cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Autismus: Rodice celí také výzvám

Porucha autistického spektra se týká souboru souvisejících stavu, které ovlivnují spolecenskou interakci, komunikaci a chování. Náraz se muze pohybovat od mírné az tezké. Nejcasteji se objevuje v raném detství a obvykle pokracuje do dospelosti. Nekterí lidé s poruchou autistického spektra jsou v urcité oblasti vysoce nadaní.
Diagnostika autismu muze naplnovat rodice s úzkostí.

Krome problému se sociální komunikací mají lidé s poruchami autistického spektra (ASD) tendenci mít omezené zájmy. Mezi dalsí klícové funkce patrí opakované chování a potreba rutiny.

Ve Spojených státech uvádí Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), ze ASD postihuje 1 z kazdých 68 detí. Chlapi jsou 4,5krát casteji postizeni nez dívky.

Vytvorení dítete s autismem muze být pro rodice nárocné, zvláste kdyz ostatní lidé nerozumí problémum.

Deti s ASD zazívají svet jinak nez vetsina lidí. Casto mají potíze s vyjádrením sebe sama. Senzorické problémy mohou ovlivnit to, jak cítí, slysí nebo vidí veci. Muze se stát, ze není mozné jíst napríklad potraviny urcité barvy.

Rodice mohou být obtízné a trapné, kdyz jejich díte projeví neobvyklé chování na verejnosti. Webová stránka Materské koucování pro autismus uvádí radu chování, které mohou být povazovány za neobvyklé.

Tyto zahrnují:

  • Neprimerené dotýkání nebo napadání prostoru jiných lidí
  • Byla prílis uprímná vzhledem nekoho
  • Klapání rukou nebo otácení
  • Bude fascinován urcitým predmetem
  • Extrémní projevy nebo náklonnost ci opak.

Pokud se rodice cítí stresovaní a neschopní se vyporádat, jejich zdraví muze být ohrozeno. Je dulezité, aby rodice resili své vlastní potreby i potreby svých detí. Ostatní lidé mohou pomoci tím, ze se ucí o autismu a výzvách, které predstavuje.

Jak se cítí rodice?

Rodice detí s autismem nekdy popisují pocit "ohromen, provinilý, zmatený, rozzlobený nebo depresivní."

Frustrace je spolecné emoce. Mohou se cítit frustrovaní, kdyz jejich díte je nemotorné, nereaguje, rozhnevá nebo ignoruje ostatní. Frustrace muze také nastat, kdyz ostatní lidé nerozumí tomu, jak ASD postihuje díte, a kdyz posuzují nespravedlive díte i rodice.


Deti s ASD mohou být tezké se vyjádrit.

Rodice se casto zajímají, a to nejen o dnesní dobe, ale také o to, jak se díte v budoucnu vyrovná.

Vinné pocity mohou vzniknout, pokud se rodice nesprávne vinou za poruchu, kdyz ztratí náladu, nebo kdyz mají pocit, ze nedelají správné veci.

Hnev muze nastat, pokud se rodic domnívá, ze nedostává pomoc, rekneme, od druhého rodice, rodiny nebo podpurných skupin. Mohou se zlobit s dítetem, kdyz je chování dítete obtízné zvládnout.

Smutek a smutek jsou také casté reakce. Kdyz se rodice poprvé dozví, ze jejich díte nebude moci zazít zivot jako ostatní deti, muze dojít ke ztráte jak budoucnosti dítete, tak vlastních nadejí a ocekávání rodicu.

Rodicovství muze být stresující a péce o díte se zvlástními potrebami je casteji. Negativní emoce jsou normální. Rodice by se meli snazit udrzet tyto pocity v perspektive a vyhnout se zbytecné obvinování. Pokud stres stane prílis mnoho, mluvit s poradcem muze pomoci.

Je také dulezité si uvedomit, ze deti s autismem mohou zít stastne, naplnené zivoty. Jejich zkusenosti se budou lisit.

Získejte správnou diagnózu

Studie ukázaly, ze vcasná diagnóza a intervence mohou mít pozitivní dopad na zivotní výsledky detí s autismem.

Cím dríve je diagnóza provedena, tím drív díte dostane prístup k pomoci prostrednictvím reci a jiných typu terapie. Pokud díte projevuje známky autismu, je lepsí pozádat o radu, nez je ignorovat.

Pri intervenci asi 3% detí s ASD nakonec "ztratí" svou diagnózu. Jedná se obvykle o deti s vysoce fungujícím autismem. Lécba muze pomoci maximalizovat silné stránky a prekonat potíze.

Autori jedné studie zjistili, ze 13 procent detí, které byly diagnostikovány autismem, "ztratilo" svou diagnózu, kdyz se stali starsími. Odborníci z Clevelandské klinice naznacují, ze alespon nekteré z nich byly zpocátku spatne diagnostikovány.

Z tohoto duvodu nutí rodice hledat odbornou diagnózu, protoze cím spolehlivejsí bude diagnóza, tím je vhodnejsí intervence.

