Mozky zen s velkou depresivní poruchou podléhají zmenám na molekulární úrovni

Podle zjistení zverejnených online tento týden v roce 2006 Molekulární psychiatrie, vedci z University of Pittsburgh School of Medicine zjistili molekulární zmeny v mozku zen s velkou depresivní poruchou, které spojují dve hypotézy biologických mechanismu, které vedou k depresi. Výsledky také umoznily výzkumníkum znovu vytvorit zmeny v modelu mysí, které by mohly zlepsit budoucí výzkum deprese.
Starsí autorky Etienne Sibille, Ph.D., docent psychiatrie na Pittské lékarské fakulte poznamenala, ze navzdory skutecnosti, ze zeny mají dvakrát vetsí pravdepodobnost vývoje deprese s váznejsími a castejsími príznaky nez muzi, velmi málo výzkumu se soustredilo na zenách nebo byla provedena u jiných zenských zvírat.
Sibille rekl:

"Zdálo se nám, ze pokud by doslo k molekulárním zmenám v depresivním mozku, mohli bychom je lépe identifikovat ve vzorcích, které pocházejí od zen. Nase nálezy skutecne dávají lepsí pochopení biologie tohoto bezného a casto oslabujícího psychiatrického nemoc."

Behem studie, která byla financována Národním ústavem dusevního zdraví, vedci zhodnotili vzorky mozkové tkáne post-mortem 21 zen s depresí a 21 podobných zen, které nemely v minulosti stav. Zkoumali amygdala, oblast mozku, která se podílela na snímání a vyjadrování emocí, a zjistila, ze na rozdíl od zen, které nemely depresi v minulosti, ti, kterí trpeli depresí, vykazovali vzorek snízené exprese urcitých genu, vcetne tech pro neurotroficky odvozené z mozku (BDNF) a genu, které jsou typicky prítomny ve specifických podtypech mozkových bunek nebo neuronu, které exprimují neurotransmiter kyselinu gama-aminomáselnou (GABA)
Dalsí krok studie zahrnoval testování mysí navrzených tak, aby nesly ruzné mutace v genu BDNF, aby studovali jeho vliv na bunky GABA. Vedci objevili dve mutace, které vedly ke stejnému deficitu v podtypu GABA a které také odrázejí dalsí zmeny pozorované u lidského depresivního mozku.

Dr. Sibille uvedl, ze výzkum jiz dlouho predpokládá, ze nízká hladina BDNF je spojena s vývojem deprese a ze existuje hypotéza, ze klícovým faktorem je snízená funkce GABA.
Shrnul:

"Nase práce spojuje tyto dva pojmy spolecne, protoze nejprve jsme ukázali, ze BDNF má skutecne nízkou depresi a za druhé, ze nízká BDNF muze ovlivnit specifické bunky GABA zpusobem, který reprodukuje biologický profil, který jsme pozorovali v depresi mozku."

Tým pokracuje ve výzkumu molekulární dráhy mezi BDNF a GABA a dalsími, které by mohly být významné v depresi.
Napsal Petra Rattue