Veselost delá pro zdravejsí srdce, ríkají kardiologové

Nový výzkum z USA naznacuje, ze mít obecný pocit pohody, pocit energií a veselí, uvolnený a spokojený se zivotem muze skutecne snízit sance na infarkt.

Lisa R. Yanek, odborná asistentka v oddelení vseobecné interní medicíny Univerzity Johns Hopkins University a kolegové, sdelí své závery z 1. cervence vydání Americký zurnál kardiologie.

Ve svém prohlásení Yanek ríká, ze mít stastnou dispozici muze být zdravejsí, protoze má vliv na nemoci.

"Pokud jste prirozene veselý clovek a podíváte se na jasnou stránku vecí, budete pravdepodobneji chráneni pred srdecními událostmi," ríká.

Nicméne, být veselý dispozice není nutne neco, co lze naucit. Yanek varuje, ze je s nejvetsí pravdepodobností neco, s cím jste se narodili.

Predchozí studie naznacují, ze lidé s tendencí k depresi a úzkosti mají vyssí riziko srdecních záchvatu a pravdepodobneji umírají na problémy spojené se srdcem nez lidé se slunecní dispozicí.

Tato nejnovejsí studie není první, která spojuje zdraví srdce s pozitivními emocemi.

V roce 2012 rozsáhlá systematická revize publikovaných studií ukázala, ze optimismus, stestí a dalsí pozitivní emoce mohou pomoci chránit zdraví srdce a snizovat riziko srdecních záchvatu, mrtvice a dalsích kardiovaskulárních príhod.

Ale Yanek a kolegové se domnívají, ze jejich nálezy pokracují dále, protoze studovali skupinu, která se jiz povazuje za vysoce riziková pro koronární príhody. Výsledky to ukazují ti s vyssí úrovní pohody, zatímco stále mají mnoho rizikových faktoru pro srdecní onemocnení, zaznamenávají méne vázných srdecních príhod.

A i kdyz základní mechanismy, které spojují stestí se zdravím srdce, zustávají nejasné, vedci tvrdí, ze jejich nálezy nabízejí nejaké poznatky o spojení mysli a tela, které by v prípade dalsího zkoumání poskytly dulezité informace o tom, jaké mechanismy by mohly být.

Pro své studium pouzili údaje z projektu sourozeneckých partneru Johns Hopkins, který trvá jiz více nez 25 let. Projekt, který sponzoruje Národní instituty zdraví (NIH), se nazývá GeneSTAR (Genetická studie rizika aterosklerózy) a jeho cílem je objevit koreny srdecních onemocnení u osob s rodinnou anamnézou onemocnení srdce.

Data analyzovaných výzkumníku pocházejí z 1 483 zdravých bratru a sester lidí, kterí byli diagnostikováni koronárním onemocnením pred dosazením veku 60 let a kterí byli sledováni po dobu 5 az 25 let. Sourozenci lidí, u nichz se objevuje onemocnení koronární arterie, mají na pocátku dvojnásobné riziko, ze se vyvine.

Úcastníci také dokoncili pruzkumy, které zahrnovaly míru pohody. Patrí sem faktory, jako je nálada, obavy o zdraví, uvolnená versus úzkostná dispozice, zivotní spokojenost a energetická úroven.

Prumerná doba sledování byla 12 let, behem nehoz výzkumníci zaznamenali mezi úcastníky 208 infarktu, náhlá srdecní úmrtí, akutní koronární syndromy a chirurgické záchvaty, jako jsou stenty a bypassy.

Kdyz Yanek a kolegové analyzovali události související se srdcem proti opatrením týkajícím se dobrých zivotních podmínek, zjistili, ze pozitivní blahobyt je spojeno s tretinovým snízením koronárních príhod.

A u ostatních úcastníku, u kterých bylo jinak zvázeno, ze mají nejvyssí riziko koronárních príhod, bylo toto riziko snízeno o 50% v prípade pozitivního blahobytu.

Tyto vazby pretrvávaly, kdyz výzkumníci ucinili vliv dalsích ovlivnujících faktoru, jako je vek, diabetes, kourení, vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol.

Výzkumní pracovníci poté potvrdili své výsledky zjistováním údaju o témer 6 000 osobách z celkového poctu obyvatel, kterí se zúcastnili prvního národního pruzkumu zdravotní a výzivy (NHANES), který byl sledován v prumeru 16 let.

Zjistili, ze úcastníci s veselou dispozicí meli o 13% nizsí riziko srdecního záchvatu nebo jiné koronární príhody, bez ohledu na rasu nebo pohlaví.

Prostredky od Národního ústavu výzkumu osetrovatelství NIH, Národního srdce, plic a krevního ústavu a Národního centra výzkumných zdroju pomohly financovat studium.

Napsal Catharine Paddock PhD