Vse o centrálním nervovém systému

Obsah

1. Co je CNS?
2. Mozek
3. Mícha
4. Bílá a sedá hmota
5. Centrální gliové bunky
6. Lebecní nervy
7. Onemocnení CNS

Centrální nervový systém se skládá z mozku a míchy. Je oznacován jako "centrální", protoze kombinuje informace z celého tela a koordinuje cinnost v celém organismu.

Tento clánek poskytuje strucný prehled centrálního nervového systému (CNS). Podíváme se na typy zahrnutých bunek, ruzné oblasti mozku, spinální obvody a jak muze být CNS postizena onemocnením a zranením.

Rychlá fakta o centrálním nervovém systému

Zde jsou nekteré klícové body týkající se centrálního nervového systému. Podrobnejsí informace a doplnující informace naleznete v hlavním clánku.

• CNS sestává z mozku a míchy.
• Mozek je nejkomplexnejsí orgán v tele a pouzívá 20 procent celkového kyslíku, který dýcháme.
• Mozek se skládá z odhadovaných 100 miliard neuronu, z nichz kazdý je spojen s tisíci dalsími.
• Mozok lze rozdelit na ctyri hlavní laloky: temporální, parietální, okcipitální a celní.

Co je to centrální nervový systém?

CNS je mozek a mícha.

CNS sestává z mozku a míchy.

Mozek je chránen lebkou (lebecní dutinou) a mícha se pohybuje od zadní cásti mozku az po stred hrbetu a zastavuje se v bederní oblasti dolní cásti zad.

Mozko a mícha jsou oba umísteny uvnitr ochranné trojvrstvé membrány nazývané meningy.

Centrální nervový systém byl dukladne studován anatomisty a fyziology, ale stále má mnoho tajemství; ovládá nase myslenky, pohyby, emoce a touhy. Ovládá také nase dýchání, srdecní frekvenci, uvolnování nekterých hormonu, telesnou teplotu a mnoho dalsího.

Sít, optický nerv, cichové nervy a cichový epitel jsou nekdy povazovány za soucást CNS vedle mozku a míchy. Je to proto, ze se prímo spojují s mozkovou tkání bez mezivelových nervových vláken.

Níze se podíváme na nekteré cásti CNS podrobneji, zacínajícím mozkem.

Mozek

Mozek je nejkomplexnejsí orgán v lidském tele; mozková kura (nejvzdálenejsí cást mozku a nejvetsí cást objemu) obsahuje priblizne 15 az 33 miliard neuronu, z nichz kazdý je spojen s tisíci dalsími neurony.

Celkove kolem 100 miliard neuronu a 1000 miliard gliových (podpurných) bunek tvorí lidský mozek. Nás mozek pouzívá zhruba 20 procent celkové energie naseho tela.

Mozok je ústredním rídicím modulem tela a koordinuje cinnost. Od fyzického pohybu az po vylucování hormonu, vytvárení vzpomínek a pocit emocí.

K provedení techto funkcí mají nekteré cásti mozku vyhrazené role. Mnoho vyssích funkcí - oduvodnení, resení problému, kreativita - zahrnuje ruzné oblasti spolupráce v sítích.

Mozak je zhruba rozdelen na ctyri laloky:

Mozak muze být zhruba rozdelen na ctyri laloky.

Casový lalok (zelený): dulezité pro zpracování smyslového vstupu a prirazení emocionálního významu.

Je také zapojen do vytvárení dlouhodobých pametí. Nekteré aspekty vnímání jazyka se zde také nacházejí.

Occipitální lalucek (fialová): vizuální oblast zpracování mozku, obsahující vizuální kuru.

Parietální lalucek (zlutý): parietální lalok integruje senzorické informace vcetne dotyku, prostorového povedomí a navigace.

Dotknutí dotyku z kuze je nakonec odesláno do parietálního laloku. To také hraje roli pri zpracování jazyka.

Celní lalok (ruzový): umístený v prední cásti mozku, celní lalok obsahuje vetsinu neuronu citlivých na dopamin a úcastní se pozornosti, odmeny, krátkodobé pameti, motivace a plánování.

