Lepsí lécba makulární degenerace slibuje

Nový výzkum na mysích vyvolává nadeji na lepsí a trvalejsí lécbu makulární degenerace, která vyuzívá trídu léku známých jako inhibitory MDM2 k regresi abnormálních krevních cév, které jsou odpovedné za ztrátu zraku spojenou s onemocnením.

Výzkumní pracovníci na Lékarské fakulte Univerzity Severní Karolíny (UNC) a kolegové písí o svých zjisteních v nedávném on-line císle Journal of Clinical Investigation.

Starsí autor Sai Chavala, odborná asistentka Oftalmologie a bunecné biologie a fyziologie na Lékarské fakulte UNC, ríká:

"Veríme, ze jsme nalezli optimální lécbu makulární degenerace. Nase nadeje je, ze inhibitory MDM2 by snízily zátez lécby jak u pacientu, tak u lékaru."

Degenerace makuly je ocní onemocnení, které vede ke ztráte centrálního videní. Je to hlavní prícina ztráty zraku u starsích lidí v USA, kde priblizne 11 milionu Americanu má nejakou formu makulární degenerace.

Degenerace makuly nicí makulu, cást oka, která poskytuje ostré, centrální videní. Lidé s onemocnením povazují za stále obtíznejsí delat bezné kazdodenní veci, jako je pohon, ctení a sledování televize.

Kdyz se makulární degenerace objeví ve veku nad 50 let, nazývá se to vekem podmínená makulární degenerace (AMD).

AMD vzdy zacíná jako "suchá" forma, která muze zpusobit rozmazané videní nebo mrtvé skvrny. Ale asi 1 z 5 lidí s AMD pokracuje ve vývoji "mokré" formy, kde abnormální krevní cévy rostou v oku a zacnou unikat tekutina nebo krev, coz zpusobuje ztrátu zraku.

Nejlepsí lécba, která je v soucasné dobe dostupná, pouzívá protilátku proti VEGF, která se injektuje do oka. Injekce musí být podána kazdých 4 az 8 týdnu, v závislosti na znacce, coz je nákladné a casove nárocné, a navíc vystavuje pacienta riziku infekce.

V cervnu 2011 schválil americký úrad pro kontrolu potravin a léciv (FDA) anti-VEGF lécbu vlhké AMD, která se musí podávat pouze jednou za 8 týdnu.

Nicméne nadeje, která vyplývá ze slibných výsledku této nové studie na mysích, je, ze pacienti budou mít dlouhodobou lécbu, takze nebudou potrebovat tolik injekcí.

Profesor Chavala, který je zároven reditelem Laboratore pro medicínu na refinancování sítnice UNC a pracuje v Eye Kittner Center v UNC Health Care, ríká, ze taková lécba snízí celkové riziko "ocních infekcí" u pacientu a také potenciálne nizsí ekonomické zatízení tohoto stavu snízením nákladu na lécbu. "

Výhoda, kterou inhibitory MDM2 mají proti anti-VEGF, je to, ze se zamerují prímo na netesné krevní cévy, zatímco anti-VEGF se zameruje na rustové faktory, které vedou k abnormálním krevním obehum. Je to schopnost zamerit prímo na plavidla, která potenciálne nabízí trvalý efekt, ríkají výzkumní pracovníci.

Ve své studii se tým zabýval úcinkem inhibitoru MDM2 v bunecných kulturách a u mysí s makulární degenerací.

Zjistili, ze lék aktivuje protein nazvaný p53, hlavní regulátorový protein, který rozhoduje, zda bunka zije nebo zemre.

Prof. Chavala ríká:

"Aktivací p53, muzeme zahájit proces bunecné smrti v techto abnormálních cévách."

Inhibitory MDM2 mohou také nabídnout výhody oproti jinému lécení, které se v soucasné dobe testuje na vlhkou AMD: s nízkým dávkováním.

Nízká dávka radiacní lécby rovnez vyvolává p53 tím, ze zpusobuje poskození DNA bunek. Ale inhibitory MDM2 aktivují p53 bez poskození DNA.

Také inhibitory MDM2 mohou být podávány injekcí oka, zatímco nekteré formy radiacní lécby lze provést pouze chirurgicky.

Prof. Chaval je zakladatelem spolecnosti, která plánuje komercializovat nové lécby ocních onemocnení. Spolecnost také podala patent na pouzití inhibitoru MDM2 k jejich lécbe.

V roce 2010 výzkumníci uvedli, ze potraviny bohaté na omega-3 chrání seniory pred AMD.

Alzheimerovy mozkové plaky byly objeveny u lidí s poranením mozku

Nová studie, publikovaná v neurologii, najde plaky v mozku lidí stredního veku, kterí zazili poranení hlavy. Tyto amyloidní plaky odpovídají tem, které se nacházejí v Alzheimerove chorobe, ale jejich prostorové rozlození se lisí. Objev amyloidních plaku u pacientu s poranením mozku muze vyvolat nový výzkum.

(Health)

Materské vzdelání má vliv na zdraví dítete od narození

Deti narozené matkám, které nedokoncily strední skolu, mozná kvuli socioekonomickému stresu, se pravdepodobne narodí se snízenou ochranou chromosomu, podle výzkumu zverejneného ve Journal of Perinatology. Deti, jejichz matky nedokoncily strední skolu, mohou mít dalsí zdravotní rizika.

(Health)