cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Zmeny mozku u predcasne narozených detí mohou zacít týdny pred porodem

Zmeny ve vyvíjejícím se mozku, které mohou dát predcasným novorozencum riziko autismu, mozkové obrny a dalsích vývojových poruch, mohou zacít v deloze. Toto je zjistení nové studie publikované v casopise Vedecké zprávy.
Výzkumníci naznacují, ze mozkové zmeny spojené s predcasným porodem mohou zacít v deloze.

Predcasný porod je definován jako narození dítete pred 37 týdny tehotenství. Ve Spojených státech bylo asi 1 z 10 detí narozených v roce 2015 predcasne.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se mozek dítete vyvíjí nejrychleji ke konci tehotenství. Proto kdyz se díte narodí prílis brzy, jejich mozky nemají cas plne rozkvétat.

Jako takové mohou být predcasne narozené deti vystaveny vetsímu riziku vývojových poruch, vcetne autismu, poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a mozkové obrny.

Studie spoluautor Dustin Scheinost - oddelení radiologického a biomedicínského zobrazování na Yale School of Medicine v New Haven, CT - a jeho kolegové poznamenávají, ze predchozí výzkum identifikoval cetné zmeny v mozkových obvodech, které se vyskytují u predcasne narozených detí na nebo tesne po , narození.

Zatímco objev techto zmen poskytl dulezitý pohled na mozkové dusledky predcasného porodu, tým poukazuje na to, ze jakékoli zmeny mozku, které by mohly nastat pred predcasným porodem, zustávají nejasné.

"[...] vysetrení sítí lidského mozku pri predcasném porodu nebo po nem jsou potlaceny potenciálními urázkami zpusobenými jak absencí neuroprotektivních prvku, tak pridáním neurotoxických vlivu, které jsou prirozenými podmínkami predcasného porodu," ríkají výzkumní pracovníci.

"Studie funkcní neurální konektivite pred predcasným porodem jsou potrebné k izolaci procesu, které zacínají v deloze," dodávají. "Pokud je funkcní konektivita zmenena v predcasném mozku in utero, nezádoucí vlivy extrauterinních faktoru nemohou být zdrojem techto rozdílu. "

Slabsí aktivita v oblastech mozku pred jazykem pro plody narozené predcasne

Pro jejich studium Scheinost a kolegové zapsali 36 tehotných zen s prumerným vekem 25,3 let, z nichz polovina byla vystavena vysokému riziku predcasného porodu.

Behem 22 az 36 týdnu tehotenství pouzíval tým funkcní MRI v klidovém stavu, aby analyzoval mozkovou aktivitu plodu kazdé zeny.

Konecný studijní vzorek sestával z 32 lidských plodu. Z toho 14 bylo predcasne podáno - mezi 24 a 35 týdny tehotenství - zatímco zbývající plody se narodily na plný úvazek bez komplikací.

Ve srovnání s detmi, které se narodily na plný úvazek, vedci zjistili, ze ti narozeni predcasne projevili slabsí nervovou aktivitu in utero. Tato slabsí aktivita byla lokalizována do oblastí levé hemisféry mozku, které se pozdeji zabývají jazykovým zpracováním.

"Bylo to úzasné videt rozdíly v mozku spojené s predcasným porodem mnoho týdnu predtím, nez se deti narodily predcasne," ríká Scheinost. "Je pravdepodobné, ze predcasne narozené deti mají mozkové zmeny v jazykových oblastech a byli jsme zvlást prekvapeni, ze rozdíly v plodu, které jsme zjistili, byly v techto jazykových oblastech."

Celkove výzkumníci tvrdí, ze jejich zjistení naznacují, ze zmeny mozku související s predcasným porodem zacínají v deloze, nezávisle na úcincích predcasného porodu.

Tým uzavírá:

"[...] poskytujeme první dukaz, ze neurální cesty jsou pravdepodobne zmeneny pred predcasným dorucením. Tento objev naznacuje, ze faktory ovlivnující vcasné podání mohou také mít vliv na vývoj lidského mozku, coz má dusledky pro celozivotní zdraví.

Budoucí práce se zamerí na zdroje jako infekce a zánety, které mohou hrát kauzální roli pri zmene techto paralelních cest, címz nás priblízí pochopení primárního neurologického poskození a optimálního nacasování vcasného zásahu. "

Vedci tvrdí, ze v této studii budou pokracovat ve sledování detí, aby sledovali jejich dlouhodobé zdravotní výsledky.

Zjistete, jak by lécba stítné zlázy mohla snízit riziko predcasného porodu a porodu.

Reprogramovat alfa bunky k potírání diabetu

Reprogramovat alfa bunky k potírání diabetu

Spíse nez snaha o reaktivování beta bunek produkujících inzulín, vedci tvrdí, ze preprogramování alfa bunek do beta bunek muze být lepsí cestou, jak se lécit s diabetem 2. typu. Vedci z Perelmanské lékarské fakulty Univerzity v Pensylvánii vysvetlili v casopise Journal of Clinical Investigation, ze se jim podarilo lécit lidské a mysí bunky slouceninami, které zmenily chromatin (bunecný jaderný materiál) v bunkách alfa tak, aby indukovali expresi genu beta bunek.

(Health)

S úsmevem se snizuje stres a pomáhá srdci

S úsmevem se snizuje stres a pomáhá srdci

Nová studie naznacuje, ze drzení úsmevu na tvári behem období stresu muze pomoci srdci. Studie, která má být publikována v nadcházejícím císle psychologických ved, podporuje starou povest "úsmev a nést ji", coz naznacuje, ze se nám také muze stát, abychom se cítili lépe. Studie je práce psychologických vedcu Tary Kraftové a Sarah Pressmanové z University of Kansas.

(Health)