Poradí narození "nemá vliv na osobnost"

Na rozdíl od obecné víry, osobnost jednotlivce je jen lehce ovlivnena jejich narozením mezi sourozenci, podle studie publikované v Sborník z Národní akademie ved.
Nový výzkum naznacuje, ze poradí porodu nemá vliv na osobnost.

Závery jsou v rozporu jak s laickými presvedceními, tak s prominentními vedeckými teoriemi, a naznacují, ze vývoj osobnosti je méne urcován rolí v rodine puvodu, nez se dríve myslelo.

Otázka, zda postavení cloveka mezi sourozenci má trvalý dopad na osobnost, zamestnává vedce jiz více nez 100 let. Na pocátku 20. století Alfred Adler zduraznil potrebu porozumet jednotlivcum v jejich sociálním kontextu, který zahrnoval, jak rekl, poradí narození.

Významne se Adler vytratil se Sigmundem Freudem, kdyz tvrdil, ze první a poslední narozené deti trpí neurózy zpusobené jejich neustálým bojem o úspech a nadrazenost, zatímco strední deti jsou zdravejsí, snadnejsí a vzpurné.

Adler byl strední díte a Freud, prvorozený, cítil tuto teorii ohrozen. Spor vedl k rezignaci Adlera z psychoanalytické spolecnosti a otevrení nové pobocky psychologie, spolecnosti pro individuální psychologii.

Teorie o rozdílech jsou populární, ale neprokázané

Tyto teorie jsou i nadále oblíbené, ale v dnesní dobe jsou více videt, pokud jde o sourozence soutezící o maximální rodicovské investice, a vyvíjejí strategie, které zvysují pozornost rodicu vyplnením ruzných rolí v rodine.

Takto prvorozený údajne naplnuje "tradicní" roli tím, ze je zodpovedným, dominantním modelárským rolí, který se obává o rodicovství, coz je pro nej svedomitejsí, extrémnejsí a neurotický; zatímco pozde-narozený vyplnuje více "vzpurný" výklenek, tím, ze je originálnejsí, lehcí a spolecenský.

Víry, které se týkaly rodné pozice v rodine, zahrnují prvorozené, které se údajne povazují za perfekcionisty, zatímco strední deti rozvíjejí talent pro diplomacii a lidé, kterí se narodili naposledy, by meli být vzpurní.

Drívejsí empirický výzkum vztahu mezi porodem a inteligencí ukázal mírný pokles výkonu psychometrických zpravodajských testu od prvorozených po poslední, ale výzkum vlivu narození na osobnost zustal neprekonatelný.

Poradí narození nezálezí na osobnosti

Psychologové z univerzit Mainz a Lipsko v Nemecku analyzovali údaje více nez 20 000 dospelých z Nemecka, USA a Velké Británie.

Zjistili, ze centrální osobnostní rysy, jako je extraverse, emocní stabilita, spokojenost a svedomitost, nejsou ovlivneny postavením narození.

Malé úcinky byly zjisteny v souvislosti s intelektem, u prvorozených je castejsí hlásení bohaté slovní zásoby a méne obtízného pochopení abstraktních nápadu, coz potvrzuje výsledky predchozích studií.

Tým ríká, ze tento efekt na inteligenci se velmi dobre replikuje ve velkých vzorcích, ale je prílis malý na to, aby mel smysl na individuální úrovni. Navíc, navzdory poklesu prumerných skóre na zpravodajských testech, 40% pozde-narozených sourozencu je jeste chytrejsí nez jejich starsí bratri nebo sestry.

Nekterí ríkají, ze rodinné prostredí ovlivnuje rozdíly v inteligenci. Zatímco v domácnosti je více dospelých a méne detí, celkové intelektuální prostredí je bohatsí, ale príchod mladsích detí jej zhorsuje. Pomer dospelých k detem se mení a ti, kterí se narodili pozdeji, mají mensí rodicovskou pozornost.

Profesor Stefan Schnukle, univerzita v Lipsku, komentuje:

"Skutecná zpráva nasí studie spocívá v tom, ze jsme nezjistili zádné podstatné dusledky porodnosti u zádného z osobních aspektu, které jsme zkoumali. To nejen odporuje prominentním psychologickým teoriím, ale je také proti intuici mnoha lidí."

Zdravotní novinky dnes publikovaný výzkum ukázal, ze IQ rozdíl mezi detmi první a poslední narozeniny je nevýznamný.