Jsou nase mozky fyzicky tvarovány zivotními zkusenostmi?

Mohou vnejsí zivotní zkusenosti - jako je vystavení násilí, zneuzívání detí nebo sikane - zmenit fyzické vlastnosti nasich mozku? A co zobrazování násilí v médiích - napríklad v televizi nebo ve videohrách?
Je verejnost, média a tvurci politik casteji reagovat na výzkum, který vykazuje dukaz o biologických skodách?

Minulý mesíc, Zdravotní novinky dnes zkoumali, jaké mohou mít dospelé zdravotní dusledky - psychologické a fyzické - v sikane v detství. Mezi nezádoucí úcinky spojené s historií sikanování jsme se krátce dotýkali nekterých zajímavých zjistení týkajících se fyziologických zmen souvisejících s sikanováním.

Patrí sem studie z roku 2014 o dlouhodobých zdravotních dopadech sikany, které predstavovaly sikanování jako druh "toxického stresu", meritelný abnormálními hladinami C-reaktivního proteinu, který trvá do dospelosti.

Nicméne dalsí studie pokrocily - posoudit fyziologický dopad, který muze mít nejen vývoj telesné, ale i telesné sikany na vývoj mozku.

Predstava, ze zkusenost, která je mimo telo - není neco, co jsme pohltili, které bylo postizeno onemocnením nebo poskozeno fyzickým zranením - muzeme meritelne menit fyzikální vlastnosti orgánu jako podstatné pro nase fungování, protoze mozog je zjevný. Ale muzeme dokázat prícinu a následky?

Tracy Vaillancourtová, psychologka na univerzite v Ottawe, Kanada, která provedla radu studií o emocionálních a psychologických úcincích sikany - stejne jako neurobiologický dopad sikany - povazuje za frustrující média, verejnost a tvurci politik jsou více s úmyslem venovat pozornost výzkumu na toto téma, pokud výzkumníci mohou prokázat biologické poskození.

"Kdyz ukázu, ze je neco biologického, delá to titulky," rekla Bostonský globus. "Z nejakého duvodu si myslím, ze lidé jsou více nuceni verit biologickým dukazum, nez nekdo ríká:" Oh, jsem deprimovaný. Necítím se dobre. " Doufám, ze to bude zmena politiky. "

Sikanování a mozek

Ve studii z roku 2008 Vaillancourt zjistil, ze zatímco sikanovaní chlapci mají vyssí hladiny stresového hormonu kortizolu nez jejich stíhaci bez sikanování, sikanovaní dívky mají mnohem nizsí hladiny kortizolu ve srovnání se svými vrstevníky.

Zjistila také, ze sikanovaní teenageri mají méne skóre na zkouskách slovní pameti nez jejich vrstevníci, coz naznacuje, ze abnormální hladiny kortizolu mohou v hipokampe zabíjet neurony, coz vede k problémum s pametí.

V rámci probíhající dlouhodobé studie Vaillancourt sledoval teenagery - nekterí z nich mají v minulosti sikanování svými vrstevníky - a hodnotili jejich kognitivní fungování kazdých 6 mesícu. Vaillancourt také pouzívá magnetické rezonancní zobrazování (MRI) pro snímání mozku dospívajících kvuli dukazum poskození hippokampu.

V drívejsí studii neuroscienti Martin Teicher zkoumali mozku 63 mladých dospelých v rámci studie verbální viktimizace.

Teicher zjistil, ze mezi subjekty, které uvádejí, ze jsou obetmi slovního sikany, byly abnormality v corpus callosum. Tato oblast mozku se skládá ze svazku vláken spojujících levé a pravé hemisféry mozku a je známo, ze jsou dulezité pro vizuální zpracování a pamet.

Bylo zjisteno, ze neurony v corpus callosum u sikanovaných subjektu mají méne myelinového povlaku, který zvysuje komunikaci mezi mozkovými bunkami.

Bylo navrzeno, ze tyto abnormality v mozku mohou pro obeti obtízné zpracovávat to, co se kolem nich deje, a odpovídajícím zpusobem reagovat.

