Apatie u starsích dospelých spojená se zvýseným smrstováním mozku

Starsí jedinci, kterí mají apatie - nedostatek zájmu nebo emocí - pravdepodobne mají mensí objemy mozku nez lidé, kterí nejsou apaticí, podle nového výzkumu zverejneného v casopise Neurologie.

Výzkumný tým, vcetne doktorky Lenore J. Launer z Národního institutu pro stárnutí u National Institutes of Health (NIH) v Bethesde, uvádí, ze minulý výzkum ukázal vztah mezi depresí pozdeji v zivote a lézemi bílé hmoty ( WML) - malé oblasti mrtvých bunek - na mozku.

U osob s kognitivním postizením a Alzheimerovy choroby je apatie spojena se zvýseným WML v celním laloku mozku, stejne jako atrofie - snízení velikosti mozku.

Toto vedlo výzkumníky k otázce, zda apatie prispívá k takovým zmenám v mozku u lidí bez demence nebo deprese.

"Zustává nejasné, zda je apatie spojená s atrofií a WML u starsích osob bez demencí," písí autori studie.

"Protoze apatie se lisí v prognóze a farmakologickém lécení a muze se vyskytnout nezávisle na depresi, je dulezité rozlisit apatii od deprese pozdního zivota."

Pro jejich studium tým analyzoval 4 354 osob bez demencí, kterí meli prumerný vek 76 let.

Vsichni pacienti podstoupili vysetrení magnetickou rezonancí (MRI) a byli pozádáni, aby odpovedeli na dotazník, který zmeril apatii - 15-bodová geriatrická deprese (GDS-15).

Otázky zkoumaly jejich nedostatek zájmu, nedostatek emocí, nedostatek energie, zda uprednostnují pobyt doma a jejich celkové aktivity a zájmy.

Pouhá apatie "muze naznacovat nemoci mozku"

Vysetrovatelé zjistili, ze jedinci, kterí meli dva nebo více príznaku apatie, meli o 1,4% méne objemu sedé hmoty a o 1,6% méne bílé hmoty nez ti, kterí meli méne nez dva symptomy apatie.

Oblasti sedé hmoty mozku jsou tam, kde jsou ulozeny pameti a kde dochází k ucení, zatímco bílá hmota je odpovedná za komunikaci mezi ruznými oblastmi mozku. Proto ztráta takové látky muze mít dusledky pro kognitivní funkce.

Kdyz vedci predstavovali jednotlivce, kterí meli depresi, zjistili, ze výsledky zustaly stejné, coz naznacuje, ze samotná apatie muze být rizikovým faktorem pro ztrátu bílé a sedé hmoty.

Komentovat na zjistení, Launer ríká:

"Stejne jako známky ztráty pameti mohou signalizovat zmeny mozku související s mozkovou chorobou, apatie muze naznacovat základní zmeny.

Príznaky apatie jsou casté u starsích lidí bez demencí. A skutecnost, ze úcastníci nasí studie meli apatii bez deprese, by meli obrátit nasi pozornost na to, jak samotná apatie by mohla naznacovat nemoci mozku. "

Vedci poukazují na to, ze standardní nástroje k merení deprese nerozpoznávají známky apatie, coz je znepokojení vzhledem k tomu, ze mnoho starsích lidí má takové pocity.

Launer poukazuje na to, ze pokud budou výsledky týmu potvrzeny, vyvíjející se strategie pro identifikaci apatii dríve mohou být cestou zamerené na osoby, které jsou ohrozeny mozkovým onemocnením.

Ale vedci tvrdí, ze jejich studium je omezeno. Napríklad poznamenávají, ze pri hodnocení úcastníku nepouzili formální diagnózu apatie.

"Nicméne," dodávají, "podskupina GDS-15 apatie se ukázala jako konzistentní korelace s formální diagnózou apatie a byla pouzita jako míra apatie v jiných studiích zalozených na velké populaci."

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii od Johns Hopkins University v Baltimore, coz naznacuje, ze ztráta sluchu u starsích dospelých muze být spojena s rychlejsím mozkovým zmrstováním.

40% dospelých Americanu bude behem svého zivota vyvíjet diabetes typu 2

V USA se ocekává, ze 2 z kazdých 5 dospelých vyvinou diabetes 2. typu po celou dobu zivota. To je podle nové studie publikované v The Lancet Diabetes & Endocrinology. Priblizne 40% dospelé populace USA - 2 z kazdých 5 dospelých - se ocekává, ze behem svého zivota rozvinou diabetes 2. typu.

(Health)

Brainové vazby oslabené stazením nikotinu mohou vysvetlit relaps kuráku

Nová studie zobrazující mozku, publikovaná v JAMA Psychiatry, naznacuje, ze vysoká míra relapsu u kuráku, kterí se snazí prestat, muze být zpusobena neschopností - vyvolanou stazením nikotinu - prejít z mozkové síte "výchozího rezimu" na "výkonnou kontrolu "mozková sít. Vedci z University of Pennsylvania ve Philadelphii a Národního institutu pro zneuzívání drog (NIDA) v Baltimore, MD vysvetlují, ze kdyz je zapojen výchozí rezim, lidé mají tendenci být v takzvaných introspektivních nebo autoreferencních stavech.

(Health)