Problémy s dýcháním behem spánku spojené s demencí nebo kognitivní poruchou

Studie zverejnená v 10 JAMA ze starsí zeny s poruchou spánku, jak bylo naznaceno merením hypoxie (nedostatek kyslíku), mely vetsí pravdepodobnost vývoje kognitivního poskození nebo demence nez zeny bez této poruchy.
Podle základních informací obsazených v clánku je spánková porucha dýchání podmínena tím, ze osoba trpí recidivujícími spánky a prerusovanou hypoxémií, je u starsích lidí castá, postihuje az 60 procent starsí populace. Stav byl spojen s ruznými nepríznivými zdravotními problémy, vcetne hypertenze, kardiovaskulárních onemocnení a diabetu.
Nekteré studie také souvisejí s kognitivním postizením s poruchou spánku; návrh vetsiny techto studií vsak mel omezenou schopnost vyvodit závery. Informace o pozadí v clánku uvádí:

"Vzhledem k vysokému výskytu a významné morbidite spojené s poruchou spánku a kognitivním poskozením ve starsích populacích je dulezité zjistit, zda existuje perspektivní vztah mezi poruchou spánku a kognitivním postizením, coz je dulezité zejména proto, ze úcinná lécba pro dýchání nesouvisející s spánkem existovat."

Studie, kterou vedla Kristine Yaffeová z Kalifornské univerzity v San Francisku a jejích kolegu, zkoumala souvislost mezi prevládaným dýcháním nesouvisejícím se spánkem, merenou polysomnografií (sledování fyziologické aktivity behem spánku) a následnými diagnózami mírné kognitivní poruchy a demence.
Studie testovala 298 zen s prumerným vekem 82,3 let bez demence na zacátku studie. Vsechny zeny mely v období od ledna 2002 do dubna 2004 v polocasu studie osteoporotických zlomenin polysomnografii. Dýchání s poruchou spánku bylo specifikováno jako index apnoe-hypopnea (pocet úplných ukoncení (apnoe) a cástecné obstrukce (hypopnea) dýchání vyskytující se za hodinu spánku) 15 nebo více.
Kognitivní stav úcastníku (normální, demence nebo mírná kognitivní porucha) byl extrahován z údaju nahromadených v období od listopadu 2006 do zárí 2008. Studie zkoumala míru hypoxie, fragmentace spánku a trvání spánku jako základních mechanismu pro jakýkoli vztah mezi poruchou spánku a kognitivní poruchy.
35,2 procent z 298 testovaných zen splnovalo kritéria pro dýchání s poruchou spánku. 35,9% zen vykazovalo po prumerném sledování 4,7 roku mírné kognitivní poskození (20,1%) nebo demence (15,8%). Studie ukázala, ze 47 zen (44,8 procent) s poruchou spánku, které mají dechové poruchy, získalo mírné kognitivní poskození nebo demenci ve srovnání s 31,1 procenty pacientu bez poruchy spánku.
Hodnocení dat proto naznacuje souvislost mezi prítomností dýchacího systému s poruchou spánku a vyssí pravdepodobností vzniku mírné kognitivní poruchy nebo demencí. Výzkum rovnez ukázal, ze dve míry hypoxie (index desaturace kyslíku 15 nebo vyssí a vysoké procento celkové doby spánku [více nez 7 procent] u apnoe nebo hypopnea) byly spojeny s vyssími výskyty mírné kognitivní poruchy demence po ruzných demografické rizikové faktory byly upraveny.
Autori dodali, ze sdruzování dýchání s poruchou spánku s vyssím rizikem kognitivního poskození se zdá být predevsím spojeno s mírou hypoxie.

Oni psali:

"Opatrení rozpadu spánku (index vzrusení a probuzení po spánku) nebo doba spánku (celkový cas spánku) nebyla spojena s rizikem kognitivního poskození. Vzhledem k vysoké prevalence poruch spánku a kognitivních poruch u starsích dospelých, Vztah mezi dvema podmínkami, dokonce i mírný, má potenciál pro velký dopad na verejné zdraví. Navíc zjistení, ze hypoxie, a nikoliv rozpad nebo spánek spánku, se zdá být spojena s rizikem mírné kognitivní poruchy nebo demencí. mechanismy, kterými muze dýchání s poruchou spánku podporovat kognitivní poruchy.
Zvýsené riziko kognitivního poskození spojené s dýcháním nesouvisejícím se spánkem otevírá novou cestu pro dalsí výzkum rizika rozvoje mírné kognitivní poruchy nebo demence a prozkoumání preventivních strategií zamerených na kvalitu spánku, vcetne poruchy spánku. "

Autori poukazují na to, ze pro úplné zhodnocení dopadu lécby na dýchání s poruchou spánku u starsích pacientu je zapotrebí provést dalsí studie s vetsími velikostmi vzorku, delsími lécebnými obdobími a ruznorodejsími populacemi.
Dosli k záveru:

"Zajímavé jsou nase nálezy, které naznacují potenciální úlohu doplnkové kyslíkové terapie u pacientu starsích jedincu s poruchou spánku, ale jejich role vyzaduje kritické hodnocení v intervencních studiích."

Linked Editorial ve stejném casopise

Nicola Canessa z Centra pro kognitivní neurovedy a Luigi Ferini-Strambi ze spolecnosti Universita Vita-Salute San Raffaele v Miláne v Itálii uvedli:

"Studie od Yaffe et al a související studie doposud naznacují, ze by mely být provádeny rozsáhlé studie s kontinuálním pozitivním tlakem vzduchu (CPAP) u starsích úcastníku s poruchami spánku s poruchou spánku" v doprovodném vydání.
Navíc, u studií hodnotících úcinky farmakologických a nefarmakologických (napr. Kognitivních tréninkových a rehabilitacních) intervencí na kognitivní funkce u pacientu s mírným kognitivním poskozením nebo demencí by mela být zvázena mozná koexistence dýchání s poruchou spánku.Konecne, lékari pacientu s mírným kognitivním poskozením a poruchou spánku, pro které muze být indikována lécba CPAP, by mely tyto výsledky vzít v úvahu a budoucí pokyny pro formalizaci klinického rízení u pacientu s mírným kognitivním poskozením by mely zvázit dusledky této studie a související výzkum."