Pocet úmrtí na rakovinu delozního cípku v USA vyssí nez dríve

Behem posledních ctyr desetiletí mají úmrtí z karcinomu delozního cípku ve Spojených státech více nez polovinu. Nový výzkum vsak naznacuje, ze predchozí odhady mohou podcenit riziko úmrtí zen pred nemocí.
Nová analýza naznacuje, ze úmrtnost na rakovinu delozního cípku muze být vyssí, nez se dríve predpokládalo.

Studie, spoluautorka Anne Rositchové, Ph.D., z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health v Baltimore a jeho kolegové o svých zjisteních v casopise Rakovina.

Rakovina delozního hrdla je rakovina, která zacíná v bunkách, které se nacházejí v cele delozního cípku.

V letosním roce se odhaduje, ze v USA bude diagnostikováno priblizne 12 820 nových prípadu invazivního karcinomu delozního cípku, stejne jako priblizne 4210 úmrtí na onemocnení.

Podle americké Cancer Society se úmrtí z rakoviny delozního cípku behem posledních 40 let snízilo o více nez 50 procent, coz je z velké cásti zpusobeno zvýsením screeningu krcku.

Nová studie vsak naznacuje, ze v USA muze být riziko úmrtí z karcinomu delozního cípku výrazne vyssí, nez se dríve odhadovalo, zvláste u zen v cerné.

Úhyn karcinomu delozního cípku az o 77 procent vyssí nez predchozí odhady

Rositch a jeho kolegové pouzívali data z roku 2002-2012 od Národního centra pro statistiku v oblasti zdraví a databázi NCI pro sledování, epidemiologii a mortalitu konecných výsledku k odhadování míry úmrtnosti na rakovinu.

Tým zaznamenal, ze predchozí odhady úmrtí na rakovinu delozního cípku s pouzitím techto údaju zahrnovaly zeny, které podstoupily hysterektomii a které proto jiz nebyly vystaveny riziku vzniku rakoviny delozního cípku.

Pro novou analýzu výzkumníci pouzili systém sledování rizikového faktoru chování (Behavioral Risk Factor Surveillance System), který urcil pocet zen, které v USA prosly hysterektomií v období 2002-2012 a tyto zeny byly z konecných odhadu vylouceny.

Nové odhady ukázaly, ze míra úmrtnosti na rakovinu delozního cípku u bílých zen v USA cinila v letech 2000-2012 4,7 na 100 000, coz je o 47 procent vyssí nez u 3,2 na 100 000 dríve odhadovaných.

Mezi cernosskými zenami odhadoval, ze úmrtnost na rakovinu delozního cípku je 10,1 na 100 000 - 77 procent vyssí nez predchozí odhad 5,7 na 100 000.

Výzkumníci také zjistili, ze predchozí odhady rozdílu v úmrtnosti na rakovinu delozního cípku mezi cernými a bílými zenami byly podcenovány o 44 procent.

Nová analýza navíc ukázala, ze míra úmrtnosti na rakovinu delozního cípku u bílých zen klesla mezi lety 2002-2012 o 0,8 procenta, pricemz mezi cernými zenami doslo k poklesu o 3,6 procenta rocne.

Rasové rozdíly v úmrtnosti na rakovinu zustávají problémem

Podle údaju spolecnosti Rositch nová data naznacují, ze rasové rozdíly v úmrtnosti na rakovinu delozního cípku se zuzují, ale ze by mela zustat klícovou oblastí zamerení.

"Krome toho mnozí z tech, kterí umírají, jsou starsí 65 let, coz je mezní hodnota, kdy obecné zásady vetsinou jiz nedoporucují zenám s cervikou pravidelne vysetrovat rakovinu delozního cípku," poznamenává Rositch.

V redakci souvisejícím s touto studií doktor Heather Dalton z Arizonské onkologie a Dr. John Farley z nemocnice sv. Josefa a zdravotního strediska - ve Phoenixu, AZ - ríkají, ze nové odhady poukazují na "hruzný problém" rasové rozdíly v úmrtnosti na rakovinu v USA, ale existují pozitivní náznaky.

"Zdá se, ze rozdíly v úmrtnosti mezi cernými a bílými zenami se zhorsují, zejména u zen ve veku 20 az 30 let," písí. "Toto muze být vcasným dukazem dopadu vakcinace proti HPV."

Drs. Dalton a Farley dodávají:

"Prístup k primerenému screeningu rakoviny delozního cípku a preventivní péci je i nadále rozhodující pro odstranení rasových rozdílu. Ockování proti HPV by melo být nadále zduraznováno mezi komunitami a poskytovateli zdravotní péce."

Dalsí informace o prehledu o globálních rozdílech v rakovine prsu a delozního cípku.

Probiotické bakterie prospesné pro funkci mozku

Bakterie v potravinách mohou ovlivnit funkce mozku, uvádí nový výzkum publikovaný v casopise Gastroenterology. Studie provedená výzkumnými pracovníky UCLA zjistila, ze mozková funkce se zmenila u zdravých zen, které konzumovaly probiotika v jogurtu. Funkce mozku se mení mezi zenami v klidovém stavu a behem úlohy rozpoznávání emocí.

(Health)

Alergie nejhorsí v letech Tato jaro, vcetne problému sluchu, Chicago

Místní sluchové kliniky v Chicagu ríkají, ze je to nejhorsí jaro v prubehu nekolika let, pokud jde o problémy s sluchem souvisejícími s alergiemi. Dr. Michael Jones z Hearing Health Centre (HHC) rekl, ze kazdorocne vidí velké mnozství pacientu se sluchovými problémy zpusobenými sezónními alergiemi. Odborníci ríkají, ze tato sezona je obzvláste spatná pro alergie, protoze pozdní snezení, a zvláste mokré mesíce dubna a kvetna prinesly nadmernou vlhkost.

(Health)