Katetrální ablace pro A-fib: Co lze ocekávat

Obsah

1. Co se stalo?
2. Kdo je katetrizacní ablace?
3. Výhody a rizika
4. Jak se pripravit na ablaci katétru
5. Zotavení a výhled

Ablace katétru pro fibrilaci síní je postup, který zahrnuje pouzití radiofrekvencní energie k znicení oblastí srdce, které zpusobují, ze srdce porazí s nepravidelným rytmem.

Znicením tkáne by mely elektrické signály, které zpusobily nepravidelné potlacení srdce, nyní procházet tkáne, která generuje jen pravidelný tlukot srdce.

Katetrální ablace se také pouzívá k lécbe jiných nepravidelných nebo skodlivých srdecních rytmu, vcetne sínového flutteru. Kardiolog se specializuje na elektrickou cinnost srdce.

Co se stalo?

Postup probíhá v laboratori podobném operacnímu sálu, ale se zvlástním vybavením. Patrí sem obrazovky a zobrazovací technologie, které umoznují lékari prohlízet srdce v reálném case.

Ablace katétru probíhá v laboratori se speciálními zarízeními pouzívanými k zobrazování srdce v reálném case.

Osoba obdrzí léky pres linii do zíly. Nekterí budou spát s dýchací trubicí a jiní budou dýchat sám. Prístup závisí na celkovém zdraví cloveka.

Lékar delá drobné rezy do slabin a nití speciálních drátu (katétrových drátu) do srdce, aby zjistili svou elektrickou aktivitu a vytvorili "mapu". Tato mapa smeruje lékare do oblastí srdce, které jsou nadmerne aktivní a potenciálne zpusobují A-fib.

Poté, co mapa urcila oblasti lécby, lékar vede vodice katétru tam, kde je potreba ablace. Dále katétr prinásí vysokou úroven energie, aby se oblast poskodila. Srdecní rytmus cloveka by se mel vrátit zpet do normálu.

Postup obvykle trvá kdekoli od 2 do 4 hodin. Po jejím ukoncení se katétry a dýchací trubice odstraní a tlak se udrzuje na místech poranení.

Pacient muze na nekolik hodin lezet na plose a omezit pohyb nohou, aby se snízilo riziko krvácení z místa poranení.

Vetsina lidí bude propustena ve stejný den, ale nemají se snazit rídit kvuli lékum, které jim byly podány.

Zpusoby, jak zastavit epizodu A-fibMáte epizody typu A-fib? Zjistete, jak ulevit príznaky, pokud k nemu dojde.Prectete si ted

Druhy ablace

Odhaduje se, ze 90 procent pacientu s paroxyzmálním A-fibem, který není konstantní A-fib, má príznaky, které zacínají v dusledku poruch v oblasti plicní zíly.

Plicní zíla prenásí krev bohatou na kyslík do horní levé komory srdce pred tím, nez je krev odcerpána do zbytku tela. Nejcasteji bude lékarka vyrázet tuto horní oblast srdce, aby se signály, které zpusobují A-fib, vysílaly.

Nekdy se problémové oblasti mohou rozsírit do jiných úseku horních komor. Pak je ablace abdominální fibrilace obtíznejsí a méne pravdepodobné, ze bude úspesná.

Dalsím typem ablace je ablace AV uzlu s kardiostimulátorem. Kardiostimulátory jsou zarízení, která pomáhají udrzovat srdce v pravidelném rytmu.

Tento postup se pouzívá, kdyz osoba A-fib není kontrolovatelná léky nebo ablacemi v jiných cástech jejich srdce.

Tím, ze znicí AV uzel a vlozí kardiostimulátor, muze se srdce vrátit do normálního rytmu bez jakýchkoli nepravidelných signálu, které by narusily normální srdecní tep.

Kdo je katetrizacní ablace?

Pokud jsou antiarytmická léciva neúcinná nebo pokud jsou jejich vedlejsí úcinky netolerovatelné, muze být doporucena ablace katétru.

Vzhledem k tomu, ze ablace katétru je invazivní procedura, lékari ji obvykle neodpovídají jako první lécbu A-fib.

Vetsinou musí clovek splnit urcitá kritéria, nez se doporucuje ablace. Príklady zahrnují, kdy:

• podstoupili antiarytmické léky, presto jejich A-fib pokracuje
• nemohou tolerovat vedlejsí úcinky antiarytmických léku
• jejich stav klesá a mají príznaky srdecního selhání nebo snízení mnozství krve, kterou srdce vycerpává

Sportovci nekdy zazijí A-fib kvuli zvlástním pozadavkum na své srdce. V takovém prípade muze lékar doporucit ablaci jako první lécbu.

