Kojení setrí zivoty, zvysuje ekonomiku v bohatých a chudých zemích

Rozhodnutí nekojit skodí dlouhodobému zdraví, výzive a vývoji detí - a zdraví zen - po celém svete, uzavírají vedoucí odborníky v nové sérii clánku o kojení, které jsou publikovány v Lancet. Také podrobne popisuje, jak tato ztráta prílezitostí poskozuje svetovou ekonomiku.
Autori tvrdí, ze zeme by mely podporovat kojení jako investice, která má prospech nejen z jejich verejného zdraví, ale také z jejich ekonomiky.

Dvoudílná série je nejpodrobnejsí analýzou úrovní, trendu a prínosu kojení po celém svete.

Tím, ze se nejedná výhradne kojit po dobu prvních 6 mesícu svého zivota a neprestává prijímat materské mléko dalsích 6 mesícu, milionum detí jsou odepreny významné prínosy kojení pro zdraví, poznamenávají autori.

Údaje odhadované pro sérii naznacují, ze pokud by vsechny zeme mely zvýsit kojení pro kojence a malé deti na témer univerzální úroven, více nez 800 000 úmrtí detí (13% vsech úmrtí u mladsích 2 let), 20 000 úmrtí na rakovinu prsu a 302 miliard dolaru ke globální ekonomice by bylo mozné kazdým rokem zabránit.

Autori tvrdí, ze tím, ze neciní dostatek na podporu a podporu kojení, svetové národy - bohatí i chudí - prehlízejí jeden z nejúcinnejsích zpusobu zlepsení zdraví detí a matek.

Cesar Victora, profesor federální univerzity Pelotas v Brazílii a prední autor v seriálu, tvrdí, ze potreba resit tento globální problém je vetsí nez kdy jindy. Poznamenává:

"Existuje rozsírená mylná predstava, ze prínosy kojení jsou spojeny pouze s chudými zememi." "Nase práce v této sérii jasne ukazuje, ze kojení setrí zivoty a peníze ve vsech zemích bohatých a chudých".

Mléko do materského mléka je "velmi kvalitní personalizované léky"

Odborníci tvrdí, ze jejich analýzy - zahrnující 28 systematických prezkumu dostupných dukazu, z nichz 22 bylo pripraveno pro sérii - ukazují napríklad, ze kojení má významný prínos pro délku zivota.

V bohatých zemích kojení snizuje náhlé úmrtí detí o více nez tretinu a v zemích s nízkým a stredním príjmem kojuje poloviny prípadu prujmu a snizuje infekce dýchacích cest o tretinu.

V podcastovém rozhovoru pro sérii prof. Victora ríká, ze zatímco jsme jen "zacali skrábat povrch", objevuje se mnoho dukazu o biologii kojení a slozkách a vlastnostech materského mléka.

Cituje kolegu, který podobá materskému mléku na "velmi nádhernou personalizovanou medicínu", protoze odrází biologickou interakci mezi matkou a jejím dítetem "neco, co tento vzorec nikdy nebude schopen napodobit," poznamenává.

Prof. Victora uvádí jako príklad vliv, který má kojení na materský mléko na vývoj mikrobiómu - biliony prátelských bakterií, které zijí v tele a na tele, a hrají klícovou roli v nasem zdraví.

Ríká, ze zacínáme také pochopit, ze materské mléko má epigenetické úcinky - to znamená, ze ovlivnuje expresi genu, které kontrolují bunecnou aktivitu a vývoj. A dalsí nedávný objev je, ze materské mléko obsahuje kmenové bunky.

Existují dukazy, autori poznamenávají, ze kojení zvysuje inteligenci a muze chránit proti obezite a cukrovce v pozdejsím zivote. A pro matky kojení jiz delsí dobu snizuje riziko rakoviny prsu a rakoviny vajecníku.

Podpora kojení má ekonomický smysl

Autori tvrdí, ze zeme by mely podporovat kojení jako investice, která má prospech nejen z jejich verejného zdraví, ale také z jejich ekonomiky.

Odhadují, ze ztráta pro ekonomiky z duvodu dopadu nekojených na zpravodajské informace cinila v roce 2012 cástku 302 miliard dolaru nebo 0,49% svetového hrubého národního duchodu.

Profesor Victora a kolegové také vypocítají, ze pokud by sa míra kojení u detí do 6 mesícu zvýsila na 90% ve Spojených státech, v Cíne a Brazílii a na 45% ve Spojeném království, usetrilo by tyto zeme 2,45 miliardy dolaru, 223,6 milionu dolaru, 6,0 milionu dolaru a 29,5 milionu dolaru v dusledku snízení poctu bezných detských onemocnení, jako je pneumonie, prujem a astma.

Tato ztráta prílezitostí k posílení verejného a ekonomického zdraví je dále zduraznena skutecností, ze celosvetová míra kojení je nízká, zejména v bohatých zemích - napríklad Spojené království, Irsko a Dánsko mají v nejnizsích hodnotách kojení nejméne 12 mesícu (pod 1%, 2% a 3%).

