cs.3b-international.com
Bakterie zijící na kuzi mohou mít vliv na to, jak se rány lécí
Tenká vrstva mikroorganismu pokrývající nasi pokozku muze hrát dulezitou roli pri hojení ran, podle nové britské studie projednávané na vedeckém setkání v USA. Vedci doufají, ze zjistení pomohou zlepsit, jak zacházíme s chronickými ranami, coz je castá nemoc mezi starsími.
Dr. Matthew Hardman, vedoucí výzkumný pracovník Univerzity Manchesteru v lécebne Foundation Foundation, predstavil studii na zasedání Experimentální biologie 2014 v San Diegu, CA, 28. dubna.
Kdyz jsme si zvykli na skutecnost, ze nase strevo je doma biliónu bakterií, nyní se dozvídáme, ze trávíme celý zivot oblecen v tenké dýze mikroorganismu.
Nicméne, ve srovnání s tím, co víme o bakteriích strev, se jen zacínáme dozvedet o tech, které kolonizují nasi kuzi, ríká dr. Hardman, který vysvetluje hodnotu nových nálezu:
"Tato studie nám dává mnohem lepsí pochopení druhu bakteriálních druhu, které se nacházejí v kozních ranách, jak nase bunky mohou reagovat na bakterie a jak tato interakce muze ovlivnit lécbu."
"Nase nadeje je, ze tyto poznatky mohou pomoci vést k lepsí lécbe na podporu hojení ran, které jsou zalozeny na zdravé biologii," dodává.
Chronické rány predstavují významný zdravotní problém
Priblizne 1 z 20 starsích lidí zije s ranami, které se nikdy nezhojí. Tyto chronické rány jsou závazným zdravotním problémem a casto jsou dusledkem cukrovky nebo spatného krevního obehu, jako je vývoj, který se vyvine, kdyz je clovek omezen na invalidní vozík nebo postel.
Zjistení naznacují, ze muze existovat urcitý bakteriální vzorek nebo "podpis" pro rány, které se nezhojí.
Takové rány mohou trvat léta nehorlavé, ríká doktor Hardman a neexistuje zádná dobrá lécba, která by jim pomohla lécit. Navíc neexistují spolehlivé zpusoby, jak zjistit, jestli vubec nekdy budou.
"Existuje urcitá potreba lepsích zpusobu, jak predpovedet, jak se rána lécí a jak se vyvíjí nová lécba na podporu hojení," dodává.
Pro svou studii srovnávali se svými kolegy kozní bakterie od lidí s chronickými ranami s lidmi, jejichz rány se hojily.
Byly zjisteny výrazné rozdíly v bakteriálních kolonií obou skupin, coz naznacuje, ze muze existovat urcitý bakteriální vzorek nebo "podpis" pro zranení, která se nehojí.
Dr. Hardman ríká, ze jejich nálezy podporují myslenku, ze byste mohli profilovat bakterie z tampónu na zranení, abyste zjistili, zda se rána hrozí, ze se rychle uzdraví nebo pretrvávají, a poté ji pouzijte k rozhodování o lécbe.
Testy na mysích naznacují, ze geny ovlivnují bakteriální podpis kuze
Tým provedl testy na mysích, aby zjistil, zda mohou zjistit, proc se nekteré rány lécí, zatímco ostatní ne. Zjistili, ze mysi s urcitou mutací v genu mely více skodlivých bakterií a uzdravily se pomaleji nez mysi normální variantou genu.
Gen je spojen s Crohnovou chorobou a je známo, ze pomáhá bunkám identifikovat a reagovat na bakterie.
"Predpokládá se, ze mysí vada ve schopnosti identifikovat bakterie znamená, ze nejsou schopni nasadit správný typ odpovedi," navrhuje Dr. Hardman, který ríká, ze jejich nálezy jsou v souladu s myslenkou, ze nase geny urcují smes bakterií na nasí kuzi, a to zase ovlivnuje, jak se uzdravuje, kdyz je zranen.
"Spolecne," konstatuje, "nase studie u lidí a mysí poskytují dobré dukazy o tom, ze kozní microbiome má prímý vliv na to, jak se lécíme."
Ríká, ze kdyz se dozvíme více o kozních bakteriích, mozná dokázeme pomoci lékarum rozhodnout o lécbe, která se zabývá skodlivými bakteriemi, aniz by to ovlivnilo potenciální prospesné.
Rada pro lékarské výzkumy a Healing Foundation financovala studii.
V roce 2012, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli, ze spolecná, zdánlive neskodná bakterie zijící v kuzi muze být zodpovedná za chronickou sinusitidu, coz je bolestný opakující se stav, který kazdorocne zasáhne více nez 1 z 10 Americanu.
V této studii výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Francisku naznacili, ze sinusitida muze být spojena se ztrátou normální mikrobiální diverzity, která se vyskytuje v sinusích v dusledku infekce, kdyz je následne kolonizována bakterií viníka Corynebacterium tuberculostearicum.
Lékarský personál pravdepodobneji po aute nehody po nocních zmenách
Podle týmu francouzských vedcu je zdravotní personál, který po nocní smene pojede domu, pravdepodobneji havaruje. Vedci zkoumali schopnost 30 studentu anestezie ve stavu spánku (SDC) a po noci normálního spánku. Úcastníci studie byli pozádáni o absolvování simulovaných ridicských testu v 8 hodin.
Ten poslední se tesí nejlepsímu
Vedomí, ze se neco objeví naposledy, je opravdu prijato s vetsí radostí a náklonností, uvedli výzkumníci z University of Michigan v psychologické vede. Napríklad, ten poslední polibek predtím, nez voják vyrazí do války, nás opravdu povazuje za osobu s vetsí náklonností a radostí nez predtím.