Brainové oblasti

Dále se podíváme na nekteré specifické oblasti mozku podrobneji:

Basal ganglia: zapojit se do rízení dobrovolných motorických pohybu, procesního ucení a rozhodování o tom, které motorové aktivity mají být provádeny. Nemoci, které postihují tuto oblast, zahrnují Parkinsonovu chorobu a Huntingtonovu chorobu.

Mozecek: vetsinou se podílejí na presné regulaci motoru, ale také v jazyce a pozornosti. Pokud je cerebellum poskozen, primárním príznakem je narusení rízení motoru, známý jako ataxie.

Broca oblast: tato malá oblast na levé strane mozku (nekdy vpravo u leváku) je dulezitá pri zpracování jazyka. Kdyz je poskozen, jedinec je tezké mluvit, ale stále muze rozumet reci. Koktání je nekdy spojeno s nedostatecnou oblastí Broca.

Corpus callosum: siroké pásmo nervových vláken, které se pripojují k levému a pravému hemisféru. Je to nejvetsí struktura bílé hmoty v mozku a umoznuje obema hemisférám komunikovat. Dyslexické deti mají mensí corpus callosums; levicoví lidé, ambidextroví lidé a hudebníci mají obvykle vetsí.

Medulla oblongata: která se rozprostírá pod lebku, je zapojena do nedobrovolných funkcí, jako je zvracení, dýchání, kýchání a udrzování správného krevního tlaku.

Hypothalamus: sedící tesne nad mozkovým kmenem a zhruba velikosti mandlové, hypotalamus vylucuje radu neurohormonu a ovlivnuje kontrolu telesné teploty, zízen a hlad.

Thalamus: umístený v centru mozku, dostane thalamus senzorický a motorový vstup a premístí ho do zbytku mozkové kury. Zabývá se regulací vedomí, spánku, povedomí a bdelosti.

Amygdala: dve mandlová jádra hluboko uvnitr temporálního laloku.Jsou zapojeni do rozhodování, pameti a emocních reakcí; zvláste negativní emoce.

Mícha

Mícha prenásí informace z mozku do zbytku tela.

Mícha, která bezí témer celou délku zad, nese informace mezi mozkem a telem, ale také provádí dalsí úkoly.

Z mozkového kmene, kde míse mozku spatrí mozku, vstupuje do nití 31 nervových nervu.

Po celé své délce se spojí s nervy periferního nervového systému (PNS), které se dostávají z kuze, svalu a kloubu.

Motorové príkazy z mozku cestují od pátere k svalum a smyslové informace cestují ze senzorických tkání - jako je kuze - smerem k míchu a nakonec az k mozku.

Mícha obsahuje obvody, které ovládají urcité reflexní reakce, jako je nedobrovolný pohyb, který by mohla zpusobit vase paze, pokud se vás prst dotkne plamene.

Okruhy v páteri mohou také vytváret slozitejsí pohyby, jako je chuze. Dokonce i bez vstupu z mozku mohou nervové nervy koordinovat vsechny svaly potrebné pro chod. Napríklad pokud je mozek kocky oddelený od jeho pátere tak, ze jeho mozek nemá zádný kontakt s telem, zacne spontánne chodit, kdyz je umísten na bezeckém pásu. Mozku je nutno pouze zastavit a spustit proces, nebo provést zmeny, pokud se objeví napríklad objekt ve vasí ceste.

Bílá a sedá hmota

CNS lze hrube rozdelit na bílou a sedou hmotu. Jako velmi obecné pravidlo, mozku se skládá z vnejsí kury sedé hmoty a vnitrního prostoru obytných ploch bílé hmoty.

Oba typy tkání obsahují gliové bunky, které chrání a podporují neurony. Bílá hmota se vetsinou skládá z axonu (nervových projekcí) a oligodendrocytu - typu gliových bunek - zatímco sedá hmota se skládá prevázne z neuronu.

Centrální gliové bunky

Také nazývaná neuroglia, gliové bunky se casto nazývají nosicové bunky pro neurony. V mozku prekonávají nervové bunky 10 az 1.

Bez gliových bunek se casto rozvíjejí nervy a snazí se vytváret funkcní synapse.

