Vysoká prahová hodnota boje sportovce muze pomoci v boji proti bolestivému výzkumu

Sportovci se casto setkávají s "statecnou tvárí a pokracují", kdyz utrpí zranení, coz podporuje teorii, ze mají vyssí prah bolesti nez ne-sportovci, bez ohledu na nekonzistentní a nekdy dokonce protichudné dukazy z predchozích studií o bolesti vnímání u sportovcu.
Cervnové vydání BOLEST ze výzkumníci z univerzity v Heidelbergu objevili v metaanalýze predchozího výzkumu, ze sportovci mohou ve skutecnosti tolerovat vyssí míru bolesti nez ne-sportovci, ale mezi sportovci a ne-sportovci nebyl zádný rozdíl, pokud jde o prah bolesti, tj. nejnizsí intenzita stimulace, pri které dochází k bolesti.
Prední vedci Jonas Tesarz prohlásil:

"Nase analýza odhaluje, ze vnímání bolesti se u sportovcu lisí od normálne aktivních kontrol. Studie u atletu nabízejí prílezitost k vyhodnocení fyzikálních a psychologických úcinku pravidelné cinnosti na vnímání bolesti, které by mohly podporit vývoj úcinných druhu cvicení pro úlevu u pacientu s bolestmi. "

Prezkoumali patnáct mezinárodních studií zahrnujících celkem 568 sportovcu a 331 normálne aktivních kontrol obou pohlaví k posouzení umele vyvolaných prahu bolesti u sportovcu a normálne aktivních jedincu v disciplínách jako jsou vytrvalostní sporty, herní sporty a silové sporty. Dvanáct studií hodnotilo toleranci bolesti, tj. Nejvyssí intenzitu bolestivé stimulace, kterou testovaný subjekt dokáze tolerovat, zatímco devet studií hodnotilo prah bolesti.
Pozorovali, ze sportovci mají stále vyssí toleranci bolesti nez normálne aktivní dospelí, i kdyz velikost bolesti, kterou mohli sportovci odolat, se lisil v závislosti na disciplíne sportu, jemuz se úcastnili. Napríklad vytrvalostní sportovci meli stredne tolerovanou bolest s relativne rovné skóre, zatímco ti, kterí se úcastní herních sportu, meli vyssí toleranci bolesti ve srovnání s ostatními sportovci. Nicméne ve výsledcích byly velké rozdíly, coz naznacuje, ze fyzické a psychologické profily vytrvalostních sportovcu jsou více podobné, zatímco sportovci, kterí se zabývají herními sporty, jsou rozmanitejsí.
Dr. Tesarz uvádí, ze výsledky jasne ukazují, ze pravidelné cvicení je spojeno s vyssí tolerancí na bolest, zatímco spojitost s prahovými hodnotami bolesti je spíse dvojznacná a má tendenci mít klinické dusledky.
Prohlasuje:

"Cetné studie úcinku fyzického cvicení u pacientu s bolestivým onemocnením prokazují konzistentní dopad na kvalitu zivota a na fungování bez zlepsení skóre bolesti. Pri lécbe bolesti u pacientu s bolestivým postizením muze být vhodné se soustredit na rozvoj jejich schopností zvládat bolesti coz by ovlivnilo toleranci spíse nez prímé zmírnení prahu bolesti. "

Konecne uzavírá:

"Dalsí výzkum je zapotrebí k objasnení presného vztahu mezi fyzickou aktivitou a modifikací vnímání bolesti a k ??identifikaci zúcastnených psychologických faktoru a neurobiologických procesu. Pozorování, ze vnímání bolesti je ovlivnitelné fyzickou aktivitou, slibuje pouzití ne- invazivní metody s málo vedlejsích úcinku u pacientu s chronickými bolestivými stavy. "

Napsal Petra Rattue