstranení beta-amyloidu: pohybuje se jí do pátere, vynucuje to pres hematoencefalickou bariéru, rozpoustí ho nebo jej absorbuje jinými bílkovinami nebo ji ukládá jako plaky. On uzavírá:

"Prostrednictvím dalsích studií, jako je tento, doufáme, ze zjistíme, který z prvních trí kanálu pro odstranení beta amyloidu se zpomaluje v dobe, kdy mozky stárnou. To nám muze pomoci v nasem úsilí vyvinout nové lécby."

Zdravotní novinky dnes také nedávno se dozvedeli o studii, která naznacuje, ze jeho postavení spánku muze ovlivnit riziko vzniku Alzheimerovy nemoci. Pokud by se nálezy opakovaly u lidí, zdálo by se, ze mozkový lépe odstranuje amyloidní beta a jiné odpadní produkty úcinneji, kdyz spíme na nasí strane oproti brichu nebo na zádech.

Jaké jsou nejcastejsí problémy zlucníku?

Obsah obycejných problému Príznaky Dieta zlucníku Diagnostika Lécba prevence Vetsina lidí nevenuje pozornost jejich zlucníku, dokud nezpusobí potíze. Pokud je vsak problém, muze to být velmi bolestivé a vyzaduje okamzitý zásah. Zlucník je 4-palcový dlouhý orgán tvaru hrusky nacházející se pod játry v pravé horní cásti bricha.

(Health)

OCD: expozicní terapie nabízí výhody, pokud léky nepracují

U pacientu s obsesivne-kompulzivní poruchou je uzívání inhibitoru zpetného vychytávání serotoninu typicky první obrannou cestou, ale vetsina pacientu, kterí uzívají léky, nereaguje dobre. Nyní nová studie naznacuje, ze symptomy lze zlepsit zaclenením terapie prevence expozice a reakce do lécebného rezimu.

(Health)