Co mohou delat rodice, aby dali svým detem co nejlepsí zivot?

Krome získání vcasné diagnózy od specialisty, Autism Speaks naznacují radu zpusobu, jak mohou rodice dát svým detem co nejlepsí zivot.

Rychlá fakta o autismu
  • ASD postihuje vsechny sociální a etnické skupiny
  • Obvykle se vyskytuje s jinou chromozomální, genetickou, psychiatrickou nebo neurologickou diagnózou
  • 44 procent detí s ASD má intelektuální kapacitu, která je prumerne nadprumerná
  • Deti narozené predcasne nebo starsí rodice mají vetsí sanci mít ASD.

Dalsí informace o autismu

Rodice, ríkají, by se meli poucit o autismu, ale zkontrolujte, zda jsou informace správné. Být informováni z nich bude lepsího obhájce pro své díte. Pomoc a prílezitosti jsou k dispozici v oblasti zdraví, vzdelávání a rozvoje. Poskytovatelé zdravotní péce a podpurné skupiny mohou rodicum pomoci najít správné informace.

Podporujte skupiny a blogy, jako napríklad Hledání devíti, mohou také nabídnout prátelský prostor pro sdílení zkuseností a radu, diskutovat o problémech s lidmi, kterí rozumí, a poctive vyjadrovat emoce.

Mluvit otevrene s práteli, rodinou a ostatními, kterí nesdílejí stejnou zkusenost, jim muze pomoci porozumet a vcítit se. Muze je povzbudit k tomu, aby nabídli podporu.

Ostatní rodinní príslusníci by mohli nabízet, aby deti na zvlástní výlet do parku, napríklad ve stejnou dobu kazdý týden. Díte ocení rutinu.

V rámci rodiny Autism Speaks radí rodicum, aby si udelali cas pro dalsí sourozence a pro sebe. Mely by existovat vhodné aktivity pro kazdého, aby se tesily, ríkají, ale zivot by nemel být jen o autismu.

Zduraznují také potrebu ocenit a zduraznit, co muze díte delat, nez to, co nemohou delat.

Skolení pro rodice

Az polovina vsech detí se ASD má problémy s chováním. Díte muze mít záchvaty, stane se agresivní, muze se zranit a odmítnout vyhovet zádostem. Komunikacní potíze mohou tyto problémy zhorsit.

Problémy s chováním zpusobují, ze díte má prístup k vzdelávacím a dalsím sluzbám, coz muze vést k dalsí sociální izolaci a frustraci.


Plánované zapojení rodicu v pocátecních fázích muze zlepsit schopnost dítete vyporádat se pozdeji.

Rodice a opatrovníci se mohou potýkat s temito situacemi, zejména pokud se s nimi necítí jiste.

Zpráva zverejnená v JAMA v roce 2015 ukazuje, ze skolení rodicu v technikách pro rízení behaviorálních problému muze snízit výskyt takových problému.

Ve studii rodice detí s ASD, ve veku 3-7 let, absolvovali tréninkovou intervencní cvicení, která se skládala z jedenácti 60-90 minutových setkání s terapeutem po dobu 16 týdnu. Naucili se strategie pro zvládnutí nárocného chování souvisejícího s autismem. V prubehu prístích 2 mesícu meli také domácí návstevu a dve telefonické konzultace.

Následné pruzkumy ukázaly, ze deti, jejichz rodice dostali skolení, výrazne zlepsily své chování, ve srovnání se skupinou, jejíz rodice dostávali vzdelání o autismu.

V komentári k záverum specialistka na autismu dr. Kara Reagonová, zástupkyne reditele pro sírení vedy pri autismu mluví, zduraznuje dulezitost rodicu, kterí si vsimnou, co se stane bezprostredne pred zacátkem rusivého nebo skodlivého chování.

Zduraznuje, ze deti s autismem se nemohou vzdy vyjádrit ústne. Vsiml si, co se stane pred a po nezádoucím chování, ríká Dr. Reagon, pomuze rodicum urcit, co to zpusobilo.

S tímto vedomím jsou rodice lepsí, aby pomohli díte vymenit negativní chování za konstruktivnejsí. Alternativní akce by mohly zahrnovat poukázání na pozadovanou polozku, namísto plakat, kricet nebo frustrovat.

Plánovaná interakce rodicu zvysuje výsledky

Odborníci se domnívají, ze intervence zprostredkovaná rodici v predskolním veku muze zlepsit zivotní dovednosti detí s autismem a zlepsit jejich zivotní sance.

Oblasti, kde by díte mohlo mít prospech, by mohlo zahrnovat interakci rodic-díte, sociální komunikace, symbolická hra a sociální imitace. Intervence by mohla vést k lepsímu adaptacnímu fungování, coz je schopnost zvládat kazdodenní úkoly, méne omezené chování, méne opakujícího se chování a snízenou úzkost dítete. To by také melo prospech rodicum.

