Dlouhodobé kojení vede k chytrejsím dospelým

Studie zjistila, ze prodlouzené kojení je spojeno s vyssí inteligencí, delsím vzdeláním a vyssími príjmy jako dospelí.
Studie naznacuje, ze kojení muze vést k prínosum v dospelosti, jako je zvýsení vzdelání a príjmy.

Studie, publikovaná v Lancet Global Health, následovalo 3 493 kojencu narozených v Brazílii Pelotas. Po prumeru 30 let vedci zmerili své IQ a shromázdili dalsí informace o dosazeném vzdelání a príjmech.

"Úcinek kojení na vývoj mozku a inteligenci dítete je dobre zaveden, ale zda tyto úcinky pretrvávají do dospelosti, je méne jasné," ríká hlavní vedoucí Dr. Bernardo Lessa Horta z federální univerzity Pelotas v Brazílii.

"Nase studie poskytuje první dukaz, ze prodlouzené kojení nejen zvysuje inteligenci az do veku 30 let, ale má také dopad na individuální i spolecenskou úroven tím, ze zlepsuje dosazené vzdelání a získává schopnosti."

Z krátkodobého hlediska je známo, ze kojenec snizuje výskyt infekcních onemocnení a mortalitu u kojencu. Exkluzivní kojení se bezne doporucuje behem prvních 6 mesícu po porodu a pokracuje se spolu s pevnými potravinami nejméne do 1 roku veku.

Klinika Mayo popisuje materské mléko jako "zlatý standard pro kojeneckou výzivu", protoze obsahuje správnou rovnováhu zivin pro díte pri posilování jeho imunitního systému.

Mnoho predchozích pozorovacích studií zahrnujících kojení bylo omezeno kvuli spolecenskému modelování. Matky, které kojily po delsí dobu, mají obvykle vysoké socioekonomické postavení a jejich lepsí prístup ke zdravotní péci muze vést k nadhodnocení prínosu kojení pro zdraví.

Zatímco predchozí studie byly kritizovány za tento potenciální zmatený faktor, autori nové studie resí tento problém.

"Co je jedinecné u této studie, je skutecnost, ze v populaci, kterou jsme studovali, nebylo kojení casteji mezi vysoce vzdelanými zenami s vysokými príjmy, ale bylo rovnomerne rozdeleno spolecenskou trídou," vysvetluje Dr. Horta.

Výsledky také naznacují, ze mnozství konzumovaného mléka by mohlo hrát roli

Pro úcely studie byly subjekty rozdeleny do peti skupin na základe doby, do které byly kojeny jako kojence. Úcastníci byli také kontrolováni pro 10 promenných, které mohly prispet ke zvýsení IQ, jako jsou rodinné príjmy pri narození, vek matky a rodicovské vzdelání.

Výzkumníci zjistili, ze kojení vedlo ke zvýsení informovanosti dospelých, delsímu vzdelání a vyssím príjmum dospelých, ale také to, ze velikost výhod byla vetsí, cím díteti bylo kojeno déle, az 12 mesícu.

Ve srovnání s kojenci, kterí byli kojeni po dobu kratsí nez jeden mesíc, kojenci kojeni po dobu 12 mesícu mely ctyri dalsí body IQ, o 0,9 roku více skolní docházky a v prumeru získaly 104 dolaru mesícne více.

Dr. Horta se domnívá, ze pro zjistení studie existuje biologický mechanismus:

"Pravdepodobným mechanismem, který je prícinou príznivých úcinku materského mléka na inteligenci, je prítomnost nasycených mastných kyselin s dlouhým retezcem (NSAIDs), které se nacházejí v materském mléce, které jsou nezbytné pro rozvoj mozku. Nás zjistení, ze prevládající kojení má pozitivní vztah k IQ v dospelosti také naznacuje, ze mnozství konzumovaného mléka hraje roli. "

Prestoze výzkumníci nemerili charakteristiky domácího prostredí pro kojence nebo vazby mezi matkou a kojencem, vedci tvrdí, ze predchozí výzkum naznacuje, ze kojené subjekty prokázaly zlepsení kognitivního fungování i po kontrole domácího prostredí a stimulaci.

"Nase výsledky naznacují, ze kojení nejen zlepsuje inteligenci az do dospelosti, ale má také úcinek na individuální i spolecenské úrovni zvýsením dosazeného vzdelání a mozností výdelku," uzavírají autori.

Na rozdíl od nového výzkumu, Zdravotní novinky dnes která byla uvedena ve studii v lonském roce, která naznacuje, ze kojení nemuze být prínosnejsí nez podávání láhví pro mnoho dlouhodobých zdravotních výsledku.

Africané a Evropané migrovali pred 11 000 lety, genetické studie

Podle studie publikované online v Genome Research, jednotlivci migrovali mezi Afrikou a Evropou jiz pred 11 000 lety. Ackoli migrace mezi temito dvema kontinenty byly dobre zdokumentovány v dobách, jako je Rímská ríse, arabské dobytí a obchod s otroky, je to poprvé, co vedci nasli genetické dukazy pro prehistorický genový tok.

(Health)

Rozdíly mezi ekzémem a psoriázou

Obsah Symptomy Lécba psoriázy Lécba ekzému Muze nekdo mít obojí? Suché a supinaté pokozky muze být zpusobeno mnozstvím kozních stavu. Dve, které se mohou nekdy objevit tak podobne, ze pro lékare je tezké ríct rozdíl mezi psoriázou a ekzémem. Psoriáza je stav, který nastává, kdyz imunitní systém cloveka spoustí kozní bunky, aby rostly rychleji nez obvykle.

(Health)