"Uzívání konopí v dospívání má negativní dopad na vzdelávání"

Studie se snazí pridat dalsí paliva do rozpoutané diskuse o pouzití marihuany, jelikoz výzkumníci spojují casté uzívání konopí mezi dospívajícími s nizsím vzdeláním. Studie také odkazuje na casté uzívání léku s jinými negativními výsledky v oblasti zdraví, jako jsou pokusy o sebevrazdu.
Konopí, také obycejne oznacovaná jako marihuana, muze ovlivnit náladu, vnímání a dalsí kognitivní fungování.

Hlavní autor studie Dr. Edmund Silins ríká, ze výsledky "poskytují silné dukazy, ze prevence nebo zpozdení uzívání konopí pravdepodobne bude mít siroké zdravotní a sociální výhody."

Tým, slozený z výzkumníku z Austrálie a Nového Zélandu, získal financní prostredky od australské vlády pro zdravotní a zdravotní výzkum a studie byla publikována v Lancetova psychiatrie.

Mnozí vedci se snazí o to, aby se konopí uzívalo v terapeutické kapacite, jako forma bolesti nebo zmírnení príznaku onemocnení, jako je roztrousená skleróza (MS) a posttraumatické stresové poruchy (PTSD).

Nicméne autor studie Richard Mattick verí, ze posun smerem k dekriminalizaci a legalizaci konopí prispívá také k "zvýsení moznosti, ze droga by mohla být prístupnejsí mladým lidem".

Mimo legální cesty je konopí nejcasteji uzívanou nelegální drogou po celém svete. Národní institut pro zneuzívání drog (NIDA) uvádí, ze priblizne 7% stredoskolských senioru v USA jsou denne nebo témer kazdodenní uzivatelé konopí, pricemz asi 46% z nich si v urcitém bode svého zivota vyzádalo drogu.

Ackoli studie vyuzívá údaje od mladistvých v Austrálii a na Novém Zélandu, autori uvádejí, ze míra uzívání konopí je v zemích s vysokými príjmy podobná. Napríklad citují, ze míra uzívání konopí mezi dospelými v Austrálii a na Novém Zélandu je 10% a 15% v porovnání s 15% v USA.

Pouzívá raná konopí kompromisní vzdelání?

Pro tuto studii výzkumníci vyuzili údaje z 3 765 úcastníku ze trí velkých dlouhodobých longitudinálních studií, které sledovaly uzívání konopí spolu s nekolika vývojovými výsledky pred dosazením veku 17 let az do veku 30 let.

Zaznamenávají frekvenci uzívání konopí jako nikdy, méne nez mesícne, mesícne nebo více, týdne nebo více nebo denne. Výzkumníci se rozhodli zaznamenat následující vývojové výsledky:

• Závislost na konopí
• Dokoncení strední skoly
• Deprese
• Získání vysokoskolského vzdelání
• Pokusy o sebevrazdu
• Pouzívání jiných nelegálních drog
• Závislost na blahobytu.

Vedci shledali významnou souvislost mezi frekvencí uzívání konopí dospívajícími a vsemi urcenými vývojovými výsledky. Poté, co se prizpusobili prípadným zmateným faktorum, jako je socioekonomický stav a dusevní choroby, zjistili, ze pet sdruzení zustává významné.

Jednotlivci, kterí uzívali konopí denne pred dosazením veku 17 let, meli o 60% nizsí pravdepodobnost, ze dokoncí strední skolu nebo získají titul, nez ti, kterí nikdy nepouzili konopí. Bylo také 18krát vetsí pravdepodobnost, ze se stanou závislí na konopí, osmkrát casteji uzívá jiné nelegální drogy a sedmkrát casteji se pokusí o sebevrazdu do veku 25 let.

Nejdulezitejsí je, ze výzkumníci zjistili, ze riziko negativních výsledku vývoje vzrostlo ve srovnání s frekvencí dávky konopí. Denní uzivatelé konopí meli nejsilnejsí úcinky sdruzení.

Dopad na reformu právních predpisu

V propojeném komentári prof. Merete Nordentoft z Kodanské univerzity v Dánsku vysvetluje, proc tyto výsledky mohly nastat:

"Trvalé uzívání konopí má nepríznivé úcinky, jako je nízká energie a iniciativa, a poskození kognitivních funkcí a tyto faktory pravdepodobne zprostredkovávají skodlivý úcinek kanabisu na dosazené vzdelání."

Autori uvádejí, ze tato zjistení jsou v souladu s výsledky predchozích studií, které zkoumají uzívání konopí v raném veku vedle techto vývoje. Navrhují, ze prevence nebo oddálení uzívání konopí u dospívajících by mohlo mít dalekosáhlé prínosy jak z hlediska sociálního, tak z hlediska zdraví.

Jedním z opatrení, které autori navrhují, muze být zavedení, je screening pro uzívání konopí u dospívajících jako standardní praxe behem návstevy lékaru, detských psychiatru, skolních zdravotních sester a dalsích zdravotníku. Duvodem je odhadovaný nedostatek vlastního hlásení u uzivatelu dospívajících konopí.

"Snahy o reformu legislativy týkající se konopí by mely být peclive posuzovány, aby se zajistilo snízení uzívání konopí dospívajícími a zabránilo se potenciálne nepríznivým úcinkum na rozvoj dospívajících," ríká Dr. Silins.

Presto autori uznávají, ze v USA, kde byl konopí stále více dostupný pro lékarské pouzití, nedoslo k nárustu uzívání mezi mladými lidmi.

Studie stále vyzaduje opatrnost. Krajina se nepochybne mení s ohledem na to, jak se konopí vnímá a vyuzívá, a autori se domnívají, ze s tím, jak se tento rámec mení, musí být vzdy zohledneny potreby mládeze, aby se predeslo nepríznivým vývojovým výsledkum.

Nedávno, Zdravotní novinky dnes ze studie naznacují, ze zeny mohou být náchylnejsí k úcinkum konopí.

Vedci vyvíjejí proces, který mení lidský odpad na raketové palivo

Behem vesmírného letu se veskerý lidský odpad, který generují astronauti, skladuje v kontejnerech a nalozí do tobolek, které pri spalování zemské atmosféry spálí. Ale v nové studii - publikované v casopise Advances in Space Research - vedci z University of Florida tvrdí, ze nasli zpusob, jak vyuzít tento odpad; mohou ji prevést na bioplyn, který pohání rakety.

(Health)

Pouzívání NSAID behem chladu muze zvýsit riziko srdecního záchvatu

Uzívání ibuprofenu nebo jiných nesteroidních protizánetlivých léku, které pomáhají zmírnit príznaky nachlazení nebo chripky, se muze zdát neskodné, ale nový výzkum naznacuje neco jiného. Mohlo by to zvýsit riziko srdecního záchvatu. Uzívání NSAID behem nachlazení nebo chripky bylo spojeno s vyssím rizikem srdecního záchvatu. Studijní spoluautor Dr.

(Health)