Zdravotní novinky dnes nedávno uvedla studii, která zduraznila prínosy vcasného zásahu.

Deti, jejichz rodice se úcastnili zvlástní strategie vcasné intervence, kdyz bylo díte ve veku 2-4 let, mely méne závazné známky autismu ve veku 7-11 let.

Strategie zahrnovala 20-30 minut plánované komunikace a hry kazdý den a sance rodicu získat odbornou zpetnou vazbu o jejich interakci s dítetem.

Resení neobvyklého chování na verejnosti

Jednou z problému, které rodice celí, je, jak reagovat, kdyz se jejich díte chová neobvykle na verejnosti.

Webová stránka Materské koucování pro autismus nabízejí nekteré strategie, které mohou tuto moznost minimalizovat.

Doma, navrhují:

  • Ucte díte o nevhodném chování, jak se vyskytují prílezitosti, a ukazte jim, jak vypadá lepsí reakce
  • Zjistete, jaké médium komunikace nejvíce apeluje na díte, a vyuzijte ho k tomu, aby je naucil. Mohou to být fotografie, video nebo záznam postupných pokynu
  • Opakování a posílení zprávy dusledne, dokud nové chování není koren.

Kdyz je venku, naznacují, ze nesou zásobu stresových prostredku nebo oblíbené hracky, aby odvrátili díte a v prípade potreby odvrátili pozornost.

Rovnez radí rodice a pecovatele, aby ignorovali pohledy diváku tím, ze se klidne zamerují na díte a jeho potreby. To, ríkají, muze snízit stres jak pro rodice, tak pro díte, a muze se to stát kolem.

Co mohou jiní lidé delat

Advokátka Kristi Campbell, zakladatelka Hledání devíti, pozádal radu rodicu detí s ASD, co by chteli ostatní lidé vedet nebo delat. Uvádí nekteré myslenky pro Autism Speaks.

Rodice si práli, aby lidé:

  • Necítí se nepríjemné být kolem dítete s autismem
  • Pochopte, ze autismus nevypadá u kazdého jednotlivce stejným zpusobem
  • Milujte své deti a pochopte, ze mají vlastní zpusob, jak být chytrí
  • Prijmete, aby se deti s autismem vyjádrily neobvyklými zpusoby
  • Nezdrzujte se soudcu rodicu, ze se nezabývají neobvyklým chováním svého dítete.

Rodice by nakonec chteli videt více empatie a pro ostatní rodice, aby prijali své deti stejne, jako by chteli, aby jejich deti byly prijaty.

Podpora pro rodice a rodiny

Poskytovatelé zdravotní péce mohou rodice kontaktovat místní podpurnou skupinu. Vyhledávání na webu muze pomoci rodicum najít národní fórum nebo podpurnou skupinu.To jsou uzitecná místa, kde muzete pozádat o radu a pomoc a sdílet zkusenosti.

Národní zdroje autismu dodávají hracky a dalsí predmety, které jsou zvláste vhodné pro deti s autismem. K dispozici jsou polozky pro uklidnení, stimulaci a výuku, jako jsou zvýkací sperky, fidget hracky, padáky, vázené deky a svetelné prehlídky. Vzdelávací hracky obsahují "Buddy Talk", zarízení pro procvicování rozhovoru.

Komunikace s podpurnými skupinami, s rodinnými príslusníky, se sourozenci dítete a se svými práteli muze prispet k vetsímu pochopení a vybudování silnejsího systému podpory.

Pokud se prarodice a dalsí clenové rodiny naucí být spokojeni s pécí o díte, muze to mít za následek odpocinek pro rodice i ostatní sourozence. Muze také nabídnout alternativní sociální kontakt pro díte.

Konecne rodice musí pamatovat na to, aby se starali o své vlastní potreby. Cím lépe se starají o sebe, tím úcinneji pomáhají svým detem maximalizovat kvalitu jejich zivota.

Aspirin muze zdvojnásobit prezití u pacientu s rakovinou

Aspirin muze zdvojnásobit prezití u pacientu s rakovinou

Aspirin muze zdvojnásobit sance na prezití u pacientu s rakovinou trávicího ústrojí, podle výsledku nové studie, která byla nedávno predstavena na Evropském kongresu o rakovine v roce 2015 ve Vídni v Rakousku. Nový výzkum naznacuje, ze aspirin by mohl zdvojnásobit prezití pacientu s gastrointestinálními nádory.

(Health)

Riziko sebevrazdy je zvýseno u pacientu s rakovinou plic

Riziko sebevrazdy je zvýseno u pacientu s rakovinou plic

Ze vsech nádorových onemocnení mají lidé s rakovinou plic nejvetsí riziko spáchání sebevrazdy, uvádí nový výzkum, který byl predstaven na mezinárodní konferenci Americké hrudní spolecnosti v roce 2017. Ve srovnání se stupnem sebevrazdy u trí nejcastejsích typu rakoviny bez kuze jsou úmrtí související s rakovinou plic výrazne vyssí.

(Health)