Cetuximab prodluzuje zivotnost pacientu s rakovinou plic s vysokým expresím EGFR

Studie publikovaná online v roce 2005 Lancetová onkologie ze pacienti, kterí trpí nejcastejsí formou rakoviny plic a jejichz nádory projevují vysokou hladinu receptoru epidermálního rustového faktoru (EGFR), mají tendenci mít vetsí prospech z lécby cetuximabem a mají delsí zivotnost ve srovnání s temi, kterým byla podávána samotná chemoterapie.
Podle zjistení by mohlo být testování úrovne exprese EGFR aplikováno v kazdodenní klinické praxi, aby bylo mozno predpovedet, kterí pacienti s nemalobunecným karcinomem plic (NSCLC) mají nejpravdepodobnejsí odpoved na lécbu cetuximabem a chemoterapií, aby meli vyssí výhodu prezívající.
Hlavní autor Robert Pirker z Vídenské lékarské univerzity ve Vídni vysvetluje:

"Úroven exprese EGFR je první biomarker, o kterém se prokázalo, ze je spojen s prínosem prezití z cílené lécby pridané k první chemoterapii u pacientu s pokrocilým NSCLC."

V soucasné dobe existuje jen málo mozností lécby pro ty, kterí trpí pokrocilým NSCLC a jejich délka zivota je krátká, coz znamená, ze strategie, které urcují, kterí pacienti s nejvetsí pravdepodobností budou mít prospech z nových cílených léku, jsou naléhave potreba. Az dosud zustává status EGFR jedním z nejslibnejsích prediktivních biomarkeru pred lécbou.
Podle první randomizované klinické studie Erbitux v rakovine plic (FLEX) první generace, pridání cetuximabu k standardní chemoterapii jako lécbe první linie prokázalo významne lepsí prezití u pacientu s NSCLC.
V této nové studii výzkumníci znovu analyzovali data studie FLEX, aby zhodnotili, zda úroven exprese EGFR byla spojena s odpovedí na cetuximab.
1 121 z 1 125 pacientu z výzkumné populace melo údaje o expresi nádoru EGFR a byly zahrnuty do analýzy. Pomocí scoringového systému, který se pohyboval od 0 do 300 výzkumníku, byl schopen identifikovat ty s vysokou a nízkou hladinou proteinu EGFR. Vymezily nízké hladiny EGFR, kdyz zaznamenaly méne nez 200, zatímco vysoké hladiny byly definovány jako skóre 200 a vyssí.
Jejich nález odhalil celkový prínos pro prezití cetuximabem bez zvýsení toxických vedlejsích úcinku u pacientu s vysokým exprese EGFR. Pacienti, kterí dostávali cetuximab plus chemoterapii, prezili v prumeru 1 rok po lécbe, pricemz 24% prezilo ve veku 2 let, zatímco ti, kterí dostávali pouze samotnou chemoterapii, prezili v prumeru 9,6 mesícu, pricemz 15% prezilo ve veku 2 let.
Výzkumníci nezaznamenali zádný rozdíl v celkovém prezití mezi temito dvema skupinami u pacientu s nízkým (vyjádrením méne nez 200) exprese EGFR.
Ve skupine s vysokou expresí EGFR výzkumní pracovníci stanovili celkový prínos pro prezití ve vsech hlavních histologických podskupinách NSCLC, vcetne dvou nejcastejsích forem karcinomu, a to spinocelulárního karcinomu a adenokarcinomu.
Ve svém záverecném prohlásení výzkumníci ríkají:

"Veríme, ze vysoká exprese EGFR by mohla být nyní aplikována klinicky jako prediktivní biomarker pro identifikaci pacientu s pokrocilým NSCLC, kterí budou mít prospech z pridání cetuximabu k chemoterapii první linie".

Fred Hirsch z University of Colorado Cancer Center v Coloradu v USA a Roy Herbst z nemocnice Smilow Cancer in New Haven v USA ríkají v propojeném komentári:

"Pouzití cílených léku vyzaduje jednoznacné kritéria výberu pacienta na základe posouzení molekulárního cíle ... Pouzití imunohistochemie EGFR ve studii FLEX se zdá být povzbudivým krokem k personalizované medicíne pro podskupiny pacientu s pokrocilým karcinomem plic, obdrzet cetuximab. "

Napsal Petra Rattue