Muze také vysvetlit nekteré z kognitivních poruch souvisejících s sikanováním - spatnou pamet, pozornost a koncentraci - a dokonce by mohla prispet k úzkosti, depresi a sebevrazedným myslenkám, s nimiz se setkalo mnoho obetí.

Snízená sedá hmota u lidí, kterí byli zneuzíváni jako deti

Dopad detské spatné péce obecneji na neurobiologii byl zkoumán v nekolika studiích. Dríve byly výsledky neuroimagingových studií u zneuzívaných detí povazovány za nekonzistentní.

V cervnu letosního roku vsak byla zverejnena mezinárodní studie zverejnená v American Journal of Psychiatry tvrdí, ze mají silné dukazy o souvislostech mezi detským týráním - definovaným Svetovou zdravotnickou organizací (WHO) jako fyzické nebo emocionální spatné zacházení, sexuální zneuzívání, zanedbávání nebo vykoristování, které poskozují zdraví dítete, jeho prezití, rozvoj nebo dustojnost; objem sedé hmoty mozku.

"Trestná péce v detství pusobí jako závazný stres, který produkuje kaskádu fyziologických a neurobiologických zmen, které vedou k trvalým zmenám v mozkové strukture," ríká autor Joaquim Radua.

Raduova studie pouzila neuroimagingovou techniku ??nazývanou morfometrickou metodou zalozenou na voxelu (VBM), která srovnávala mozky 56 detí a 275 dospelých, kterí meli v detském veku detskou lécbu s 56 detmi a 306 dospelými, kterí nemeli v minulosti spatné zacházení.

Výzkumníci zjistili, ze úcastníci, kterí byli vystaveni spatnému zacházení, vykazovali v nekolika oblastech mozku výrazne mensí objemy sedé hmoty.

"Deficity v pravé orbitofrontal-temporální-limbické a levé podradné celní oblasti zustaly v podskupine analýzy nelécených úcastníku, coz naznacuje, ze tyto abnormality nebyly spojené s léky, ale se spatným zacházením," ríká Radua.

Navíc abnormality v objemu sedé hmoty v levém post-centrálním gyru byly nalezeny pouze u dospelých, kterí byli vystaveni spatnému zacházení jako deti. Nejvíce konzistentní abnormality sedé hmoty u obetí zlého zacházení byly zjisteny ve ventrolaterálních prefrontálních a limbicko-temporálních oblastech, které vykazují známky pozdního vývoje.

Stejne jako u Teicherových zjistení deficitu myelinu u sikanovaných dospívajících, tým Radu je presvedcen, ze tento pozdní vývoj po spatném zacházení muze vysvetlit, proc lidé s detským zneuzíváním v minulosti nekdy vykazují kognitivní poruchy.

Deti vystavené rodinnému násilí vykazují stejnou mozkovou aktivitu jako vojáci v boji

Studie z roku 2011 od výzkumníku z University College London ve Velké Británii byla první, která vyuzívala funkcní MRI (fMRI) k vysetrování neurobiologického dopadu fyzického zneuzívání a domácího násilí na deti.

Úzasne studie ukázala, ze deti vystavené rodinnému násilí mají stejné mozkové aktivity jako vojáci vystavení boji.

Ve studii bylo porovnáno s domem 23 detí, které byly vystaveny zdokumentovanému násilí - a které byly vsichni zmíneny o sociálních sluzbách - u 23 detí, které nebyly vystaveny násilí ve svých rodinách. Prumerný vek úcastníku byl 12 let.

Zatímco v skeneru byly deti zobrazeny obrazy muzských a zenských tvárí, které vykazovaly smutné, klidné nebo rozzlobené výrazy - deti nebyly povinné identifikovat emoce, ale jednoduse, zda je tvár muzem nebo zenou.

Kdyz vsak deti ukázaly rozzlobené tváre, vysetrení fMRI zaznamenalo zvýsenou aktivitu na prední ostrove a amygdaly detí, které byly vystaveny násilí. Obe tyto oblasti mozku jsou spojeny s detekcí hrozeb a predchozí studie bojových veteránu prokázaly stejnou zvýsenou aktivitu v prední ostrove a amygdaly.

Z toho vyplývá, ze výzkumní pracovníci se domnívají, ze oba zneuzívané deti a vojáci se prizpusobili tomu, aby byli "vnímaví" nebezpecím ve svém prostredí.

