Prulom: vedci pouzívají usní implantáty ke zvrácení sluchových nervu

Poprvé vedci pouzili kochleární implantát k dodávání genové terapie, coz umoznilo zvetsení sluchových nervu. Stejne jako zlepsení sluchu u tech, kterí mají usní implantáty, technika má potenciál lécit celou radu neurologických a psychiatrických poruch, podle vysetrovatelu.

Výzkumný tým z University of New South Wales (UNSW) v Austrálii nedávno zverejnil podrobnosti o prulomové metode v casopise Vedecká translacní medicína.

Vedci ríkají, ze je dobre známo, ze pokud se neurotrofiny - prirozene se vyskytující proteiny dulezité pro vývoj neuronu, funkci a prezití - privádejí do kochle ucha, jsou zvukové nervové zakoncení schopné regenerovat.

Provedení takové techniky se vsak ukázalo jako obtízné pro vedce. Tým ríká, ze nebylo mozné provést lokalizaci dodávky neurotrofinu do kohle bezpecne pomocí podávání léku nebo virové genové terapie.

S ohledem na to se podívali na to, zda by kochleární implantáty mohly být pouzity pro genovou terapii.

Elektrické impulsy z implantátu prenásejí DNA do bunek, aby spustili produkci neurotrofinu

Kochleární implantát je chirurgicky implantované elektronické zarízení, které muze zlepsit schopnost cloveka slyset a porozumet reci.

Implantát se skládá z vnitrní a vnejsí cásti. Vnitrní cást je tvorena vysílacem, který je implantován do mastoidní kosti za uchem, s elektrodami vlozenými do kochly - sluchové cásti vnitrního ucha.

Vnejsí cást se skládá z mikrofonu a recového procesoru. Jakékoliv zvuky, které se tyto zvuky zvedají, se zmení na elektrické signály, které jsou vysílány do elektrod, které stimulují sluchové nervy a vysílají signály do mozku. Tyto signály jsou vnímány jako zvuk.

Ve své studii byli vedci schopni pouzívat elektrické impulsy dodávané z kochleárních implantátu, aby vyslaly DNA roztok do bunek poblíz implantovaných elektrod. Tyto bunky pak mohly produkovat neurotrofiny, a tak vyvolaly regeneraci sluchových nervu.

Jim Patrick, hlavní vedecký pracovník a vedoucí viceprezident spolecnosti Cochlear Limited, který pomohl financovat studium, ríká, ze objev týmu má dulezité dusledky pro budoucnost kochleárních implantátu a 324 000 lidí po celém svete, kterí je dosud dostali.

Autor senior studie Prof. Gary Housley z Translacního neurovedního zarízení v UNSW dodává:

"Lidé s kochleárními implantáty dobre porozumejí reci, ale jejich vnímání hriste muze být spatné, takze casto ztrácejí radost z hudby.

Nakonec doufáme, ze po dalsím výzkumu budou lidé, kterí jsou závislí na kochleárních implantacích, moci vyuzívat sirsí dynamický a tónový rozsah zvuku, coz je zvláste dulezité pro nás smysl pro sluchový svet kolem nás a pro posílení hudby. "

Vedci vysvetlují své poznatky dále ve videu níze:

Tým ríká, ze po pouzití nové techniky po dobu 2 mesícu se snízila produkce neurotrofinu. Poukazují vsak na to, ze zmeny sluchového nervu mohou být udrzovány probíhající neurální aktivitou, kterou poskytuje kochleární implantát.

Navíc vysetrovatelé ríkají, ze technika by pridala jen nekolik minut k budoucím kochleárním implantacním postupum.

"Chirurg, který zarízení nainstaluje, by do roztoku injekcního roztoku zavedl roztok DNA a pak by po zavedení implantátu vypálil elektrické impulsy, aby spustil prenos DNA," vysvetluje Jeremy Pinyon, první autor studie.

Dusledky "daleko presahující poruchy sluchu"

Ale v konecném dusledku vedci tvrdí, ze technika má výhody pro podmínky, které jsou daleko za poruchy sluchu.

Napríklad by se mohly aplikovat na jiné prístroje, jako jsou elektrodová pole pouzívané pri hluboké stimulaci mozku pro lécbu Parkinsonovy nemoci nebo deprese. Poznamenávají, ze taková integrace by mohla vést k "bezpecné, rízené genové terapii".

Studijní spoluautor Matthias Klugmann ríká:

"Genetická terapie byla navrzena jako lécebný koncept i pro devastující neurologické stavy a nase technologie poskytuje novou platformu pro bezpecný a úcinný prenos genu do tkání, jak jemný jako mozek."

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes o výzkumu z Oxfordské univerzity ve Velké Británii, který podrobne popisuje genovou terapii, o které se domnívá, ze muze zlepsit pohled lidí s choroideremií - nevylécitelnou formou slepoty.

Zlepsení kontroly glukózy bez zvysování rizika hypoglykémie, nová droga slibuje

Výsledky randomizované studie fáze II, publikované online v The First Lancet, ukazují, ze nová lécba diabetu typu 2 nazývaná TAK-875 zvysuje kontrolu glykemie (krevní cukr) a je stejne úcinná jako bezná lécba - sulfonylmocovina glimepirid. Navíc TAK-875 má méne nezádoucích úcinku a podstatne nizsí riziko hypoglykemie (nízká hladina cukru v krvi).

(Health)

Medicare vynalozí prílis mnoho na znackové léky

Pokud by lékarské vzorce drogových výdaju týkající se znackových a generických léku byly stejné jako americké ministerstvo pro zálezitosti veteránu (VA), usetrilo by to kazdorocne více nez jednu miliardu dolaru, podle nové studie zverejnené v Annals of Internal Medicine. Autori vysvetlili, jako podkladové informace, ze VA a Medicare cást D pouzívají ruzné prístupy k rízení dávek léku na predpis - s obrovskými rozdíly v jejich drogových výdajích.

(Health)