Poskození mozku z mozku snízeného prírodním proteinem, které bylo dáno az 12 hodin pozdeji

Podávání mysí prirozene se vyskytujícímu proteinu nazývanému alfa-B-krystalin, který je vytvoren v tele, snizuje poskození mozku zpusobené cévní mozkovou príhodou, dokonce i po lécbe 12 hodin po události, podle nové studie provedené casopisem Stanford University School of Medicine dnes, 26. cervence, v Sborník z Národní akademie ved. Studie je dulezitá, protoze dává nadeji, ze okno lécby muze být rozsíreno, protoze jediný schválený soucasný lék, srazenina, musí být podán do 4,5 hodiny a poté az poté, co pacienti prosli vysetrením, aby se ujistil, ze prícina je srazenina a není krvácení.
Protein zpomaluje imunitní systém tím, ze snizuje hladiny molekul, které mohou poskozovat mozek více nez pocátecní poskození zpusobené hladem kyslíku u mrtvice.
Mrtvice je hlavní prícinou neurologického postizení a tretího nejvetsího vraha v USA, kde je kazdorocne 800 000 pacientu s novou mozkovou mrtvicí. "Jedná se o kazdých 40 sekund," uvedl spoluautorkár Dr. Gary Steinberg, reditel Stanfordského institutu pro neurologie Inovace a translacní neurovedy.
Cévní mozková príhoda nastane, kdyz cást mozku náhle ztrácí prívod krve, obvykle kvuli krevní srazenine nebo zrídka kvuli krvácení. Jedna tretina pacientu s mrtvicí je mladsí 65 let.
V USA existuje jedno schválené lécivo pro lécbu mrtvice, tkánového plazminogenového aktivátoru nebo tPA. To rozpoustí srazeniny, které zastavují postizenou cást mozku, aby získaly kyslík bohatou krev. Nicméne to funguje nejlépe, pokud je podáno do 4,5 hodiny po mrtvici, a teprve tehdy, pokud pacient nejprve proveruje mozkovou príhodu, aby vyloucil krvácení jako prícinu mrtvice, nebo jim dával tPA, mohlo to zhorsit.
Také tPA neciní nic pro snízení imunitní odpovedi, která vysílá zánetlivé molekuly do postizené oblasti, coz zpusobuje dalsí poskození.
Alfa-B-krystalin se prirozene vyskytuje v tele: neustále se vytvárí v srdci a je hlavním proteinem, který pomáhá udrzovat strukturu v ocní cocce. Je to také chemikálie reagující na stres, uvolnená tkánemi v reakci na extrémní teploty nebo hladování kyslíkem. Zdá se, ze se chová jako houba, vycistí molekuly, které zvysují zánet.
Z pozorování tohoto zvyku v jiných stavech a onemocneních, jako je roztrousená skleróza, Steinberg a kolegové meli tusení, ze by proteiny mohly pomáhat minimalizovat poskození tkání po mrtvicích.
"Podle mého názoru nikdo nepozoroval koncentraci alfa-B-krystalinu po mrtvici, a to jak u lidí, tak u experimentálního zvírecího modelu dríve," rekl Steinberg.
Pro svou studii výzkumníci indukovali léze mozkové mrtvice u mysí chovaných pro nedostatek schopnosti vyrobit alfa-B-krystalin a zjistili, ze jsou mnohem vetsí nez ty indukované u geneticky podobných mysí, které nemely nedostatecnou schopnost tvorby bílkovin. Také mysi s nedostatkem bílkovin mely po mrtvici horsí neurologickou funkci nez jejich nevýdelecné protejsky.
Poté, kdyz vedci podávali proteiny s nedostatkem bílkovin, zjistili, ze jejich poskození v mozku se zmensilo, i kdyz byly léceny 12 hodin po události mrtvice.
Také poznamenali, ze lidé i normální mysi mají vyssí hladiny alfa-B-krystalinu v krvi po mrtvici.
Steinberg rekl:
"U mladsích pacientu je cím vetsí je cévní mozková príhoda, tím vyssí je koncentrace alfa-B-krystalinu."
A bylo zajímavé, ze u pacientu starsích 80 let nenalezli vyssí hladiny. Tahy v této vekové skupine mají tendenci zpusobovat vetsí skody.
Výzkumníci zjistili, ze mysi osetrené proteinem také produkovaly vyssí úrovne protizánetlivých molekul a méne molekul zánetlivých signálu nez jejich nelécené protejsky.
Steinberg ríkal, ze bílkovina se vyskytuje prirozene v tele, ale snad to nemáme dost, a lécba by mohla být jen otázkou "doplnení".
Vedci nyní doufají, ze dalsí laboratore mohou replikovat své nálezy tak, aby se protein mohl presunout do dalsí fáze a být vyzkousen jako mozná lécba mrtvice.
Dr. Thomas Carmichael, profesor a místopredseda neurologie na David Geffen School of Medicine u UCLA, nebyl zapojen do studie. Je vsak odborníkem na mrtvici a chápe, jak Steinberg a kolegové sli o svém výzkumu. Rekl tisku, ze:
"Toto je první demonstrace úcinného prostredku na ochranu mozku, který se zameruje na zánetlivý aspekt cévní mozkové príhody novým zpusobem, a to muze být dáno pomerne zdlouhave."
"Aktivátor tkánového plazminogenu má relativne pomer rizik a prínosu. Cím déle cekáte, tím je pravdepodobnejsí, ze stimuluje krvácení," dodal.
"Systémová augmentace a-B-krystalinu poskytuje terapeutický prínos dvanáct hodin po pocátecním nástupu mrtvice prostrednictvím imunitní modulace."
Ahmet Arac, Sara E. Brownellová, Jonathan B. Rothbard, Charlene Chen, Rose M. Ko, Marta P. Pereira, Gregory W. Albers, Lawrence Steinman a Gary K. Steinberg.
PNAS, zverejnené pred tiskem 26. cervence 2011, dva: 10.1073 / pnas.1107368108
Odkaz na abstrakt.
Dalsí zdroje: Stanfordská lékarská skola.
Napsal: Catharine Paddock, PhD

Vedci identifikují více nez 400 genu, které ovlivnují výsku

V nejrozsáhlejsím asociacním studiu s celkovým genomem nalezl mezinárodní výzkumný tým více nez 400 genu, které ovlivnují výsku - témer zdvojnásobuje pocet genu souvisejících s výskou, které byly zjisteny v predchozích výzkumech. Priblizne 80% zmeny výsky je genetické. Zbylých 20% je povazováno za ovlivnené faktory zivotního prostredí a zivotního stylu.

(Health)

Vase tehotenství ve 14 týdnech

Obsah Symptomy Vývoj dítete Co delat Zmeny v zivotním stylu: Prenatální trídy Behem týdne 14 tehotenství se systémy plodových orgánu a kosti i nadále zrání a rozvíjejí. Muzete také zaznamenat fyzické príznaky tehotenství. Toto centrum znalostního centra MNT je soucástí série clánku o tehotenství.

(Health)