Lécba astmatu zachází s chronickými koprivkami, závazným svedením

Bezne uzívané léky na astma, omalizumab, se ukázaly jako úcinné pri lécbe chronické koprivky a závazné, svedivé vyrázky u dospívajících a dospelých.
Zjistení pochází z nové studie publikované v New England Journal of Medicine po zhodnocení úcinku injekcí omalizumabu jednou za mesíc s vysokou dávkou na 323 subjektu ve 55 lékarských centrech.
Úcastníci predtím uzívali standardní antihistaminiovou lécbu, nicméne nedoslo k ukoncení jejich základní, alergické reakce, oznacované jako chronická spontánní koprivka nebo chronická idiopatická koprivka.
Sarbjit (Romi) Saini, M.D., alergolog a imunolog Johns Hopkins a spoluautor studie rekl:

"Lékari a pacienti mohou nyní mít rychlou, bezpecnou a dobre tolerovanou moznost lécby, aby zvázili predtím, nez predepísí jeste více antihistaminik, které mohou být vysoce sedativní."

Výsledky zprávy odpovídají první prezentaci výzkumných pracovníku na výrocní schuzce Americké akademie alergie, astmatu a imunologie v San Antoniu v Texasu.
Vetsina úcastníku studie byla zena a mela mezi 12 a 75 lety. Setrení zacalo v roce 2009 a trvalo do roku 2011.
Dobrovolníci byli náhodne zarazeni do jednoho z trech dávkovacích rezimu omalizumabu nebo placeba a potom po ctyri mesíce poté byli pozorováni jednotnými kontrolami.
Vysetrovatelé a jedinci oba nevedeli, jaká konkrétní dávka kazdá osoba uzívala po celou dobu pokusu.
Chronická koprivka a vyrázka ovlivnily vsechny úcastníky po dobu nejméne 6 mesícu, zatímco nekolik melo podmínky po dobu více nez 5 let. Údy nebo závazná svedivá vyrázka byla stále problémem u vsech pacientu i po uzívání antihistaminií po dobu sedmi dnu.
Saini, docent na Johns Hopkins University School of Medicine, který od roku 2005 studoval omalizumab, vysvetlil:

"Pacienti trpící tímto stavem potrebují více a lépe moznosti lécby, protoze chronická koprivka a vyrázka jsou tezko lécitelná a mohou být velmi oslabující."

Antihistaminikum XYZAL® (Levocetirizine Dihydrochlorid) byl schválen americkým Úradem pro lécivé prípravky pro chronické koprivky v roce 2011. Nicméne méne nez 50% lidí, kterí jsou léceni, reaguje na tradicní léky s antihistaminiky, tvrdí Saini.

Omalizumab je bezpecnejsí nez jiné lécebné postupy

Nový výzkum poskytuje znacný dukaz, ze tato moznost první injekce není jen úcinná, ale je také bezpecnejsí nez jiné léky, vcetne kortikosteroidu a imunosupresivního cyklosporinu, které jsou spojeny s moznými závaznými a toxickými reakcemi, jako je napríklad ztencení kostí, infekce a vysoký krevní tlak.

Nejváznejsí reakcí na lécbu omalizumabem byla bolest hlavy. Zádný z dobrovolníku nezemrel nebo nezpusobil anafylaktický sok, nebo se musel vyhnout ze studie kvuli negativním úcinkum na míste.
Asi 3 miliony lidí ve Spojených státech je postizeno chronickou idiopatickou koprivkou, která nekdy zahrnuje otoky. Zeny mají dvakrát vyssí pravdepodobnost, ze budou trpet temito "sociálními izolacními podmínkami" nez muzi, rekl Saini.
Nekterí pacienti trpí tezkým dýcháním, protoze rozvíjejí takové spatné otoky rukou, ocí, rtu, obliceje a krku. Nekterí lidé dokonce nebudou opoustet svuj dum behem vzplanutí, coz znamená, ze musí chybet.

Úlevy mohou být léceny jednou, jednotnou dávkou léku

Americkí a evropstí vedci podali injekci a Dávka 300 miligramu lécby, prodávaného jako Xolair, jednou mesícne po dobu 3 mesícu.
Po uplynutí jednoho týdne doslo k pocátecní úleve od príznaku. Petatricet procent subjektu zaznamenalo úplné vyloucení vcel po trech mesících a 44% nevyvinulo koprivku nebo znovu se svedeli.
Lék byl 50% úspesný pri nizsích dávkách (150 miligramu, 75 miligramu a 0 miligramu - placebo) jako dalsí vetsí dávka nebo témer nemel zádný vliv.
Saini provedla predchozí studie o zkusebních dávkách, které se lisí od testu pouzívaných pri lécbe omalizumabem pri lécbe astmatu. Saini je zároven reditelem programu Johns Hopkins pro výuku lékarství v oblasti alergie a klinické imunologie.
Prestoze dávkování astmatu je mereno váhou a koncentrací IgE protilátek v krvi, coz je dulezité pro alergické odpovedi, mohou být úly léceny jednotnými, jednotnými dávkami omalizumabu.

Jak lécba skutecne funguje?

Presne jak omalizumab, schválený v roce 2003 v USA jako lék na lécbu astmatu, zabranuje alergickým reakcím, které zpusobují vázné koprivky a svedení, stále není známo, vysvetlují autori.
Nicméne, vysvetlil Saini, jsou si toho vedomi omalizumab váze volné IgE tekoucí v tele a snizuje pocet IgE receptoru na jiných bunkách imunitního systému, které nesou histamin.
Pri alergické reakci se normálne stane, ze alergeny, vcetne prachových cástic a pylu, se vázou na receptory IgE, které se nacházejí na techto bunkách imunitního systému.
Kontrolované, vlnové uvolnování histaminu, rozhodující spoustecí chemikálie, která hraje roli pri zánetu, je výsledkem tohoto procesu.
Nicméne, protoze uvolnování histaminu se zdá být spontánnejsí v svrbivém vyrázce chronických kopriv, vedci verí, ze mastocyty a bazofily nesoucí histamin jsou abnormální.
Saini nyní plánuje provést dalsí výzkum dopadu omalizumabu na IgE a jak hraje roli v chronické koprivce a vyrázce. Doufá, ze "porozumí základnímu mechanismu onemocnení a vysvetlí, proc je droga úcinná."
Napsal Sarah Glynn