Posilování sebeposkozování muze zachránit mozek u Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby

V Alzheimerove, Parkinsonove variante, Creutzfeldt-Jakobove a jiných prionových chorobách mozku, bunky v mozku se postupne zhorsují, zacínají fungovat abnormálne a umírají. Nekteré cásti mozku vsak mají schopnost samoopravovat a vytváret nové mozkové bunky. Nová studie naznacuje, ze by mohlo existovat zpusob, jak tuto funkci vyuzít a mozná zachovat funkci mozku u neurodegenerativních onemocnení.

Psaní v casopise Mozek, vedoucí studie Dr. Diego Gomez-Nicola a kolegové z Centra pro biologické vedy na University of Southampton ve Velké Británii popisují, jak predchozí studie jiz ukázaly, ze i u neurodegenerativních onemocnení existuje dukaz, ze mozek pokracuje ve snaze opravit sám.

Jedna oblast mozku, která vykazuje dukaz sebeposkozování nebo neurogenese, je zubovitý gyrus, který je soucástí hipokampu, který rídí ucení a pamet.

Studie mozku mysí s prionovou nemocí nasla tým dukazy zvýsené opravy v dentálním gyru, který cástecne kompenzoval ztrátu mozkových bunek zpusobených onemocnením.

Jejich detailní vysetrení jim pomohlo zjistit, jak byly v prubehu casu generovány nové populace mozkových bunek a jak se integrovaly do existujících mozkových obvodu.

Zjistili, ze pokud se auto-oprava objevila v raném nebo stredním stádiu onemocnení mozku, nové mozkové bunky se integrovaly do existujících obvodu zpusobem, který zachoval nejakou mozkovou funkci - ale to selhalo po pokrocilém onemocnení.

Postmortem ukázky také naznacují dukaz o oprave v nemocném lidském mozku

Tým ríká, ze také nalezli dukazy, které by naznacovaly, ze se v pozdravných vzorcích mozku pacientu, u nichz doslo k úmrtí na Creutzfeldt-Jakobovou chorobu a Alzheimerovu chorobu, zvýsila vlastní oprava.

Autori dospeli k záveru, ze mozek má urcitou schopnost orchestrovat vlastní opravu a naznacuje, ze existuje casove omezenou prílezitost pro prípadné lécby, aby tento mechanismus podporil a zachoval funkci mozku u pacientu s neurodegenerativními chorobami.

Dr. Gomez-Nicola ríká, ze studie otevírá nové moznosti "identifikovat, jaké specifické signály se pouzívají k podpore této zvýsené neurogenní odezvy, pricemz názory se zamerují na cílení na neurogenezi jako terapeutický prístup k podpore regenerace ztracených neuronu".

Protoze postihují primárne v polovine az do pozdního zivota, neurodegenerativní onemocnení se stávají stále castejsí u stárnoucí populace. Napríklad v USA, kde podle odhadu do roku 2030 priblizne 20% populace bude starsí 65 let, zije asi 5 milionu Americanu s Alzheimerovou chorobou a dalsích 1 milionu má Parkinsonovu nemoc. Nalezení lécby a lécení neurodegenerativních onemocnení nebylo nikdy naléhavejsí.

Prostredky ze sedmého rámcového programu Evropské unie a Rady pro lékarské výzkumy pomohly financovat studii.

V ríjnu 2013, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli, jak výzkumníci nasli nový cíl pro léky proti smrti mozkových bunek. Psaní Vedecká translacní medicína, uvádejí, jak zablokují hlavní cestu vedoucí k úmrtí mozkových bunek u mysí s pouzitím perorálne podávaného léciva.

Alkohol snizuje úmrtnost kvuli ochrannému úcinku

Zranení pacienti, kterí mají v krvi alkohol, mají nizsí riziko úmrtí v nemocnici. Záver pochází z výzkumu na Illinoisské univerzite v Chigaco School of Public Health a bude zverejnen v prosincovém císle casopisu Alcohol. Studie také ukázala, ze cím víc alkoholu je v tele cloveka, tím vyssí je sance, ze prezije.

(Health)

Nedostatecný spánek postihuje 30% amerických pracovníku

Americké strediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) hlásí, ze 30% pracovníku národa spí méne nez 6 hodin denne, coz je méne nez 7 az 9 hodin, které doporucuje Národní komora pro zdravé dospelé. Abychom zhodnotili prevalenci nedostatecného spánku mezi pracovníky USA, CDC analyzovalo údaje z Národního dotazníku o zdravotním rozhovoru (NHIS).

(Health)