BMI nemusí být nejlepsím opatrením pro hodnocení rizika rakoviny

Nejcasteji pouzívaným merením telesného tuku, coz je vzorec známý jako index telesné hmotnosti (BMI), nemusí být nejpresnejsím zpusobem výpoctu rizika onemocnení, zvláste rizika nekterých typu rakoviny, podle nové studie Americký zurnál epidemiologie.
BMI je rozdelena tak, ze clovek rozdelí váhu (v kilogramech) na svou výsku v metrech ctverecních. Studie zacaly pouzívat tento vzorec pred 60 lety u muzu stredního veku.
Nedávno se stala nejpouzívanejsím indexem hmotnosti pro výsku ve velkém populacním výzkumu, který merí deti a dospelé. Je snadno vypoctena z duvodu snadno dostupných údaju o výsce a hmotnosti. Jiné zpusoby merení telesného tuku se ukázaly být casove nárocné a nákladné.
Obezita je interpretována jako BMI 30 nebo vyssí, zatímco ideální BMI je povazována za mezi 18,5 a 24,9. Cím vyssí je BMI, tím vetsí je riziko ruzných chorob, jako jsou srdecní choroby, diabetes typu 2, vysoký krevní tlak a urcité druhy rakoviny, jak uvádí Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Predchozí studie provedená univerzitou v Manchesteru naznacila, ze vyssí BMI je spojena s velkým rizikem nekterých typu rakoviny. Objevili také slabsí vazbu mezi BMI a rizikem maligní melaukémiie, mnohocetného myelomu a nehodgkinského lymfomu u muzu i zen.
Samostatná studie naznacuje, ze BMI je predpokladem prezití rakoviny prsu. Zeny, které podstoupily operaci a mely normální BMI, mely delsí, celkové prezití bez onemocnení nez obézní zeny s vysokým BMI.
Vedoucí autor Geoffrey C. Kabat, Ph.D., senior epidemiolog v oddelení epidemiologie a zdraví obyvatel Albert Einstein College of Medicine na Yeshiva University, ríká:

"Dlouho bylo zjisteno, ze BMI je nedokonalým ukazatelem telesného tuku, protoze hmotnost nerozlisuje mezi telesnou hmotou (svaly, kosti, krev, vodu) a tukovou hmotou. To znamená, ze dva jedinci mohou mít stejný BMI, ale mohou mít velmi rozdílné procento telesného tuku.Navíc pri pouzití údaju o hmotnosti a výkone nemusí být jediný vzorec BMI vhodný pro vsechny populace a vsechny nemoci. "

Soucasná studie mela za cíl zjistit, zda alternativní opatrení pro váhu za výsku koncí ve významnejsích asociacích s rizikem urcitých nádorových onemocnení ve srovnání s BMI.
Pri pohledu na data od 90 000 kanadských zen, kterí byli zapsáni do Kanadské národní screeningové studie, výzkumníci zmenili vzorec BMI zmenou hodnoty x v W / Hx. Tato modifikace byla pouzita k urcení, zda tyto variace na BMI lépe predpovídají riziko 19 ruzných druhu rakoviny.
Vsechny hodnoty x v W / Hx, které vykazovaly smysluplné sdruzování s urcitými druhy rakoviny, byly nizsí nez hodnota 2,0 (tj. BMI) a zahrnovaly 1,7 pro rakovinu prsu po menopauze, 1,3 pro rakovinu plic u nekuráku a 0,8 pro rakovinu endometria.
Tyto závery budou muset být overeny v dalsích studiích. Autori se domnívají, ze ideální hodnota W / Hx se muze lisit v ruzných populacích, stejne jako pri kazdé zkousené nemoci. Navrhují, ze BMI nemusí být nejlepsí pro vsechny úcely.
Napsal Kelly Fitzgerald