Prof. Victora poznamenává, ze kojení je jedním z mála "pozitivních zdravotních chování", které jsou casteji v chudých zemích nez v bohatých zemích. Také v chudých zemích to chudsí matky cvicí víc. Poznamenává:

"Jasná skutecnost spocívá v tom, ze pri absenci kojení by byla bohate chudá mezera v prezití detí jeste sirsí."

Vyzývá politiku, aby to vzala na vedomí a ujistila se, ze podpora kojení prinásí rychlou návratnost investic, která trvá kratsí nez generace.

Agresivní formulace marketingu podkopává podporu kojení

Jeden z dokumentu se také dotýká úcinku agresivního marketingu "formulace" nebo náhrazky materského mléka, prestoze zeme, které se úcastní Svetového zdravotního shromázdení v roce 1981, prijaly Mezinárodní kodex marketingu náhrad materského mléka Svetové zdravotnické organizace (WHO) coz autorové poznámky nebyly úcinne prosazovány.

Mnohobiliardový prumysl na náhradu materského mléka musí být udrzován, nutkat, nebo bude i nadále podkopávat kojení jako nejlepsí krmnou praxi v raném zivote.

WHO doporucuje, aby deti zacaly kojit do 1 hodiny zivota, jsou výhradne kojeny po dobu 6 mesícu. Poté by melo dojít k postupnému zavádení vhodných, bezpecných a správne krmených doplnkových potravin s detmi, které budou pokracovat v kojení az do 2 let veku nebo více.

Autori poznamenávají, ze celosvetové prodeje náhrazek materského mléka by mely do roku 2019 dosáhnout 70,6 miliardy dolaru, co je spoluautorka Dr. Nigel Rollins z ministerstva materského, novorozenského, detského a adolescentního zdraví v WHO v Zeneve, vysvetluje:

"Nasycení trhu v zemích s vysokými príjmy zpusobilo rychlý prunik prumyslových odvetví na rozvíjející se globální trhy. Témer veskerý rust v dohledné budoucnosti v prodeji standardního mléka (deti

Uvádí príklad Stredního východu a Afriky, kde odhady ukazují, ze spotreba náhrazek materského mléka na díte pravdepodobne vzroste v období 2014-2019 o více nez 7%.

A v bohatých zemích bude nárust náhrazek materského mléka do znacné míry ovlivnen prodejem mléka navazujících a batolat, které se do roku 2019 zvýsí o 15%, poznamenává.

Kojení se musí stát klícovým problémem verejného zdraví

Autori tvrdí, ze vlády a mezinárodní organizace musí projevit silný politický závazek a poskytnout financní podporu potrebnou k ochrane, podpore a podpore kojení na vsech úrovních - národní, komunitní, rodinné a pracovní.

V doprovodném komentári prední odborníci z oblasti - vcetne Frances Mason ze spolecnosti Save the Children UK a dr. Alison McFadden ze skoly osetrovatelství a zdravotních ved na University of Dundee ve Velké Británii - ríkají, ze svetoví predstavitelé nesmí opakovat chybu címz vynechala kojení z rozvojových cílu tisíciletí, kdyz stanovila cíle udrzitelného rozvoje v prubehu tohoto roku.

Pozadují, aby kojení nebylo oznaceno na agende pro výzivu detí, ale melo by být povazováno za klícovou prioritu v oblasti verejného zdraví, která snizuje nemoci, úmrtí detí a nerovnosti, a také naléhave vyzývá vudce na vsech úrovních, aby "ukoncili propagaci produktu, které soutezí s kojením".

Prof. Victora uzavírá:

"Existuje siroce rozsírená mylná predstava, ze materské mléko muze být nahrazeno umelými výrobky bez skodlivých následku."

V ríjnu 2015, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli o zpráve Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která ukazuje, ze zatímco podpora kojení v nemocnicích v USA se od roku 2007 zlepsila, existuje stále mnoho zpusobu, jak by to mohlo být lepsí. Zlepsená nemocnicní péce by mohla zvýsit míru kojení na celostátní úrovni, uzavírá to.

Hudební trénink "zlepsuje výkonnou funkci mozku"

Drívejsí výzkum naznacil, ze hudební trénink v detství muze mít prospech mozku pozdeji v zivote. Nyní nová studie z Bostonské detské nemocnice, MA, doplnuje dukazy, coz naznacuje, ze jak deti, tak dospelí s hudebním tréninkem vykazují lepsí výkonnou funkci mozku, ve srovnání s temi, kterí nejsou hudebne vyskoleni.

(Health)

Nové objevy molekul poskytují stopy ke vzniku schizofrenie

Desítky let vedci pracují na objevení príciny schizofrenie. Nyní muze nový výzkum poskytnout dalsí stopy, protoze vedci odhalili molekulární proces, který muze prispet k rozvoji poruchy. To je podle studie zverejnené v casopise Molecular Psychiatry.

(Health)