Nekterá antibillující zákony mohou snízit míru sikany, kybersikana
Nová studie zverejnená v roce 2006 JAMA Pediatrics naznacuje, ze studenti, kterí zijí ve státech s alespon jedním antibulujícím zákonem doporuceným americkým ministerstvem skolství, mají nizsí riziko sikany a kybersikany.
Vedci zjistili, ze nekteré antibulzující politiky, které podle jejich názoru mohou být úcinné ve snízení míry sikany a kybersikany v USA.
Podle pruzkumu Surveillance Surveillance chování rizik mladých (YRBSS) provedeného Centrami pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) priblizne 20% mladých lidí ve stredních skolách uvádí, ze v uplynulém roce bylo sikanováno na skolní majetek, údaje z Centra pro výzkum kybersikany odhalují priblizne 26% studentu stredních a vysokých skol je obetí kybersikany.
Mnoho studií spojilo sikanování a kybersikanu se spatnými psychologickými dusledky. Zacátkem tohoto roku, napríklad, Zdravotní novinky dnes hlásené ve studii, která tvrdí, ze deti jsou pravidelne sikany, jsou ve veku 18 let s vetsí pravdepodobností depresivní.
V roce 2010 ministerstvo skolství USA (DOE) doporucilo radu protiobcházejících politik s cílem snízit míru sikany a kybersikany.
K dnesnímu dni se 49 státu zavádejí anti-zákony, z nichz nekteré jsou doporucovány spolecností DOE. Autor studie Mark L. Hatzenbuehler, PhD, z School of Public Health, Columbia University Mailman, v New Yorku, NY, konstatuje, ze hodnocení efektivnosti techto politik je velmi malé.
Hatzenbuehler a kolegové se rozhodli vyporádat se s touto mezikrouzíváním pomocí datových údaju mladých lidí v 25 státech o populaci, aby analyzovali souvislost mezi protidrogovými politikami a výskytem sikany.
Anti-sikanování zákony "komplexní strategie prevence sikany"
Tým získal protidrogové údaje o politice z zprávy DOE z roku 2011, v níz se posuzovalo, do jaké míry se antigulingové zákony v amerických státech rídily protidrogovými politikami, které doporucuje DOE.
Údaje o výskytu sikany byly prevzaty z roku 2013 YRBSS a zahrnovaly 59.472 studentu z 9. a 12. rocníku z verejných a soukromých skol.
Výzkumní pracovníci zjistili, ze státy USA, které dodrzovaly alespon jednu antibulázní politiku doporucenou DOE, mely o 24% nizsí míru hláseného sikany a o 20% nizsí míru hláseného kybersikana ve srovnání se státy, které tyto politiky nedodrzely.
Navíc tým stanovil tri specifické zásady DOE - vyjádrení rozsahu, popis zakázaného chování a pozadavky skolských obvodu na rozvoj a implementaci místních politik - které byly dusledne spojeny s nizsími mírami hláseného sikany a kybersikany.
Zatímco výzkumníci pripoustejí, ze jejich studie je pouze pozorovací a nemuze dokázat prícinnou souvislost mezi implementací antirevolucních politik doporucených spolecností DOE a snízeným rizikem sikany a kybersikany, verí, ze zjistení naznacují, ze nekteré antibulázní politiky mohou pomoci pri resení sikanového chování.
Autori písí:
"Sikanování je mnohostranný fenomén, který vyzaduje mnohonásobný prístup. I kdyz antiblilické politiky samy o sobe nemohou zcela vyloucit sikanování, tyto údaje naznacují, ze takové politiky predstavují dulezitou soucást komplexní strategie prevence sikany mezi mládezí."
V lonském roce byla funkce Spotlight od MNT zkoumala, jak muze detský sikanování ovlivnit zdraví v dospelosti.
Srdce stárnou ruzne u muzu a zen
Zmeny zjistené pri zobrazování snímku v prubehu casu ukazují, ze hlavní pumpa srdce stárne u muzu a zen odlisne, coz naznacuje, ze muzi a zeny mohou potrebovat odlisnou lécbu srdecního selhání. MRI vysetrení ukázalo významné rozdíly v tom, jak se srdce muzu a zen mení v prubehu casu. Toto bylo zjistení federálne financované studie vedené Johns Hopkins University v Baltimore, MD, publikované v casopise Radiology.
Proc se nemusíte starat o bubonovou epidemii v metropolích NYC
New York City má historii pocházející z dvacátých let dvacátých lét prípadných velkých príbehu o aligátoch v kanálech, ale víte, ze podzemí moderního velkého jablka mohou obsahovat jeste strasidelnejsí zvírata? Vysetrovatelé z Weill Cornell Medical College písu v Cell Systems o stopách antraxu a Bubonic moru, kdyz se pokusili o celosvetovou mapu mikrobu v systémech metra New York.