Pacienti s astmatem mají tendenci k depresi a zustat sedavý

Príznaky deprese spolu s nezdravými návyky jsou casté mezi jednotlivci s astmatem, objevil se telefonický pruzkum provedený v Izraeli.
Aviva Goral, MSc, oddelení Epidemiologie dusevního zdraví a psychosociálních aspektu nemoci v Tel Hashomeru, a její kolegové dotazovali 9 509 dospelých Izraelcu. Jejich výsledky naznacují, ze i mírné depresivní symptomy bez doprovodné diagnózy klinické deprese mohou být spojeny s takovými rizikovými faktory souvisejícími se zdravím jako jsou kourení, fyzická necinnost a nedostatek spánku. Závery obsahují dalsí studie, které zjistily, ze negativní zdravotní rizikové faktory vedou ke spatné kontrole astmatu a mohou prispet k vazbe mezi astmatem a depresí.
Mezi temi, kterí meli zjisteno, ze mají astma, 37,4% melo symptomy deprese ve srovnání s 21,8% pacientu bez astmatu.
Publikování zprávy ve Vseobecné psychiatrické psychiatrii ukázalo, ze astmatici s depresivními príznaky jsou vystaveni vyssímu riziku nezdravého chování, vcetne:

• Fyzická necinnost
• Kourení
• Méne nez sest hodin spánku v noci

Celkove dospelí pacienti s astmatem vykazovali zvýsené míry psychiatrických problému, vcetne deprese, coz muze mít negativní dopad na jejich kontrolu astmatu.
Je to zacarovaný kruh, kde se depresivní pacienti nestará o sebe, takze jejich astma se zhorsuje a vede je k depresi, coz znamená, ze se o sebe nezajímají. Tento kruh muze nejen zhorsit rizika morbidity a úmrtnosti spojená s jejich plicní poruchou, ale také muze vést k vetsí psychiatrické morbidite.

Predchozí studie zahrnující pacienty s chronickou obstrukcní plicní nemocí prokázaly vazbu mezi symptomy deprese, ale údaje pocházejí od pacientu s váznejsím plicním onemocnením a nemusí odrázet sirsí zkusenost jedincu s astmatem.
Vedci uvedli:

"Jeden mozný mechanismus, který muze vysvetlit souvislost mezi astmatem a depresí, je spojení se zdravotními rizikovými faktory a chováním."

Prozkoumat vztahy mezi astmatem, príznaky deprese a rizikovými faktory a chováním souvisejícími se zdravím analyzují údaje z izraelského pruzkumu zdravotních dotazníku, který byl proveden v letech 2003 a 2004.
Tabák také hraje roli. Jedna tretina astmatiku, kterí vykazovali symptomy deprese kouril a více nez 70% nebylo fyzicky aktivní. Ve srovnání bylo pouze asi 20% osob s astmatem, ale bez deprese, byli kuráci a jen polovina byla fyzicky neaktivní.

"Zapojení do rutinní fyzické aktivity je dulezitou soucástí optimálního rízení astmatu, stejne jako pri zvládání dusevních poruch."

Výzkumníci dospeli k záveru, ze lékari by si meli být vedomi prekrytí astmatu a depresivních príznaku, a to i u pacientu, kterí nebyli podrobeni specifické diagnóze deprese.

"Budoucí longitudinální studie by mohly objasnit prícinné mechanismy, které mohou vysvetlit souvislost mezi respiracními podmínkami a dusevními poruchami."

Napsal Rupert Shepherd