cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Brain muze klasifikovat obrazy videné pouze 13 milisekund

Rychlost pocítacového zpracování se kazdým rokem zvetsuje exponenciálne. Ale nová studie naznacuje, ze puvodní pocítac, lidský mozek, dokáze zpracovat obrazy, které oci vidí jen 13 milisekund - rychlost mnohem rychlejsí nez se dríve myslelo.

Studie, kterou provedli neurovedci na Massachusetts Institute of Technology (MIT), byla nedávno zverejnena v casopise Pozor, vnímání a psychofyzika.

Prestoze predchozí studie naznacují, ze nejrychlejsí rychlost, pri které muze mozkový obraz zpracovávat snímky, je 100 milisekund, výzkumníci z MIT postupne zvysovali rychlost, dokud odpoved jejich subjektu nebyla lepsí nez náhoda.

Studium vedlo tým, vedený Mary Potterovou, profesorem mozkových a kognitivních ved, zeptal se úcastníci, aby hledali urcitý obraz - napríklad "piknik" nebo "usmevavý pár" - pri sledování série sesti nebo 12 obrázky po dobu 13 az 80 milisekund.

Prof. Potter poznamenává, ze vize pracuje na nalezení konceptu, zpusobu rychlého ohen, který muze pomáhat nasmerovat oci na dalsí cíl. Vysvetluje:

"Úkolem ocí je nejen získat informace do mozku, ale umoznit mozku premýslet o tom dostatecne rychle, aby vedela, na co byste se meli podívat. Takze obecne kalibrujeme oci, aby se mohli pohybovat kolem sebe co nejcasteji je to v souladu s pochopením toho, co vidíme. "

Úcastníci "vystupovali lépe nez náhodou" pri vyssích rychlostech


Kdyz úcastníci dostali rychlé posloupnost fotografií v krocích po 13 milisekundách, vystupovali lépe nez náhodou pri vyvolávání konkrétních koncepcních fotografií, napríklad "piknik".

Výzkumníci vysvetlují, ze "zpracovávací smycky", ve kterých vizuální informace proudí ze sítnice na "vrchol" vizuálního zpracovávacího retezce v mozku a poté zpet dolu pro dalsí zpracování, byly dríve povazovány za nezbytné pri identifikaci konkrétních scén nebo objekty.

Jako takový ocekávali, ze zaznamenají výrazný pokles výkonnosti kolem 50 milisekundové znacky, coz je doba, kterou ostatní studie naznacují, ze potrebuje vizuální informace pro dokoncení takové smycky.

Zjistili vsak, ze úcastníci stále pokracovali v práci lépe nez náhodou, kdyz doba expozice snímku klesla z 80 milisekund na 53, 40, pak 27 a nakonec 13 milisekund, coz byla nejrychlejsí rychlost, kterou mohl jejich pocítacový monitor zvládnout.

"To se ve skutecnosti nezdarilo s vedeckou literaturou, s jakou jsme byli obeznámeni, nebo s nekterými spolecnými predpoklady, které moji kolegové a já mám za to, co vidíte," ríká profesor Potter.

Vzhledem k tomu, ze obrázky byly progresivne zobrazovány rychleji, je presvedcena, ze lepsí výkon subjektu muze být zpusoben praxí, kterou meli v rychlé detekci.

"Zpracování dopredného zpracování", které je pro mozky zapamatovatelné

Prof. Potter ríká, ze ona a její tým dokázali "ukázat více dukazu o znalostech nez v predchozích experimentech, kdy lidé opravdu necekali, ze naleznou úspech, a nevypadalo to prílis tezko."

Studie ukazuje dukaz, ze "dopredné zpracování", coz je jednosmerný tok informací ze sítnice prostrednictvím vizuálních stredisek zpracování v mozku, postacuje k rozpoznání konceptu mozku, aniz by bylo nutné provádet více zpetné vazby.

Navíc výzkumníci dodávají, ze i kdyz byly snímky zobrazeny pouze 13 milisekund pred tím, nez se objevil dalsí snímek, výsledky naznacují, ze cást mozku dále zpracovává obrazy delsí dobu.

Prof. Potter ríká, ze v nekterých prípadech nebyli úcastníci dotazováni na prítomnost konkrétního obrazu, dokud nevideli celou sekvenci a dodali:

"Kdyby byly obrazy vymazány po 13 milisekundách, lidé by po posloupnosti nebyli schopni reagovat pozitivne. Musí existovat neco v mozku, které by si tyto informace uchovalo alespon tak dlouho."

Poznamenává, ze schopnost identifikovat obrazy videné tak krátkou dobu muze pomoci mozku rozhodnout, kam zamerení ocí.

Tým nyní provádí pruzkum, jak dlouho mohou být v mozku zobrazovány vizuální informace, a vysetrovat - prostrednictvím magnetoencefalografických skeneru -, které oblasti mozku jsou aktivní, kdyz clovek dokoncí identifikacní úkol.

Zdravotní novinky dnes nedávno o studii, která naznacovala, ze ultrazvuk smeruje k lidskému mozku, zlepsuje smyslové vnímání.

Vyvarujte se propagace zázracných diet pro nový rok, britský zákonodárce naléhá na casopisy

Vyvarujte se propagace zázracných diet pro nový rok, britský zákonodárce naléhá na casopisy

Prosím nepropagujte "zázracné diety" pro novorocní ministr britských zen a rovnosti, Jo Swinson vyzval redaktory casopisu. Kazdý rok po celém svete jsou casopisy plné zázracných léku, které zarucují neuveritelné výsledky po týdnech nadsázky behem vánocních a novorocních svátku.

(Health)

Doporucení pro testy cholesterolu pro deti jsou bezpecné?

Doporucení pro testy cholesterolu pro deti jsou bezpecné?

Podle trí výzkumných pracovníku UCSF nedávné pokyny, které doporucují detem, aby byly testovány na hladinu cholesterolu, neovlivnují prínosy pro zdraví proti potenciálním skodám a nákladum. Výzkumní pracovníci zduraznují, ze doporucení zverejnená v pediatrii nejsou zalozena na dukazních materiálech, ale na odborném posudku, který vyvolává otázku mozného konfliktu zájmu, a to z duvodu zverejnení autoru pokynu.

(Health)