Mozková sít citlivá na Alzheimerovu chorobu a schizofrenii

Objevil se nový výzkum, který odhaluje, ze specifická sít mozku, která se vyvíjí jako první a která vykazuje nejprve príznaky neurodegenerace, je více ohrozena nezdravým stárnutím a také poruchami, které se objevují u mladých lidí, a osvetlují podmínky jako je Alzheimerova choroba nemoci a schizofrenie.
Sedá zálezitost v mozku - sít nervových bunek, která koordinuje informace z ruzných smyslu - se rozvíjí jako poslední a nejprve degeneruje, vyzaruje svetlo na Alzheimerovu chorobu a schizofrenii, ríkají vedci.

Vedci, vedeni Dr. Gwenaëlem Douaudem na Oxfordské funkcní MRI centra mozku (FMRIB) ve Velké Británii, ríkají, ze jejich práce vrhá svetlo na mozné genetické a environmentální faktory, které se mohou objevit v raném zivote a zpusobují celozivotní následky.

Publikují své poznatky v casopise Sborník z Národní akademie ved.

Tým se zameril na sedou látku v mozku - sít nervových bunek, která koordinuje informace z ruzných smyslu.

Tato oblast se nevyvíjí az do pozdního dospívání nebo do rané dospelosti, jak ríkají, a to je spojeno jak s intelektuální kapacitou, tak s dlouhodobou pametí - mentálními schopnostmi, které se oslabují u lidí se schizofrenií nebo Alzheimerovou chorobou.

Teorie z osmdesátých lét - známá jako "retrogenní" teorie zmen v mozku - navrhla, ze schopnost mozku klesá v opacném poradí, jak se vyvíjí u lidí a v evolucních termínech (napríklad lidé a simpanzi vyvíjející se ze spolecného predka).

V návaznosti na tyto skutecnosti výzkumníci vyuzili prístup zalozený na "datech" ke studiu zmen souvisejících s vekem. Takze namísto hledání urcitého vzoru v zmenách mozku v konkrétním míste mozku tým analyzoval pomocí magnetické rezonance (MRI) skenování 484 lidí - ve veku od 8 do 85 let - aby videlo, jaké vzory byly odhaleny.

Specifické oblasti mozku se rozvíjejí pomaleji a degenerují rychleji "

Tým vysvetluje, ze je to první studie, která demonstruje teorii "retrogenesis" v sedé hmote ve velkém merítku pomocí technik analýzy obrazu.

Výsledky z jejich zobrazovacích dat ukázaly, ze urcitá sít v sedé hmote propojuje nejvíce vyssí oblasti mozku. Navíc zjistili, ze tato sít se vyvíjí pozdeji nez zbytek mozku a nejprve degeneruje ve vyssím veku.

Ackoli zjistení, ze sedá hmota klesá s vekem, není nová, tým ríká, ze jejich studie ukázala, jak byla jedna specifická sít zranitelnejsí vuci vekové neurodegeneraci, protoze se degenerovala dríve nez ostatní oblasti mozku.

Navíc tým srovnal tuto mozkovou sít u zdravých jedincu s lidmi s Alzheimerovou chorobou a schizofrenií a zjistil, ze tyto oblasti mozku pravdepodobne hrají dulezitou roli ve dvou velmi odlisných podmínkách.

Dr. Douaud komentuje své zjistení:

"Nase výsledky ukazují, ze stejné specifické cásti mozku se nejen rozvíjejí pomaleji, ale také degenerují rychleji nez jiné cásti. Tyto slozité oblasti, které kombinují informace pocházející z ruzných smyslu, se zdají být zranitelnejsí nez zbytek mozku jak schizofrenie, tak Alzheimerova choroba, prestoze tyto dve nemoci mají odlisný puvod a objevují se ve velmi odlisných, témer opacných obdobích zivota. "

"Výsledky sladí dve historické hypotézy"

Výzkumníci poukazují na predchozí výzkum, který ukázal, ze tyto oblasti mozku nejsou tak rozvinuté u simpanzu a jiných primátu. Vzhledem k tomu, ze tato zvírata nevykazují schizofrenii ani Alzheimerovu chorobu, vedci navrhli, aby lidé vyvinuli mozek a prodlouzili zivotnost.

"Tyto výsledky, které se mohou na první pohled zdát prekvapivé, jsou skutecne vzrusující, nebot skutecne sladí dve historické hypotézy - az dosud zcela oddelene ve vedecké literature - ze poskození mozku pozorované u Alzheimerovy choroby a schizofrenie je spojeno s temito oblastmi vyssího rádu mozku, "ríká Dr. Douaud.

Profesor Hugh Perry, predseda Rady pro lékarské výzkumy v oblasti neurologie a dusevního zdraví, který financoval výzkum - konstatuje, ze lékari jiz dávno oznacovali schizofrenii jako "predcasnou demenciu". Az do této studie vsak nebyly zádné dukazy o tom, ze stejné cásti mozku mohou být "spojeny s dvema takovými ruznými nemocemi".

Ríká, ze studie "vyvolává dulezité otázky týkající se mozných genetických a environmentálních faktoru, které se mohou objevit v raném zivote a následne mají celozivotní dusledky" a dodává:

"Cím více se dozvíme o techto velmi obtízných poruchách, tím blizsí budeme pomáhat pacientum a jejich rodinám."

V cervenci letosního roku, Zdravotní novinky dnes o studii, která identifikovala více nez 80 nových genu spojených se schizofrenií.

Vycerpání pití zvysuje riziko pro diabetes typu 2 prostrednictvím inzulínové rezistence

Príznaky nadmerného pití prímo zpusobují inzulínovou rezistenci, coz vede k diabetes typu 2. Toto bylo zjistení nové studie o potkanech, o které vedci ríkají, ze jsou první, kterí poukazují na nadmerné pití alkoholu, oddelene od jiných faktoru, jako je prejídání, zvysují riziko diabetu 2. typu. Lidé s anamnézou nadmerného pití mají vyssí riziko vývoje metabolického syndromu a diabetu 2. typu.

(Health)

Nízké skóre novorozence Apgar spojené s nizsím akademickým úspechem ve veku 16 let

Deti s nízkým poctem bodu Apgar pri narození mají vyssí riziko výskytu speciálních vzdelávacích potreb behem dospívání, svédstí vedci hlásili v porodnictví a gynekologii. Apgar je zpusob, jak hodnotit zdraví novorozence krátce po narození. Skóre Apgar je císlo, které se pridává hodnotou respiracní intenzity, srdecní frekvence, barvy kuze, odpovedi na katétr v nosici a svalového tonusu.

(Health)