Lékar neodporucí ablaci, protoze pacient jiz nechce uzívat antikoagulancia, aby snízil riziko vzniku krevních srazenin. Vzhledem k tomu, ze ablace je invazivní procedura, rizika mohou nekdy prevázit výhody. To je duvod, proc je uvazováno o uzívání antikoagulancií namísto ablacního postupu vetsinu casu.

Výhody a rizika

A-fib zvysuje riziko mrtvice nebo jiných stavu souvisejících s krevními srazeninami. Muze také ovlivnit kvalitu zivota cloveka a celkové úrovne aktivity. A-fib se zhorsí, pokud je ponechán neosetrený, a muze vést k selhání srdce. Lécba co nejdríve muze zpomalit nebo mozná zhorsit jeho zhorsení.

Opravováním podkladové príciny ablací A-fib muze clovek zít v zivote, aniz by se obával o palpitace srdce nebo dechu, které se vyskytují.

S jakýmkoli postupem vsak existují urcitá rizika. Nejdulezitejsí je, ze doktor muze behem vkládání, odstranování nebo presunutí katetru poskodit cévu. Mohou být ovlivneny i dalsí orgány nebo struktury, které jsou blízko, jako je potrubí pro potraviny.

Infekce v míste vstupu je dalsí mozností, nebo osoba muze mít nezádoucí reakci na léky, které jim dává spát. Dokonce i tak, ab-fibrilace fibrilace je "nízké riziko", podle American Heart Association.

Jak se pripravit na ablaci katétru

Pred ablací katetru muze lékar provádet mnoho druhu kardiologických testu, které merí celkové zdraví srdce. Tyto testy vám pomohou vyresit pravdepodobnost, ze ablace bude úspesná a dokáze lékari ukázat, kde má postup provést.

Nekolik testu muze být provedeno pred zahájením lécby, vcetne testování Holterového monitoru a vysetrení krve.

Príklady techto testu zahrnují:

• Krevní testy, aby se zjistilo, zda je krev na terapeutické úrovni.
• Pocítacová tomografie (CT), kde sken ukazuje doktorovi srdce a jeho struktury a identifikuje abnormality.
• Elektrokardiogram, který merí elektrickou aktivitu a rytmus srdce.
• Testování monitoru Holtera, kde clovek nosí monitor, který detekuje a zaznamenává srdecní rytmy.
• Transtorakální echokardiogram, zahrnující neinvazivní test, který odhaduje fungování srdecních chlopní a mnozství krve, která se cerpá do tela.
• Transesofageální echokardiogram, coz zahrnuje zavedení sondy do hrdla, aby lépe videla komory srdce.

Lékari dávají pacientum seznam vecí, které je treba provést den pred zahájením lécby, napríklad nejíst a pít po pulnoci. Mohou je pozádat, aby pouzili speciální mýdlo, které pomáhá zabíjet bakterie a snizuje riziko infekce.

Lékar také osobe rekne, jaké léky by mely uzívat nebo v nekterých prípadech neuzívat pred ablací.

Zotavení a výhled

Po Ab-fib ablaci se mnoho lidí vrací domu ve stejný den. Lékar obvykle doporucuje tezké zvedání a namáhavé cvicení po dobu priblizne 3 dnu. Pacienti obvykle mohou pokracovat v pravidelných aktivitách, jako je návrat do práce, den po Ab-fib ablaci.

Pacient by mel naléhave vyhledat lékarskou pomoc, pokud se vyskytnou následující príznaky:

• otoky v míste vstupu, které se rychle zvetsují
• bolest v hrudi, která vyzaruje do paze, krku nebo celisti
• noha se otácí znecitlivá, studená nebo modrá barva
• srdce zacne bít velmi rychle nebo nepravidelne
• dýchání je obtízné a clovek se nedýchá

A-fib ablations nejsou vzdy úspesné. V jedné studii byla míra úspesnosti 73,6 procenta a nekterí lidé zustali na antiarytmických nebo jiných lécích, aby zabránili návratu A-fibu.

Dále muze ablacní abnormální fibrilace fungovat jen krátkou dobu. Muze být provedena opakovaná procedura, která lékarovi umozní vyhledat zbývající oblasti, které vysílají vadné elektrické signály.

Není-li ablace abdominální fibrózy úspesná, jsou k dispozici dalsí invazivní postupy. Ty vsak casto prinásejí dalsí rizika. Vzhledem k tomu, ze ablacní techniky A-fib se zlepsují, je pravdepodobné, ze postup bude úcinnejsí pri pomoci lidem vrátit své srdecní rytmy normálním.