Nicméne oba hyperaktivované oblasti mozku jsou také spojeny s úzkostnými poruchami, takze to muze vysvetlit, proc zneuzívané deti mají zvýsené riziko úzkostných problému v pozdejsím zivote. Jako vedoucí autor Dr. Eamon McCrory vysvetlil:

"Vsechny studované deti byly zdravé a nikdo netrpel problémem dusevního zdraví. To, co jsme prokázali, je to, ze vystavení rodinnému násilí je spojeno se zmeneným fungováním mozku bez psychiatrických symptomu a ze tyto zmeny mohou predstavovat podkladový nervový rizikový faktor Ze tyto zmeny mohou být pro díte krátkodobe adaptabilní, ale mohou zvýsit dlouhodobé riziko. "

Vystavení násilí v rodine nebo ve skole vsak nejsou jediné zkusenosti, které neurologové naznacují, ze mohou ovlivnit vývoj mozku. Úcinky vystavení násilí v televizi a ve videohrách v oblasti vývoje mozku byly opakující se oblastí zájmu.

Bílá hmota a násilí v televizi

V letosním roce studie na Lékarské fakulte Indiana University zjistila, ze mladí dospelí muzi, kterí sledují více násilí v televizi, projevují méne zralý vývoj mozku a chudsí výkonné funkce - schopnost rozhodovat, rozumet a resit problémy - nez kolegové, kterí sledují méne násilné TV porady.

Zatímco nebylo zjisteno, ze celkový pocet sledovaných televizí souvisí s výkonem výkonných testu provádených úcastníky studie - 65 zdravých muzu s normálními IQ, ve veku 18-29 let - bylo pozorováno násilné televize.

"Zjistili jsme, ze cím víc násilný televizní porad, který úcastník zaznamenal, bylo horsí, co vykonávaly na úkoly pozornosti a kognitivní kontroly," uvedl autor Tom A. Hummer, PhD.

A co víc, kdyz se Hummeruv tým podíval na MRI vysetrení úcastníku, kterí sledovali hodne násilné televize, nasli fyziologické abnormality:

"Kdyz jsme se podívali na mozkové skeny mladých muzu s vyssími násilnými televizními projevy, byl mensí objem bílé hmoty spojující celní a parietální laloky, coz muze znamenat méne zralosti v vývoji mozku."

Bílá hmota izoluje nervy, které spojují ruzné oblasti mozku. Nekteré z techto spojení - napríklad mezi celními a parietálními laloky - jsou povazovány za dulezité pro výkonné fungování.

Obvykle se zvysuje mnozství bílé hmoty v mozku a postupne se vytvárí více spojení az do veku 30 let.

Prestoze Hummerova studie vyloucila pravidelné hráce videohier - aby se zabránilo duverným dukazum o vztahu objemu bílé hmoty a násilí v televizi - studie z roku 2011 se zamerila na vliv násilných videohier na mozek.

V této studii bylo 22 zdravých muzu ve veku 18-29 let, kterí nebyli pravidelnými hráci násilných videohier, rozdeleno do dvou skupin. Jedna skupina byla povinna hrát streleckou hru na 10 hodin doma po dobu jednoho týdne, ale instruovala ji, aby nehrála celý druhý týden. Druhá skupina nehrála zádné násilné videohry po dobu 2 týdnu.

Vsichni úcastníci podstoupili fMRI na zacátku studie s následnými zasedáními po prvním a druhém týdnu.

Vedci uvedli, ze po 1 týdnu hraní strelecké hry úcastníci projevovali méne aktivací v levém dolním celním laloku behem "úkolu emocionální interference" a mensí aktivace v prední cingulární kure behem "kognitivní inhibice pocítání úkolu" ve srovnání s jejich výsledky na zacátku studie a výsledky kontrolní skupiny.

"Tyto oblasti mozku jsou dulezité pro ovládání emocí a agresivního chování," ríká autor Dr.Yang Wang z Indiana University School of Medicine v Indianapolis.

Nicméne, po týdnu, aniz bychom hráli strelbu, se ukázalo, ze tyto zmeny do výkonných oblastí mozku se zmensují.

