Brainuv "kompas" pracuje behem spánku

Predchozí studie zjistily, ze mozky savcu obsahují interní kompas obsahující bunky smeru hlavy, jejichz aktivita se mení, kdyz hlava smeruje v urcitém smeru. Nyní nová studie mysí ukazuje, ze tyto bunky jsou stejne aktivní behem spánku.
Nový výzkum naznacuje, ze mozek pokracuje v práci na orientaci v prubehu spánku.

V casopise Prírodní neurovedy, výzkumníci z NYU Langone Medical Center v New Yorku v New Yorku popisují, jak zjistili, ze bunky ve smeru hlavy jsou u mysí elektricky aktivní behem hlubokého spánku, jako kdyz jsou zvírata vzhuru.

Dalsím prekvapivým zjistením bylo, ze mysi se behem spánku pohybovaly hlavou, neurony smerující k hlave vykazovaly stejné vzory strelby, jako kdyz dostávali videní a rovnováhu v bdelém stavu.

Vedci ríkají, ze je to tak, jako by "vnitrní kompas" v mozku zvírat stále kódoval "virtuální" smer jejich pohledu behem spánku.

Tým se domnívá, ze objev muze vést k novým lécebným úlohám na mozkové a nervové poruchy, jako je Alzheimerova choroba, kde je navigacní systém jedním z prvních, který se zhorsuje.

Brain nadále pracuje na smyslu orientace behem spánku

Gyorgy Buzsaki, vedoucí vysetrovatel a profesor neuronových ved Biggs z NYU Langone a jeho Neuroscience Institute, ríká:

"Dlouho jsme vedeli, ze mozek je v práci spánku, ale ted víme, jak funguje v jednom z zdánlive jednodussích smyslu - v orientaci na hlavu - nebo v nasem smyslu, kde se díváme v daném prostoru."

Vysvetluje, ze získání smyslu pro smer je nezbytnou soucástí navigacního systému mozku a muze vynulovat nás "interní kompas" a mapy v okamziku, neco, co zazíváme, napríklad kdyz se znovu orientujeme po vynorení z metra .

Pro jejich studium prof. Buzsaki a kolegové porovnávali cinnost neuronu smeru hlavy v oblasti antero-dorzálního thalmického jádra a postsibiculu v mozcích mysí behem ruzných stavu bdení a spánku.

Strávili 2 roky natácení hlavových pohybu mysí a zaznamenávali cinnost neuronu smeru hlavy v obou oblastech mozku, kdyz spali a navigovali v ruzných prostredích.

Zjistili, ze pri spánku behem rychlého ocního pohybu (REM) dochází ke spalovací cinnosti neuronu smeru hlavy v a mezi obema oblastmi mozku - ekvivalent kompasové jehly - pri stejné rychlosti jako pri bdení.

U lidí je známo, ze REM je fázi spánku, kdyz nastane intenzivní snení a behem nehoz je elektrická aktivita prakticky nerozlísitelná od doby, kdy jsme vzhuru.

Výzkumníci také zjistili, ze behem zpomalení spánku - casto oznacovaného jako hluboký spánek - pohyb spalovací cinnosti ukázal desetinásobný nárust akcelerace, jako kdyby mysi otocily hlavy 10krát rychleji, nez kdyz byly probudit.

Brain "aktivne zkoumá a koordinuje", i kdyz je odpojen od prostredí

Profesor Buzsaki ríká, ze objevuje, ze neurony smeru hlavy koordinují svou cinnost behem spánku, naznacuje, ze se neco deje v mozku, které nahrazuje posuny ve zvírecím pohledu, zatímco se pohybuje, kdyz je vzhuru. Mozek je aktivne zkoumán a koordinován, i kdyz je odpojen od zivotního prostredí.

Verí, ze zjistení potvrzují jeho názor, ze mozek savcu aktivne usiluje o senzorické vstupy - pasivne neceká, ze je prijme. Aktivní smysl smeru hlavy, který pozorovali u mysí, kdyz spali, je dobrým príkladem toho.

Vedoucí autor Dr. Adrien Peyrache, postdoctorální pracovník v laboratori spolecnosti Buzsaki, ríká:

"Koordinovaná aktivita behem vetsiny spánku pravdepodobne predstavuje konsolidaci míst, událostí a casu, coz je jakýsi systém navigacního zálohování v mozku, behem nehoz mozog ukládá mapu do pameti."

Tým plánuje zjistit, zda se podobná neuronová aktivita vyskytuje pri slozitejsím chování v jiných cástech mysí mozku. Oni také chtejí zjistit, zda je mozné elektricky ovládat a predvídat smer a navigaci hlavy.

Studie byla financována z grantu a stipendií od Národních ústavu zdravotnictví, Národní vedecké nadace, Human Science Frontier Science Programu a Evropské organizace pro molekulární biologii.

V prosinci roku 2014, Zdravotní novinky dnes také uvedla studii, která ukázala, ze nase mozky mají homingový signál, který nás ukazuje správným smerem a neustále se aktualizuje, kdyz se pohybujeme v nasem prostredí.

Deprese a diabetes kombinované mohou zpusobit jeste vyssí riziko kognitivního poklesu

Diabetes a deprese byly identifikovány jako nezávislé nebezpecí pro zdravé stárnutí mozku - a také je známo, ze deprese zvysuje pravdepodobnost vzniku cukrovky. Jaké je vsak riziko spatné kognitivní schopnosti pozdeji v zivote pro ty lidi, kterí mají jak cukrovku, tak depresi? Zdravé kognitivní stárnutí je ohrozeno depresí a cukrovkou, obzvláste v kombinaci, tvrdí studie.

(Health)

Zkoumání toho, proc se astma trpí virem dýchacích cest

Nová studie porovnávající lidi s astmatem a bez nej vrhá svetlo na to, proc se trpící astma snazí bojovat s respiracními viry, jako je chripka a bezné nachlazení. Psaní v casopise Journal of Allergy and Clinical Immunology, tým za vysetrováním, na Lékarské fakulte Washingtonské univerzity v St.

(Health)