Rakovina mocového mechýre - diferencovat mezi typy pri provádení studií, vyzývá výzkumní pracovníci

Podle podrobné analýzy trendu existují znacné rozdíly mezi hlavními podtypy rakoviny mocového mechýre. Z tohoto duvodu jsou vysetrovatelé pozádáni o rozlisování mezi obema typy onemocnení, kdyz provádejí studie.
V lednovém vydání casopisu urologie BJUI, rozsáhlé vysetrení témer 128 000 prípadu rakoviny mocového mechýre v USA ukázalo, ze nemoc mezi lety 1973 a 2007 vykazovala 9% celkový pokles.
Nicméne, kdyz vysetrovatelé zkoumali dva hlavní podtypy, které predstavovaly 94% nádoru mocového mechýre, zjistili, ze mezi lety 1973 a 2007 vzrostl papilární karcinom prechodných bunek (PTCC) o 56% a non-papilární karcinom prechodných bunek (NPTCC) pokles o 53%.
Dr. Yawei Zhang z School of Public Health a School of Medicine na Yale University v USA vysvetluje:

"Tyto dva podtypy rakoviny mocového mechýre jsou ve výzkumných studiích klasifikovány jako jedna nemoc nazývaná prechodný bunecný karcinom, ale nase zjistení zduraznují hlavní rozdíly v trendech za více nez tri desetiletí.
Toto je významné zjistení, které zduraznuje význam budoucího výzkumu, který rozlisuje mezi temito dvema podtypy. "

V USA je rakovina mocového mechýre pátou nejcastejsí rakovinou. Krome toho je kazdý rok diagnostikováno priblizne 70 000 jedincu s rakovinou mocového mechýre, zatímco 15 000 lidí zemre na tuto chorobu. Predpokládá se, ze pracovní expozice arylaminu - organických chemikálií - a kourení cigaret jsou odpovedné za více nez polovinu prípadu ve Spojených státech.
Za úcelem zkoumání trendu v rakovine mocového mechýre podle podtypu, stadia a stupne nemoci vysetrovatelé pouzívají údaje z údaju Národního onkologického ústavu o dozoru a epidemiologii a konecných výsledcích za roky 1973 az 2007. Analýza odhalila ruzné trendy mezi non-papilárními nádory, rostou uvnitr mocového mechýre a papilární nádory, které rostou na vnejsím povrchu mocového mechýre.

Zásadní objevy z vysetrování zahrnovaly:

• Mezi lety 1973 a 2007 se celková incidence míry výskytu onemocnení snízila o priblizne 9% z 16,7 na 100 000 na 15,2. Srovnatelné trendy byly pozorovány jak u muzu, tak u zen a rasových skupin.
• Data obsahovala 127.614 prípadu primárního primárního karcinomu mocového mechýre. Vetsina pacientu byla bílá (92%) a muzská (74%). 29% nádoru bylo TCC, zatímco 65% bylo PTCC. Zbývajících 6% zahrnovalo adenokarcinom, skvamózní bunky a malobunecný karcinom.
• Kdyz vysetrovatelé zkoumali dva hlavní podtypy, objevily se znacné rozdíly. Zatímco vekne upravené sazby NPTCC se snízily priblizne o 53% z 7,9 na 100 000 v roce 1973 na 3,7 na 100 000 v roce 2007, PTCC vzrostla o 56% ze 6,8 na 100 000 v roce 1973 na 10,6 na 100 000 v roce 2007. Podobný trend byl zaznamenán v jak muzi a zeny, tak rasové skupiny, stejne jako v ruzných stádiích onemocnení - lokalizované, regionální a vzdálené.
• Mezi lety 1998 a 2007 výzkumníci zjistili významné zvýsení výskytu nádoru 4. stupne. Zatímco míra výskytu nádoru 1., 2. a 3. stupne poklesla. To je pravdepodobne dusledkem zmen v klasifikacním systému zavedeném v roce 1998, avsak nedostatecné snízení agresivnejsího rakoviny mocového mechýre vyvolává znacné obavy. Tým zaznamenal podobné nárusty u PTCC a NPTCC, rasových skupin, ruzných stadií onemocnení a pohlaví.

Dr. Zhang uzavírá:

"Výrazné rozdíly v trendech mezi PTCC a NPTCC naznacují, ze mohou být dvemi chorobami s ruznými prícinami. Nedávná analýza prezití také ukázala, ze míra prezití je podstatne vyssí u PTCC nez NPTCC.
Navzdory tomu zádné epidemiologické studie neprosetrily rizikové faktory techto dvou podtypu zvlást. Nase studie naznacuje, ze budoucí výzkum musí jasne rozlisovat mezi PTCC a NPTCC a ne jen je povazovat za subtypy prechodného bunecného karcinomu. "

Napsal Grace Rattue