Deti s prujemnou infekcí mají jako dospelé kratsí telomere

Telomeres, úseky DNA, které chrání nase chromozomy, byly dríve spojeny se stárnutím a onemocnením. Nyní nová studie zkoumá vazbu infantilních infekcí a délky telomer v dospelosti.Nový výzkum spojuje délku telomer (ukázaných zde jako bílé body na konci chromozomu) s infantilní infekcí.
Image credit: Hesed Padilla-Nash a Thomas Ried, Národní institut pro lécbu rakoviny.

Telomery jsou opakující se vlákna DNA nacházející se na konci lidských chromozomu a chrání konce chromozomu pred zhorsením.

S vekem, pokazdé, kdyz se bunka rozdelí, telomere ztratí cást své DNA a zkrátí se. Nakonec, kdyz jsou telomery prílis krátké, bunky zacnou prestat replikovat a zemrít.

Snízení délky telomer je spojeno s onemocneními souvisejícími se stárnutím, jako je osteoporóza, srdecní onemocnení, cukrovka a nekteré formy rakoviny.

Nicméne málo studií prozkoumalo, zda by události v raném veku mohly ovlivnit i délku telomer.

Výzkumní pracovníci z University of Washington, vedeni Danem Eisenbergem, odborným profesorem antropologie na univerzite, se vydali na zkoumání vazby mezi délkou telomery krve (BTL) a infekcními onemocneními.

Studie byla publikována v Americký zurnál lidské biologie.

Korelace infekce v raném zivote s délkou telomer

Infekce v raném veku, které jsou jinak velmi casté, aktivují imunitní odpoved, která zahrnuje klonální expanzi (produkci dceriných bunek z jedné bunky) a oxidacní stres (fyziologický stres na lidském tele zpusobený akumulací volných radikálu).

Vzhledem k tomuto biologickému mechanismu byla hypotéza výzkumných pracovníku, ze zátez s vysokou infekcní chorobou by zkrátila BTL a urychlila rychlost imunosenrese - postupné zhorsování imunitního systému, ke kterému dochází prirozene s vekem.

Aby mohli testovat svou hypotézu, vedci zkoumali údaje z Cebu Longitudinal Health and Nutrition Survey, coz je studie, která následovala po 3 000 detech narodených na Filipínách v letech 1983 a 1984.

Kazdé 2 mesíce az do veku 2 let vedci Cebu shromázdili informace od matky o zdraví svých detí, vcetne stravovacích návyku, kojení a výskytu prujmu - coz je obycejný príznak infekce. Zvláste v dobe studie Cebu a vzhledem k verejným zdravotním podmínkám v Cebu City bylo nejcasteji zpusobeno prujem infekcí, ríká hlavní autor této studie.

Soucástí studie Cebu byly také deti, které vyrostly v prubehu následujících 20 let. V roce 2005, kdy se kojenci rozrostly na pocátku 20. let, vedci shromazdovali vzorky krve.

Eisenberg a tým shromázdili podrobné údaje o pocátecním zivote z infekcního bremene od 1 759 detí zahrnutých do studie Cebu. Pouzívali také krevní vzorky pro merení BTL a poté korelovaly délku telomer s infekcími v raném zivote.

Deti s infekcí mají kratsí telomere jako dospelé

Výsledky studie potvrdily hypotézu vedcu.

Ti, kterí meli nejvyssí pocet hlásených epizod hnacky jako deti, meli také nejkratsí telomery jako dospelé.

Konkrétneji, tyto deti mely nejvyssí pocet prípadu prujemu ve veku od 6 do 12 mesícu - typického odstavového období, kdy se deti zacínají pohybovat a zkoumat více, ale také vek, kdy jsou infekce na spicce.

Navíc deti, jejichz matky hlásily prumernou hladinu prujmové infekce, mely ekvivalent 3 dalsích let telomer "stárnutí" ve srovnání s kojenci, kterí nemeli zádné infekce vubec.

Jak autori dospeli k záveru:

"Toto zjistení je v souladu s nasí hypotézou, ze zvýsená imunitní aktivizace v raném veku vede k urychlenému zkrácení telomerového zkracování imunitních bunek, coz se spekulativne projevuje jako zvýsená náchylnost k infekci pozdeji v zivote."

Jedním z mozných vysvetlení zjistení je forma obrácené prícinnosti: nemusí se jednat o to, ze infekce v raném zivote ovlivnují délku telomery v pozdejsím zivote, ale ze tito jedinci mají kratsí délku telomer v detství, a to z nich delá více náchylné k infekcním chorobám.

"Mohlo by to být také to, ze meli pri narození kratsí telomere a mozná byli následne náchylnejsí k infekci ve veku 6 az 12 mesícu a udrzovali tyto krátké telomery v dospelosti," ríká Eisenberg. V tomto prípade mohou být telomery dulezitým faktorem, který urcuje, zda kojenci dostávají infekcní onemocnení, nebo ne.

Tato studie je velmi významná, jelikoz hnacka je celosvetovým zdravotním problémem. Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, ze 1 z 9 detí umírá na celosvetové nemoci na horecce, pricemz prujmy jsou druhou hlavní prícinou úmrtí u detí mladsích peti let.

Prekvapivým výsledkem studie je, ze výzkumníci nenalezli zádnou souvislost mezi kojením a délkou telomer.

"Ocekávali jsme, ze budeme videt vztah mezi kojením a délkou telomer, protoze deti dostávají materskou produkci protilátek prostrednictvím materského mléka, které jim pomáhají bojovat proti patogenum, zatímco se rozvíjí jejich vlastní imunitní systém. Krome toho jsou kojené novorozence méne vystavené na infekcní agens prostrednictvím kontaminovaných potravin a vody, "vysvetluje Eisenberg.

Eisenberg vsak dospel k záveru, ze je zapotrebí více výzkumu o souhru mezi délkou telomer, zdravím kojencu a zivotním prostredím.

Zjistete, jak muze zvýkání potravin chránit pred infekcí.

Poranení proti narození muze zvýsit riziko HIV

Priblizne 41 milionu zen na celém svete pouzívá injekcní formu hormonální antikoncepce. Podle nové studie vsak tato siroce pouzívaná forma antikoncepce muze zvýsit riziko, ze zeny budou nakazeny HIV. Depot medroxyprogesteron pouzívá priblizne 41 milionu zen po celém svete. Tým výzkumníku z Kalifornské univerzity v Berkeley provedl metaanalýzu 12 studií z subsaharské Afriky zahrnujících celkem 39 560 zen.

(Health)

Agrese muzu: testosteron zvysuje odpoved na hrozbu mozku

Ackoli bylo dríve zjisteno, ze testosteron - steroidní hormon prítomný jak u muzu, tak u zen - ovlivnuje agresi u muzu, nová studie publikovaná v Biologické psychiatrii naznacuje, ze v mozku existuje nervový okruh, kterým testosteron vyvolává tyto úcinky. Normální hladiny testosteronu u muzu zvysují aktivitu v oblastech mozku, které se podílejí na zpracování hrozeb a agresivním chování, podle nejnovejsí studie.

(Health)