Co má vedet o Barrettove jícene?

Obsah

1. Symptomy
2. Strava
3. Rizikové faktory
4. Diagnóza
5. Lécba
6. Zmeny zivotního stylu

Barrettuv jícen se objevuje, kdyz je normální výstelka jícnu nahrazena jinou tkání. Tato zmenená tkán je podobná tkáni streva.

Ezofag je trubice, která spojuje ústa se zaludkem. Tato náhrada tkáne se oznacuje jako intestinální metaplazie.

Prícina tohoto vzácného stavu není zcela známa a vyskytuje se u priblizne 1,6 az 3 procenta lidí.

Lidé s Barrettovým jícnem celí zvýsenému riziku vzniku adenokarcinomu jícnu, coz je vzácná forma rakoviny.

Podle Národního ústavu pro diabetes a onemocnení trávicího ústrojí a ledvin (NIDDK) tato rakovina kazdorocne postihuje 0,5% lidí s Barrettovým jícnem.

Jedinci s dlouhodobým gastroezofageálním refluxem (GERD) nejcasteji uzívají Barrettuv jícen.

Rychlá fakta o Barrettove jícene

• Lidé, kterí meli gastroezofageální reflux (GERD), na dlouhou dobu casto rozvíjejí Barrettuv jícnu.
• Jedinci s tímto onemocnením mají príznaky GERD, jako je bolest na hrudi.
• Barrettuv jícen mírne zvysuje riziko vzniku rakoviny nazývané adenokarcinom jícnu.
• Lékari mohou lécit tkánové zmeny spojované s Barrettovým jícenem s chirurgickým zákrokem.

Symptomy

Barrettuv jícen muze zpusobit podobné príznaky jako u GERD.

Mnoho lidí, kterí vyvinuli Barretta, také prozívá príznaky GERD.

Mezi tyto príznaky patrí:

• Pálení záhy: To je pocit pálení v hrudi.
• Dysfagie: Osoba muze mít potíze s polykáním jejich jídla.
• Bolest na hrudi: Tento stav muze zpusobit nepohodlí a spáleniny za hrudníkem.

Vetsina lidí s Barrettovými nemají vubec zádné príznaky.

Strava

Nekteré potraviny a nápoje mohou vyvolat GERD a eventuálne vést k Barrettovu jícene. Lidé, kterí je vyloucí ze stravy, mohou snízit jejich príznaky.

Potraviny a nápoje, které mohou vyvolat zánet jícnu, zahrnují:

• tucná jídla
• káva
• cokoláda
• máta peprná
• mastné potraviny
• korenené potraviny
• rajcat a produktu z rajcat
• alkohol

Konzumace malých, castých jídel místo trí velkých jídel muze také pomoci snízit príznaky GERD.

Rizikové faktory

Nekteré skupiny jsou vystaveny vyssímu riziku rozvoje spolecnosti Barrett.

NIDDK uvádí, ze mezi 5 a 10 procenty lidí s GERD také rozvinou tento stav.

Lidé se zvýseným rizikem zahrnují:

• lidé s nadváhou a obezitou
• lidé, kterí meli GERD více nez 5 let
• jedinci s GERD, kterí jsou starsí 50 let a uzívají pravidelné léky
• lidé, kterí kourí tabák

Ti mladsí 30 let, kdy zacíná jejich chronická GERD, mohou celit vyssímu riziku.

Podle NIDDK se muzi vyvíjejí Barrettuv jícen dvakrát casteji nez zeny.

Existuje také nekolik faktoru, které by mohly snízit riziko Barrettova jícnu. NIDDK navrhuje následující faktory:

• Ti, kterí mají bakteriální infekci známou jako Helicobacter pylori (H. pylori) se zdá, ze mají nizsí výskyt Barrettova jícnu. Nicméne bakterie jsou hlavní prícinou zaludecních vredu a mohou vést k rakovine zaludku.
• Nadmerné uzívání aspirinu nebo jiných protizánetlivých léku muze také vést k zaludecním vredum.
• po strave s vysokým obsahem ovoce, zeleniny a nekterých vitamínu

Byla identifikována bunka puvodu pro Barrettuv jícnuKliknete zde a dozvíte se více o bunce, která je spojena s Barrettovým jícenem.Prectete si ted

Príciny

Hlavní prícinou Barrettova jícnu je kyselý reflux.