Gliální bunky se nacházejí jak v CNS, tak PNS, ale kazdý systém má ruzné typy. Následuje strucný popis typu gliových bunek CNS:

Astrocyty: tyto bunky mají k projekci krve radu projekcí a kotevních neuronu. Také regulují místní prostredí tím, ze odstranují prebytecné ionty a recyklují neurotransmitery.

Oligodendrocyty: zodpovedný za vytvorení myelinového pláste - tato tenká vrstva pokrývá nervové bunky, coz jim umoznuje rychle a efektivne odesílat signály.

Ependymální bunky: podsívka míchy a mozkové komory (prostory plné tekutiny) vytvárejí a sektují mozkomísní mozkovou tekutinu (CSF) a udrzují je v obehu pomocí svých bicovitých ras.

Radiální glia: pusobí jako lesení nových nervových bunek pri vytvárení nervového systému embrya.

Lebecní nervy

Lebecní nervy jsou 12 páru nervu, které vznikají prímo z mozku a procházejí skrze otvory v lebce spíse nez cestou podél míchy. Tyto nervy shromazdují a posílají informace mezi mozkem a cástmi tela - vetsinou krkem a hlavou.

Z techto 12 páru vznikají cichové a optické nervy z predního mozku a jsou povazovány za soucást centrálního nervového systému:

Olfactory nervy (kraniální nerv I): prenáset informace o zápachu z horní cásti nosní dutiny na cichové zárovky na bázi mozku.

Optické nervy (kraniální nerv II): prenásejí vizuální informace ze sítnice na primární vizuální jádra mozku. Kazdý zrakový nerv se skládá z priblizne 1,7 milionu nervových vláken.

Onemocnení centrálního nervového systému

Nádory mohou ovlivnit CNS.

Níze uvádíme hlavní príciny poruch, které ovlivnují CNS:

Trauma: v závislosti na míste poranení se symptomy mohou znacne lisit od paralýzy az po poruchy nálady.

Infekce: nekteré mikroorganismy a viry mohou napadat CNS; tyto zahrnují houby, jako je kryptokoková meningitida; protozoa, vcetne malárie; bakterií, jako v prípade malomocenství nebo viru.

Degenerace: v nekterých prípadech muze mícha nebo mozek degenerovat. Jedním z príkladu je Parkinsonova nemoc, která zahrnuje postupnou degeneraci bunek produkujících dopaminu v bazálních gangliích.

Strukturální vady: nejbeznejsími príklady jsou vrozené vady; vcetne anencephaly, kde cásti lebky, mozku a skalp chybí pri narození.

Nádory: jak nádorové, tak nerakovinné nádory mohou postihnout cásti centrálního nervového systému. Oba typy mohou zpusobit poskození a výskyt rady príznaku v závislosti na tom, kde se vyvíjejí.

Autoimunitní poruchy: v nekterých prípadech muze imunitní systém jednotlivce napadnout zdravé bunky. Akutní rozptýlená encefalomyelitida je napríklad charakterizována imunitní odpovedí proti mozku a míchu, která napadá myelin (izolace nervu) a tudíz nicí bílou hmotu.

Mrtvice: mrtvice je prerusení prívodu krve do mozku; výsledný nedostatek kyslíku zpusobuje, ze v postizené oblasti zemre tkán.

Rozdíl mezi CNS a periferním nervovým systémem

Termín periferní nervový systém (PNS) oznacuje jakoukoli cást nervového systému, která lezí mimo mozku a míchu. CNS je oddelena od periferního nervového systému, i kdyz jsou tyto dva systémy vzájemne propojeny.

Existuje nekolik rozdílu mezi CNS a PNS; jeden rozdíl je velikost bunek. Nervní axony CNS - stíhlé projevy nervových bunek, které nesou impulsy - jsou mnohem kratsí.PNS nervové axony mohou mít délku az 1 metr (napríklad nerv, který aktivuje spicku), zatímco v CNS jsou zrídka delsí nez nekolik milimetru.

Dalsím hlavním rozdílem mezi CNS a PNS je regenerace (regenerace bunek). Velká cást PNS má schopnost regenerovat; pokud je prsa odríznut, muze se zvetsit. CNS vsak tuto schopnost nemá.

Komponenty centrálního nervového systému jsou dále rozdeleny do nescetných cástí. Níze uvádíme nekteré z techto cástí podrobneji.