cs.3b-international.com
Pacienti s rakovinou prsu hlásí "chemoterapii" je závazným problémem
Pacienti s rakovinou jiz radu let vyjadrovali obavy, byli frustrovaní a dokonce se zertovali o ztráte dusevní ostrosti, kterou nekdy prozívají pred, behem a po lécbe. Oni a jejich lékari casto odkazují na tuto mentální mlhu jako "chemo mozku". Nyní nejvetsí studie chemo mozku k dnesnímu dni zjistuje, ze pacienti s karcinomem prsu popisují to jako "podstatný a vsudyprítomný problém" po dobu az 6 mesícu po lécbe.
Lidé s chemo mozkem casto hlásí ztrátu dusevní ostrosti, vcetne zvýsených výpadku koncentrace, potíze pri zapamatování si urcitých vecí a problému pri dokoncení úkolu.
Studie - vedená Michelem C. Janelsinsem, odborným chirurgem na chirurgickém institutu Wilmot v Rochester Medical Center v New Yorku, je publikována v Journal of Clinical Oncology.
Vedci mají ruzné pojmy pro chemo mozog, jako je kognitivní porucha související s lécbou rakoviny, kognitivní zmeny spojené s lécbou rakoviny a kognitivní poruchy po chemoterapii.
Lidé s hlásením o chemoterapii zpravidla zvysují koncentraci, potíze pri zapamatování si urcitých vecí, problémy pri dokoncení úkolu nebo potíze s ucením nových dovedností.
Obvykle jsou psychické zmeny, které si pacienti vsimnou, velmi jemné - a lidé kolem nich si je ani nevsimnou. Mnoho pacientu nezmínilo tyto zmeny v týmu na lécbu rakoviny, dokud nezacaly ovlivnovat kazdodenní zivot.
Tým za nový výzkum uvádí, ze zatímco víme, ze chemoterapie muze být pro pacienty dulezitým problémem, omezení v predchozích studiích zanechává mnoho otázek nezodpovezených. Zejména nevíme, kdy a proc vzniká chemo mozku a kdo je nejvíce ohrozen.
Prevládající problém po dobu az 6 mesícu po lécbe
Ve své studii prof. Janelsins a kolegové porovnali sebe-hlásené problémy s pametí a myslením mezi 581 zenami s karcinomem prsu a 364 zdravými zenami (kontrolami). Pacienti byli z nekolika klinických center ve Spojených státech a prumerný vek obou skupin byl 53 let.
Samostatne hlásené údaje pocházejí z dobre overeného dotazníku nazvaného Funkcní hodnocení terapie kognitivní terapie (FACT-Cog), kterou úcastníci naplnili. Toto zkoumá vlastní názor kazdého cloveka na jakékoliv kognitivní postizení a na to, jak ostatní vnímají to.
Vedci se zajímali zejména o to, jak dlouho trvají problémy a zda jsou spojeny s faktory, které by mohly ovlivnit jejich vývoj, jako je vek, vzdelání, rasa a status menopauzy.
Jejich analýza zjistila, ze 45,2 procent pacientu s karcinomem prsu hlásilo vnímání poklesu skóre FACT-Cog pred a po chemoterapii. Ve srovnání s 10,4% kontrol, které zaznamenaly v tomtéz období pokles.
Od konce chemoterapie az po 6 mesícu pozdeji zaznamenalo 18,4 procent pacientu s rakovinou prsu "klinicky významný vnímaný pokles" ve výsledcích FACT-Cog ve srovnání s 11,5 procenty kontrol.
Výzkumníci naznacují, ze významné zjistení spocívalo v tom, ze od predcházející lécby az po sestimesícní sledování - období priblizne 1 rok - 36,5% pacientu s rakovinou prsu hlásilo pokles skóre FACT-Cog ve srovnání s 13,6% kontrol.
Rovnez zjistili, ze vetsí pocet príznaku úzkosti a depresivní prechemoterapie má vetsí vliv na skóre. Být mladsí a cerné rasy se také zdálo, ze ovlivnují kognitivní pokles.
Výsledky také ukázaly, ze pacienti, kterí podstoupili hormonální terapii nebo lécbu zárením po chemoterapii, meli podobné kognitivní problémy u zen, které dostávaly pouze chemoterapii.
"Nase studie od jedné z nejvetsích celostátních studií k dnesnímu dni ukazuje, ze kognitivní problémy související s rakovinou jsou pro mnoho zen s rakovinou prsu významným a vsudyprítomným problémem."
Prof. Michelle C. Janelsins
Tým nyní podrobneji zkoumá jejich výsledky spolu s dalsími údaji, aby se pokusili porozumet jakékoliv biologické souvislosti mezi lécbou rakoviny a kognitivními zmenami u pacientu.
Zjistete, jak jiný tým vyvinul zvírecí model ke studiu dlouhodobých úcinku chemoterapie na mozek.
Vodní mícky mají riziko úrazu a úrazu
Pokud se dostanete do vodní míce, uvidíte, ze neexistuje núdzový východ, jediný zpusob, jak se dostat ven je, kdyz nekdo venku otevírá míc za vás. Riziko zranení nebo smrti, pokud je uvnitr míce, je významné, pokud se clovek dostane do bolesti, ríká Komise pro bezpecnost spotrebitelských výrobku (CPSC).
Nase mozky vypadají, ze si pamatují behem spánku
Pri spánku nebo pod anestezii se cást lidského mozku chová, jako by neco neco pamatovala, rekli vedci z UCLA v casopise Nature Neuroscience. Autori uvedli, ze jejich zjistení jsou v rozporu s konvencními teoriemi o tom, jak se pamet upevnuje behem spánku. Vedoucí týmu, Mayank R.
