Autoimunitní stavy a demence: Jaký je odkaz?

Nedávná rozsáhlá studie dospela k záveru, ze osoby s autoimunitními stavy mohou mít zvýsené riziko vývoje demence pozdeji v zivote. Prestoze velikost efektu je relativne malá, pokud jsou nálezy replikovány, budou mít významné klinické dusledky.
Stav, kdy imunitní systém napadne zdravé bunky, muze zvýsit riziko demence.

Demence jsou rada podmínek, z nichz vetsina je Alzheimerova choroba. Jsou charakterizovány progresivní ztrátou pametové funkce a dalsími kognitivními schopnostmi, coz nakonec vede k neschopnosti vykonávat kazdodenní aktivity.

V soucasné dobe zije v celosvetovém merítku 47,5 milionu lidí s demencí. Vzhledem k prodluzující se zivotnosti se tento údaj predpovídá o trojnásobek do roku 2050.

Tento prudký nárust poctu prípadu se nekterí oznacují za epidemii demence a z tohoto duvodu se zameruje na urcení presných prícin.

Nekteré faktory vedou ke zvýsení rizika demence. Pokrocilý vek, uzívání alkoholu, cukrovka a hypertenze (vysoký krevní tlak) jsou podle vseho prispíváním k tomuto riziku. Existuje vsak jeste mnoho informací o tom, jak a proc vzniká demence.

Autoimunitní onemocnení a demence

V uplynulých letech získala dalsí pozornost dalsí potenciální rizikový faktor: autoimunitní onemocnení.

Autoimunitní onemocnení jsou stavy, pri kterých vlastní imunitní systém tela napadá zdravé bunky a tkáne. Nekteré dukazy ukázaly, ze osoby s temito typy onemocnení mají zvýsené riziko vývoje demence.

Výzkumný tým z Oxfordské univerzity ve Velké Británii se rozhodl podrobneji prozkoumat tuto otázku. S vyuzitím údaju o hospitalizacích získaných z nemocnic Spojeného království v letech 1998 az 2012 zkoumali, zda bylo prijetí do nemocnice s jednou z 25 autoimunitních onemocnení spojeno se zvýseným rizikem vstupu do demence pozdeji.

Pres 14letý vzorek se v nemocnicích dostalo více nez 1,8 milionu hospitalizací kvuli autoimunitní poruse. To zahrnovalo více nez 300 000 lidí s revmatoidní artritidou (RA) a kolem 1000 s Goodpastureovým syndromem, vzácným onemocnením, které postihuje plíce a ledviny.

Zvýsené riziko demencí bylo zjisteno

Jakmile byly údaje analyzovány, vedci zjistili, ze pocátecní prijetí kvuli autoimunitnímu stavu zvýsilo riziko pozdejsího prijetí kvuli demenci o 20 procent.

Z 25 analyzovaných autoimunitních stavu se ukázalo, ze 18 je významne spojeno s demencí. Tyto zahrnují:

• Addisonova nemoc - 48% zvýsené riziko
• Polyarteritis nodosa - 43% zvýsené riziko
• Roztrousená skleróza - 97% zvýsené riziko
• Psoriáza - 29% zvýsené riziko
• Systémový lupus erythematodes - 46% zvýsené riziko
• Thyrotoxikóza - zvýsené riziko o 31 procent.

Vetsina techto sdruzení byla jeste významná 5 nebo více let po pocátecním prijetí na autoimunitní onemocnení. Jinými slovy, nemela demence behem pocátecní nemocnicní prohlídky.

Presná diagnóza demence vsak nebyla vzdy zaznamenána, riziko bylo o 6 procent vyssí u Alzheimerovy choroby a o 28 procent vyssí u vaskulární demence.

Vedci se domnívají, ze vyssí riziko spojené s vaskulární demencí muze být zpusobeno spojením mezi autoimunitními onemocneními a rizikovými faktory kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnení obecne.

Napríklad jednotlivci s autoimunitním onemocnením pravdepodobne dostali následné hospitalizace pro koronární onemocnení srdce a cévní mozkovou príhodu (53% a 46%).

Zajímavá výjimka z techto výsledku byla RA; v tomto prípade vypadalo, ze by nemocnicní vstup do spolecnosti RA chránil pred Alzheimerovou chorobou. Vedci verí, ze to muze být zpusobeno nesteroidními protizánetlivými léky casto uzívanými jednotlivci s RA, jako je aspirin a paracetamol. Tyto léky jiz dríve prokázaly, ze snizují riziko Alzheimerovy choroby.

"Pokud budou nase závery potvrzeny v dalsích studiích, budou klinici a epidemiologové chtít vedet, ze nekterí lidé s nekterými autoimunitními chorobami mají zvýsené riziko demence."

Studie je pozorovací, a proto nemuze dokázat prícinu a úcinek. Dále, ackoli velká velikost vzorku delá interakci hodnou dalsí studie, jak zduraznují autori, velikost efektu byla malá. Autori písí, ze jejich "zjistení by mela být povazována spíse za orientacní nez za definitivní."

Informace o novém lécebném cíli pro autoimunitní onemocnení a astma.

Globální sazby pro potrat zustávají stabilní

Nové údaje od Institutu Guttmacher a Svetové zdravotnické organizace (WHO) ukazují, ze po dlouhém období poklesu míra celosvetových potratu je stabilní. Od roku 1995 do roku 2003 klesly sazby z 35 na 1000 zen v plodném veku na 29 na 1000, zatímco nová studie ukazuje, ze míra v roce 2008 je stabilní na 28 na 1000.

(Health)

LSD k lécbe alkoholismu? Nový pohled na stará data ríká, ze funguje

Vedci z Norska shromázdili a znovu analyzovali data ze starých studií, které testovaly diethylamid kyseliny lysergové (LSD) pro lécbu alkoholismu, a dospeli k záveru, ze jediná dávka psychedelického léciva je úcinná pri snizování zneuzívání alkoholu. O svých zjisteních informují v on-line casopisu Psychopharmacology z 8. brezna.

(Health)