Prokázání príciny a následku je nárocné

Ackoli studie Dr. Wanga demonstruje specifickou zmenu v mozkové aktivite, ke které dochází po expozici násilí (ve forme videohry), v mnoha dalsích studiích se tato pozornost zamerila na, je obtízné dokázat prícinu a následky.

Napríklad v násilném televizním studiu nebyli vedci schopni prokázat, zda to bylo kvuli násilné televizi, ze úcastníci studie meli nizsí objemy bílé hmoty nebo zda úcastníci príznive reagovali na násilnou televizi, protoze meli nizsí objemy bílé hmota.

Jak vysvetlil autor Tom Hummer, je treba dalsí výzkum:

"S touto studií jsme nemohli izolovat, zda jsou lidé se spatnou výkonnou funkcí pritahováni k programum s více násilím, nebo pokud je obsah sledování televize zodpovedný za ovlivnení vývoje mozku po urcitou dobu."

"Musí se vyresit jeste mnoho vedcu," priznal vedecká spisovatelka Emily Anthesová v clánku o vztahu sikany a neurobiologie. "Stále je obtízné dukladne rozptýlit prícinu a úcinek: napríklad je mozné, ze deti s urcitými hormonálními hladinami nebo charakteristikami mozku jsou z jakéhokoliv duvodu pravdepodobnejsí, aby byly sikanovány."

Tato otázka se mozná zkoumala více na zvírecích modelech nez na lidských subjektech. Napríklad nedávná studie, která se zabývá interakcí spánku a ucení, zjistila, ze spaní po ucební úloze podporují rust dendritických hrbetu - konektoru, které prenásejí informace mezi synapsami - v mozku mysí.

Jeste zajímavejsí je, ze mysi, které se naucily predjízdet na rotující tyci v ucebním úkolu, vykazovaly pátere, které rostou na ruzných dendritických vetvích, do jiné skupiny mysí, která se naucila bezet zpet na prut.

Jiné studie na potkanech zjistily, ze po vystavení zastrasování vetsí krysí je produkce neuronu poskozena v mozku sikanovaných krys. V dokumentu z roku 2007 zverejneném v Journal of Neuroscience, vedci uvedli, ze nezvykle vysoké procento neuronu u sikanovaných krys zemre pred dozráváním.

Dalsí výzkum je vsak zapotrebí, nez vedci mohou ríci, zda by se takové výsledky mohly týkat i lidí.

Jakozto slozitý a záhadný orgán, jako je lidský mozek, vedci z neurologie doufají, ze výsledky jejich studií poskytnou nové cíle pro prípadné intervence u pacientu, jejichz problémy dusevního zdraví mohou souviset s viktimizací nebo vystavením násilí, at jiz jako deti nebo dospelé.

Lécba rakoviny vajecníku Olaparib nabízí nadeji pro pacienty bez BRCA mutací

Podle clánku, který byl zverejnen online v onkologii Lancelot, zjistení odhalily potenciál olaparibu lécit pacienty s castejsími sporadickými nádory, které by mohly nabídnout novou moznost lécby jednoho z nejnebezpecnejsích nádorových onemocnení u zen. Poprvé inhibitor PARP, olaparib, který prokázal príslib zenám s dedicnou mutací v jejich genu BRCA1 nebo BRCA2 (coz predstavuje priblizne 5-10% prípadu rakoviny prsu a vajecníku), snízilo velikosti nádoru v mnohem sirsí skupine pacientu s rakovinou vajecníku bez techto mutací genu BRCA.

(Health)

H1N1 chripka: tehotné zeny mohou bezpecné vzít vakcínu

Otázka, zda je treba ockovat proti chripce, je jen jednou z mnoha rozhodnutí, která musí brát tehotné zeny. Nová rozsáhlá národní studie vsak muze zpusobit urcité obavy po odhalení dukazu, ze vakcína proti H1N1 je v prubehu tehotenství bezpecná. Spolupráce mezi výzkumníky z Kalifornské univerzity v San Diegu (UCSD), Bostonské univerzity a Americké akademie astmatu a imunologie (AAAAI) prinesla jednu velkou národní studii a dva doprovodné studie zverejnené v casopise Vaccine.

(Health)