cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Transplantace bunecné kultury je mozná pro neurologické poruchy

Vedci ríkají, ze malá biopsie mozku by mohla být pouzita k rustu velkého poctu bunek, které by pak mohly být transplantovány zpet do vlastního mozku pacienta. To je podle studie zverejnené v roce 2006 Casopis FASEB.

Vedci ze západní univerzity a Institutu pro výzkum zdraví Lawson v Kanade ríkají, ze tento postup muze být prínosný pri lécbe pacientu s ruznými neurologickými poruchami, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, a zranení nervového systému.

Studie, kterou financuje Nadace Michaela J. Foxa pro výzkum Parkinsonovy choroby, se zúcastnilo 19 pacientu trpících Parkinsonovou chorobou, beznou neurologickou poruchou.

Vsem pacientum bylo plánováno, ze budou podstupovat chirurgii s hlubokou stimulací mozku (DBS). Jedná se o bezný postup, který zahrnuje zavedení elektrod do mozku. Prestoze tento postup snizuje urcité príznaky Parkinsonovy nemoci, nezastavuje progrese.

Pred zavedením implantovaných elektrod vedli výzkumníci malou biopsii z povrchu mozku pacientu. Ty byly okamzite prevezeny do laboratore a operace DBS byla provedena jako normální.

V mozkových bunkách pacientek se pak v kulture rozmnozilo, címz vznikly miliony pacientu specifických bunek. Bunky pak prosly genetickou analýzou a vedci ztratili prebytecné bunky pro pouzití pozdeji.

Regenerované mozkové bunky "by mohly být zamereny na neurologické poruchy"

Dr. Matthew Hebb, odborný asistent v oddelení klinických neurologických ved, onkologie a otolaryngologie na Schulichove lékarské a zubní fakulte na západní univerzite, vysvetluje, ze kdyz jsou tyto bunky v kulture pestovány, jsou v jejich make-up slozité.

Nicméne, oni jsou schopni regenerovat a prokázat vlastnosti trídy mozkových bunek nazývané glia. Jsou to bunky dulezité pro funkce nervového systému. Dr. Hebb dále ríká, ze mozkové bunky vykazují neurotrofickou aktivitu, coz je schopnost chránit se pred poskozením, toxiny a nemocemi.

Ríká, ze je mozné, ze by mozkové bunky mohly být premeneny na cílové specifické neurologické poruchy:

"S dalsími pokroky je mozné, ze by tyto bunky mohly být transformovány v laboratori, aby se získaly specifické typy bunek potrebné pro konkrétní onemocnení. Napríklad dopaminové neurony u Parkinsonovy nemoci nebo oligodendrocyty pri roztrousené skleróze."

Dodává, ze tvorba takových personalizovaných prístupu k neurologickým chorobám by nemela být zatízena mnoha prekázkami, které omezují existující metody transplantace bunek, jako je imunitní odmítnutí, dostupnost tkání a etické nepokoje. "

Moznost prímého podání léku do mozku

Výzkumníci poznamenávají, ze by bylo mozné navrhnout bunky k expresi urcitých terapeutických látek, jako je dopamin, které by mohly být uvolneny prímo do mozku po reimplantaci bunek.

Dodávají, ze tato strategie pro poskytování léku by mohla hrát dulezitou roli v expozici vybraných oblastí mozku na dostatecné a probíhající úrovne léku a soucasne omezit expozici a mozné vedlejsí úcinky na zbytek tela.

Dr. Hebb dodává:

"Je nasí nadejí, ze výsledky této studie poskytují základ pro dalsí rozvoj personalizované lécby zalozené na bunkách pro soucasné nevylécitelné a nicivé neurologické poruchy."

Zdravotní novinky dnes nedávno informoval o tom, jak vedci úspesne rozmnozovali mini-mozky z kmenových bunek.

Nové pokyny k screeningu rakoviny delozního cípku vydané USPSTF

Nové pokyny k screeningu rakoviny delozního cípku vydané USPSTF

Podle nových pokynu Útvaru pro preventivní sluzby Spojených státu amerických (USPSTF), publikovaných casne online v casopise Annals of Internal Medicine, zeny ve veku od 21 do 65 let by mely mít paprové rozmazání kazdé 3 roky. Pokud jsou zeny ve veku 30 az 65 let podrobeny testu humanpapilomaviry (HPV) soucasne s Papem, mohou bezpecne prodlouzit screening interval az jednou za 5 let.

(Health)

Globální oteplování "je nepravdepodobné, ze snízí zimní úmrtnost"

Globální oteplování "je nepravdepodobné, ze snízí zimní úmrtnost"

Prumerná teplota Zeme vzrostla v prubehu minulého století a ocekává se, ze se v prístím století bude dále zvysovat. V dusledku toho se predpokládá, ze nase zimy budou teplejsí. Zatímco mnoho studií naznacuje, ze se tím výrazne snízí pocet úmrtí souvisejících s chladem, ke kterým dochází v zimních mesících, nový výzkum zjistí, ze tomu tak není.

(Health)