Bolest rakoviny je casto méne lécena, zejména mezi minoritami

Výzkumníci z University of Texas MD Anderson Cancer Center to zjistili více nez 33,3% jedincu trpících invazivní rakovinou nedostává dostatecné mnozství léku proti bolesti, s mensinám dvakrát více pravdepodobne neprijímá analgetika.
Publikoval v Journal of Clinical Oncology, studie je nejvetsím potenciálním hodnocením, které bylo kdy provedeno v ambulantním prostredí, pokud jde o rakovinu a související príznaky.
Tato první komplexní studie, která zkoumala primerenost bolesti v péci o rakovinu, byla zverejnena pred témer dvema desetiletími Charlesem Cleelandem, Ph.D., profesorem a predsedou oddelení vývoje symptomu u MD Andersona. Cleeland, hlavní autor studie JCO, vysvetlil:

"Známe uz léta, ze nedostatecná lécba bolesti je významným problémem verejného zdraví v procesu lécby rakoviny a ze mensiny jsou nejvíce ohrozeny tím, ze nedostávají vhodnou péci o bolest.
Tento nový výzkum nám ríká, ze nás pokrok byl omezen, a to pouze s 10% celkovým snízením nedostatecného rízení bolesti z nasich nálezu pred témer dvema desetiletími. "

Studie byla provedena Eastern Cooperative Oncology Group. Vedci se prihlásili jednotlivcum s invazivními rakovinami prsu, tlustého streva, plic a prostaty na jakémkoli míste behem péce, a to z 38 institucí v celé zemi, aby se úcastnili studie.
Vsichni úcastníci studie dostávali ambulantní lécbu bud v komunitní klinice, nebo v akademickém zdravotním stredisku. Podle výzkumníku predstavuje ambulantní prostredí jedinecný zázitek. Pacienti s výraznou bolestí, kterí dostávají ambulantní lécbu, mají obecne svou bolestivost pri hodnocení onkologu, zatímco pacienti, kterí jsou hospitalizováni, mohou posoudit specialisté na bolest.
Úcastníci museli poskytnout své klinické a demografické informace. Pomocí nástroje vyvinutého Cleeland k vyhodnocení príznaku, výzkumníci hodnotili úcastníky bolesti úrovne a úroven analgetik, které byly predepsány, pokud existují. Hodnocení bylo znovu provedeno asi o mesíc pozdeji.

Primárním cílem studie bylo zhodnotit prevalenci léku proti bolesti v onkologickém ambulantním lékarství.
Z 3.023 úcastníku, u kterých bylo zjisteno, ze jsou vystaveni riziku bolesti, bylo 67% (2 026) lécených bolestivými léky nebo analgetiky. Minoritní pacienti predstavovali priblizne jednu ctvrtinu analyzovaných pacientu:

• 12% cerná


• 9% Hispánci


• 1% Asie


• 1% Ostatní

Výzkumníci zjistili, ze 67% (1 356) z 2 026 pacientu s rizikem bolesti melo adekvátní lécbu bolesti. Napríklad 31% ze 406 pacientu, kterí nebyli léceni pri pocátecním hodnocení, dostalo adekvátní lécbu následnou návstevou a 20% tech, kterí hlásili významnou bolest, nedostávalo zádné analgetikum.
Dále tým zjistil, ze nehispánský bílý pacient má témer 50% méne pravdepodobnosti, ze bude mít nedostatecnou lécbu bolesti pri pocátecních i následných hodnoceních nez u mensinových pacientu.
Ackoli nebyly zaznamenány zádné rozdíly ve veku nebo pohlaví, tým zjistil, ze rakovina, která prezila bolesti, byla také méne ochotná dostat odpovídající lécbu.

Michael Fisch, MD, docent a predseda katedry vseobecné onkologie na MD Anderson a hlavní autor studie, vysvetlil:

"Bolest je jedním z nejobávanejsích príznaku rakoviny a má obrovský dopad na kvalitu zivota a funkci nasich pacientu.
Tato zjistení predstavují významný rozdíl v adekvátnosti lécby, pricemz u pacientu s malou mensinou je dvakrát vetsí pravdepodobnost nedostatecné lécby. Toto kritické zjistení nás probouzí k velké prílezitosti v oblasti zdravotní péce - tvrde usilovat o vyresení této nápadné nerovnosti. "

Podle výzkumníku je prístup k péci; kulturní a komunikacní bariéry; odborné rízení symptomu a prístup k úcinnému vzdelávání pacientu; obavy o závislost a neochota pripustit bolest, by mohly být duvody nesrovnalosti ve zjisteních.
Fisch poznamenává, ze dalsím faktorem mohou být implicitní stereotypy a zkreslení mezi poskytovateli zdravotní péce, a to i v prípade, ze neexistuje povedomí ci zámer poskytovatelu. Podle Cleelanda na nedoslýchavých klinikách existuje celkový nedostatek zdroju, nebot studie zjistila, ze jak bílé, tak i mensiny byly nedostatecne léceny pro svou bolest.

Omezení studie zahrnovala:

• Malý pocet typu chorob zahrnutých


• Zádný sber údaju o komorbidite nebo socioekonomickém statusu pacienta

Výzkumníci ríkají, ze pro zlepsení kontroly príznaku musí lékari být otevrene orientovaní, odpovídajícím zpusobem merit potreby svých pacientu a pacienti a pecovatelé musí být ochotni sdelit jejich úroven bolesti a dalsí príznaky.
Za úcelem sledování výsledku techto studií plánuje tým navíc studovat dalsí príznaky pacientu, krome jejich emocního utrpení a únavy.
Studie byla cástecne financována granty od NCI, National Institutes of Health a Ministerstva zdravotnictví a humanitních sluzeb. Zádný z autoru neuvádí prípadné strety zájmu. Dalsí informace o studii lze nalézt na internetových stránkách studie www.ecogsoapp.org.
Napsal Grace Rattue