Kyselinový reflux se vyskytuje, kdyz se zazívá zaludecní kyselina nebo zlucník ze zaludku zpet do jícnu. To muze vést ke vzniku zánetu a nakonec k GERD.

Barrettuv jícen se vyskytuje u zhruba 10 procent lidí s kyselým refluxem.

Diagnóza

Endoskop muze pomoci lékari diagnostikovat Barrettuv jícnu.

Podle NIDDK je prumerný vek diagnostiky Barrettova jícnu 55 let.

K diagnostice Barrettova jícnu mohou poskytovatelé zdravotní péce doporucit, aby lidé s príznaky refluxu kyseliny podstoupili endoskopii. Jedná se o vysetrení jícnu, zaludku a streva provádené vlozením malé, pruzné trubice se svetlem na konci.

Lékar pouzívá endoskopii, aby vyhledal konkrétní zmeny v podsívce jícnu, které by mohly signalizovat Barrettuv jícnu.

Lékar bude také pouzívat endoskopii k monitorování jedince po identifikaci stavu. Ty se casto vyskytují:

• po 1 roce, po kterém následuje jednou za 3 roky, pokud nejsou nalezeny zádné zmeny tkáne
• mezi 6 mesíci a 1 rokem po diagnóze u lidí s mírnými zmenami tkání

Lékar muze vzít soucasne tkánový vzorek, známý jako biopsie. Obvykle to uciní pod lehkým sedáním.

Pro lékare je obtízné provést biopsii, která predstavuje celou podsívku jícnu. Ne vsechny oblasti budou mít Barrettovy. Výsledkem je, ze lékar obvykle behem lécby bere alespon osm biopsií.

Normální tkán má jiný vzhled nez tkán s Barrettem. Normální tkán je bledá a lesklá, zatímco Barrettova tkán je cervená a sametová.

Lécba

Lécba Barrettova jícnu závisí na tom, jak závazná je zmena tkáne, stejne jako celkové zdraví.

Lécba pro zádné nebo nepatrné zmeny tkání zahrnuje

• léky na kontrolu GERD
• mozná operace pro utazení svalstva v zaludku, které brání úniku kyseliny zaludku.

Lécba GERD muze zpomalit rozvoj Barrettova jícnu snízením kyselosti zaludecních stáv, které by mohly prijít do styku s jícnem.

Lécba závazných zmen tkáne

Tezké nebo rozsírené zmeny tkáne vyzadují dalsí intervencní lécbu.

• Endoskopická resekce: Toto je odstranení abnormálních bunek pomocí endoskopu.
• Radiofrekvencní ablace: Pri tomto postupu chirurg znicí abnormální tkán rádiovými vlnami, které zpusobují teplo.
• Kryoterapie: Lékar aplikuje studenou tekutinu nebo plyn na abnormální bunky v cyklu zmrazení a rozmrazování, který poskozuje Barrettovu tkán.
• Fotodynamická terapie: Jedná se o proces vytvárení abnormálních bunek citlivých na svetlo za pouzití chemicky aktivované chemické látky nazývané profimer. Lékar pak pouzije laser k nicení techto bunek.
• Endoskopická mukózní resekce: Chirurg odstraní abnormální tkán pomocí endoskopu, nekdy v kombinaci s fotodynamickou terapií.
• Ezofagektomie: Chirurg úplne odstraní postizené cásti jícnu, poté znovu sestaví tyto cásti pomocí sekcí zaludku nebo tenkého streva.

Poskytovatel zdravotní péce muze doporucit léky k lécbe GERD. Tyto léky zahrnují skupinu léku známých jako inhibitory protonové pumpy (PPI).

Mezi príklady PPI patrí omeprazol, lansoprazol a esomeprazol.

Zmeny zivotního stylu

Kourení muze zvýsit riziko Barrettova jícnu. Ukoncete dnes.

Osoba muze také provést urcité zmeny v zivotním stylu, aby snízila príznaky GERD a riziko Barrettových:

• Udrzujte zdravou váhu.
• Vyhnete se peclivému oblecení.
• Prestat kourit.
• Pred jídlem se vyhýbejte, ohýbání nebo lezení.
• Zvednete hlavu luzka o 6 az 8 palcu umístením drevených bloku pod ním.

Lidé, kterí prozívají príznaky GERD nebo mají otázky týkající se rizika Barrettových, by meli mluvit se svým poskytovatelem zdravotní péce.