cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Být mentálne aktivní pomáhá zachovat pamet

Ctení, psaní a zapojení do aktivit, které stimulují mozek by mohly pomáhat uchovat pamet jako lidé, podle studie publikované v Neurologie.
Studie zjistila, ze lidé, kterí se podíleli na cinnostech, které vykonávali svuj mozek, se v testováních, které merily pamet a myslení, projevovaly mnohem lépe.
Autor studie, Robert S. Wilson, PhD, s Rush University Medical Center v Chicagu, rekl, ze to muze znamenat "cvicení mozku tím, ze se podílíte na takových aktivitách po celou dobu zivota cloveka, od detství po stárí, je dulezité pro zdraví mozku ve stárí."
Neurobiologové UC Irvine jako první poskytli vizuální dukaz, ze ucení podporuje zdraví mozku, coz naznacuje, ze mentální stimulace muze omezit oslabující úcinky stárnutí na pamet. Jejich nálezy byly zverejneny v Sborník z Národní akademie ved.

Ctení a psaní mohou pomoci zpomalit pokles pameti

V této studii byli úcastníci testováni kazdý rok, po dobu sesti let (dokud nezemreli).

Dostali také dotazník, zda se úcastnili mentálne stimulujících aktivit - napríklad ctení a psaní - kdyz byli deti, stredního veku a pozdejsího zivota.


Aktivity, jako je ctení, mohou lidem pomáhat pri zachování stárí.Z 294 úcastníku zahrnutých do studie bylo 102 vyvinutých demence a 51 mírných kognitivních poruch.
Výsledky testu naznacují, ze lidé, kterí byli více dusevne aktivní, si pamatovali více nez ti, kterí nebyli.
Míra úbytku mentality mezi lidmi, kterí se v pozdejsím zivote casto zabývali mentální cinností, byla o 32 procent nizsí nez u osob s prumernou dusevní aktivitou. V porovnání, míra poklesu byla o 48 procent rychlejsí u lidí, kterí byli mentálne aktivní zrídka.

Aby potvrdili své nálezy, tým po páchání smrti popadl mozky úcastníkum za príznaky demence, jako jsou mozkové plaky nebo léze.
Autopsie to potvrdily lidé, kterí byli psychicky aktivní po celý zivot, meli mnohem pomaleji klesající pamet nez ti, kterí nebyli, to bylo pravdivé po úprave pro ruzné úrovne plaku a zamotání v mozku.
Ve skutecnosti výzkumníci uvedli, ze dusevní cinnost je zodpovedná za témer ctvrtinu rozdílu v mentálním poklesu.
Wilson rekl, ze "na základe toho bychom nemeli podcenovat úcinky kazdodenních cinností, jako je ctení a psaní, na nase deti, na sebe a na nase rodice nebo prarodice".
Autori dospeli k záveru:
"Castejsí kognitivní aktivita po celou dobu zivota má vztah s pomalejsím kognitivním poklesem pozdního zivota, který je nezávislý na bezných neuropatologických stavech, v souladu s hypotézou o kognitivní rezerve."

Kognitivne stimulující aktivity by mohly odvrátit demenci

Výhody udrzení mozku zaneprázdnené byly také zkoumány v dalsích studiích.
Predchozí nález zverejnený v Archiv neurologie ze lidé, kterí udrzují svuj mozog aktivní po celý svuj zivot s kognitivne stimulujícími aktivitami, mají nizsí hladiny ?-amyloidního proteinu - coz je povazováno za hlavní prícinu Alzheimerovy nemoci.
Výzkumní pracovníci Lékarské fakulty Alberta Einsteina na univerzite Yeshiva podobne provedli studii, která odhalila, ze lidé, kterí se behem pozdejsích let zabývají mentálne stimulujícími aktivitami, mohou snízit riziko vývoje demence a Alzheimerovy choroby.

Napsal Joseph Nordqvist

Svalová dystrofie: mohl by smartphone sledovat úcinky lécby?

Svalová dystrofie: mohl by smartphone sledovat úcinky lécby?

Nové zarízení pro smartphone by mohlo být v kartách pro lidi se svalovou dystrofií, coz jim pomuze posoudit úcinnost jejich léku. To je podle studie nedávno predlozené na výrocním zasedání Akustické spolecnosti Ameriky. Vedci se domnívají, ze pacienti se svalovou dystrofií mohou jednoho dne sledovat úcinnost léku pomocí kapesních zarízení, jako jsou smartphony nebo tablety.

(Health)

Zpusob podání by mohl ovlivnit riziko bolestivého pohlavního styku

Zpusob podání by mohl ovlivnit riziko bolestivého pohlavního styku

Muze existovat vazba mezi dyspareunií - bolestí, ke které dochází tesne pred, behem nebo po pohlavním styku - a operativním podáním, navrhuje nová studie. Dyspareunie - bolest spojená se sexuálním stykem - postihuje vetsinu zen v urcitém okamziku svého zivota. Výzkumní pracovníci uvádejí, ze zeny, které mely deti podávané s chirurgickými výkony, jako je císarský rez nebo vakuová extrakce, dvakrát casteji hlásily dyspareunii nez zeny, které mely spontánní vaginální podání s intaktním perineem nebo bez ztuhlé slzy.

(Health)