Chronické nemoci - Jak prekonat genetické a zivotní styl faktory

Zvysují se obavy, jak moderní zivotní styl muze zpusobit fyziologické obranné mechanismy ve svetle dramatického nárustu osob trpících chronickými zánetlivými nemocemi, jako jsou alergie, astma a syndrom drázdivého streva.
Výzkumníci provedli perspektivní prognózu v souladu s predpovedí Evropské vedecké nadace (ESF), která hodnotí výzvy spojené s chronickými zánetlivými nemocemi. Jejich nálezy byly zverejneny v dodatku k Casopis alergie a klinické imunologie (JACI), oficiální casopis Americké akademie alergie, astmatu a imunologie (AAAAI), uvádí podrobnosti o 10 klícových oblastech s nejvyssí prioritou pro výzkum.
Harald Renz, predseda výboru Ústavu laboratorní medicíny a patobiochemie, Molekulární diagnostika, Phillips University v Marburgu v Nemecku komentuje:

"Mnoho prenosných nemocí bylo v posledních pul století úcinne eradikováno, presto doslo k výraznému nárustu výskytu chronických zánetlivých onemocnení.
Strategie jsou naléhave potrebné k urcení prícin techto chronických onemocnení a urcení cílu pro terapii a prevenci. "

Urcení faktoru odpovedných za vývoj chronických zánetlivých onemocnení zustává nárocné. Prestoze epidemiologické dukazy jasne naznacují, ze vliv na zivotní prostredí je zodpovedný, ne kazdý v techto prostredích rozvíjí nemoci; a prestoze hraje dulezitou roli náchylnost k chronickému zánetlivému onemocnení, genetika samotná nemusí být jediným rozhodujícím faktorem, nebot náchylnost k nemoci v pozdejsím zivote muze být ovlivnena prenatální expozicí. Dalsím ovlivnujícím faktorem, který urcuje pravdepodobnost, ze osoba, která se v pozdejsím zivote vyvíjí onemocnení, jako je astma a alergie, je, zda je osoba kojena nebo vystavena mikroorganismum po narození.
Dr. Renz a jeho tým z Vedeckého výboru ESF Forward Look na Gene-Environment Interaction in Chronic Disease (GENESIS) stanovili klícová doporucení z jejich studie uvádející nejvyssí prioritu pro výzkum chronických zánetlivých onemocnení:

• Pro pochopení chronických zánetlivých onemocnení by výzkumníci meli uplatnovat globální nebo mezinárodní prístup.
• Musí být zavedeny efektivní interdisciplinární výzkumné strategie
• Otázka tolerance by mela být hlavním cílem výzkumných pracovníku
• Terapie a prevence musí být ve výzkumu jasne rozliseny.
• Velké budoucí kohortní studie, které zahrnují hluboké fenotypy, musí být prioritou.
• Je treba vyvinout úcinné partnerství verejného a soukromého sektoru, aby byla zajistena bezplatná výmena informací.
• Pro infrastrukturu, personál a vývoj výzkumných nástroju jsou zapotrebí velké investice.
• Zvlástní financování musí být poskytnuto pro interdisciplinární výzkum.
• Protokoly sberu dat, manipulace a ukládání dat musí být sjednoceny.
• Je treba vyvinout nové nástroje a experimentální modely.

Výbor dále zduraznil radu klícových strategických cílu výzkumu, které mohou potenciálne dosáhnout významného pokroku v oblasti rízení chronických onemocnení:

Terapie a prevence. Vzhledem ke slozitosti chronických zánetlivých onemocnení musí být lécba pacientu zalozena na hlubokém environmentálním, biologickém a klinickém fenotypu, nebot není mozné zjistit, zda jsou potenciální terapie klinicky neúcinné nebo zda nejsou správne zamereny bez fenotypizace. Výbor pozaduje identifikaci nových biologických markeru pro zlepsení klasifikace pacientu, jakoz i pro investice do bioinformatiky a biologie systému, aby se vyuzil plný potenciál omických dat.
Mezi klícové otázky prevence patrí výber vhodných populací a dlouhodobá snásenlivost predpokládaných dlouhodobých ochranných prostredku. Prevence alergických onemocnení pomocí probiotik ve forme doplnku stravy pro kojence zpusobila v klinických studiích smísené výsledky. Pojem "probiotikum" by mel být podle výboru pouzíván s opatrností. Dalsí výzkum je zapotrebí k pochopení funkce strevních mikrobu ve zdraví a onemocnení.
Velká kohortová studia.
Podle výboru musí výzkumní pracovníci provádet rozsáhlé kohortové studie, které zacínají pred narozením, a plne zohlednovat dopad toho, jak vnitrní a vnejsí faktory urcují pravdepodobnost, ze kazdý clovek bude zdravý nebo se bude chronickým onemocnením vyskytovat, pokud dostane správné environmentální podnety. Tyto studie vyhodnotí biologické údaje, vcetne klinických, genomických a environmentálních faktoru, jakoz i psychosociálních faktoru, jako je stres. Mezinárodní spolupráce zahrnující pokrytí populací s ruzným zivotním stylem a environmentální expozice jsou dulezitým faktorem pro takové studie.
Partnerství. Zmena celosvetového vývoje chronických onemocnení na rozvojové zeme poskytuje prílezitost k urcení klícových faktoru, které prinásejí jak riziko, tak ochranu. Výbor navrhuje zrídit výzkumné projekty v oblastech s nízkým nebo vyvíjejícím se rizikem chronických zánetlivých onemocnení spolu se zavedením paralelních kohort v nízkých a vysoce rizikových oblastech. Je rovnez dulezité vytvorit mezioborové partnerství, které se rozsirují dále nez tradicní disciplíny, jako je epidemiologie a mikrobiologie, na matematiku, ekologii a virologii. Klícovou hnací silou budoucího výzkumu je efektivní partnerství soukromého a verejného sektoru s odpovídajícím smerem výmeny informací mezi akademickou obcí a prumyslem.

Výzkumné nástroje, generování a rízení dat a infrastruktura a personál. Budou vyzadovány nové výzkumné strategie, které berou v úvahu ruznorodost mikrobiomu pri výberu experimentálních modelu, jakoz i potenciální reprodukovatelnost výsledku.Vzhledem k slozitosti iniciované mikrobiologickým výzkumem bude výzkum vyzadovat znacné investice potrebné pro vývoj bioinformatiky a biologických prístupu systému, které jsou nezbytné pro vyhodnocení generovaných datových souboru. Vyzaduje také elektronickou infrastrukturu, která podporuje integrované prístupy a otevrenou spolupráci.
Aby se zajistilo, ze na podporu nezaujatých prístupu nedojde k zádné nadmerné prezentaci konkrétních disciplín, mely by panely poskytovat financní prostredky. Vyzaduje také novou generaci biologických a lékarských vedcu, kterí budou pripraveni vyuzívat rychlý vývoj v oblasti informacních technologií a kterí budou schopni vyuzít poznatky ze sirokého spektra vedeckých oboru vcetne oblastí jako finance a inzenýrství. Výbor doporucuje zrídit mezinárodní vysoké skoly, které poskytují specifické interdisciplinární výcvik v oblasti výzkumu.
V predmluve doprovázejícím prílohu uvádí Lars V. Kristiansen, PhD, vedecký dustojník, Evropská nadace pro vedu, Evropské rady pro lékarské výzkumy ve Strasburku ve Francii a jeho tým komentuje predmluvu, která doprovází tento doplnek a ríká: "Socioekonomické náklady chronické nemocí je ohromující a stále se zvysuje Je naléhave nutné uprednostnovat zdroje a identifikovat nejúcinnejsí vedecké a spolecenské iniciativy, které mají být prijaty Národní spolupráce v rámci evropského regionu predstavuje nejúcinnejsí zpusob, jakým se strategie pro zlepsení chronických zánetlivých onemocnení západní svet muze být dosazeno. "
Napsal / a: Grace Rattue