cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Jak rozpoznat úzkostný útok

Obsah

  1. Úzkost versus panický útok
  2. Symptomy
  3. Príciny
  4. Komplikace
  5. Tipy pro zivotní styl
  6. Lécba
Úzkost muze nastat, kdyz se clovek obává, ze se neco stane. Jde o nelékarský termín, který se týká pocitu strachu nebo obav, který se casto týká urcitého problému nebo obav.

Úzkost byla spojena se stresem. Stejne jako pocity strachu a starostí, casto se jedná o fyzické príznaky, jako je napnutí svalu.

To se lisí od záchvatu paniky, coz je príznak panické poruchy. Úzkost se casto vztahuje k urcité události nebo situaci, ackoli tomu tak není vzdy.

Záchvaty paniky se mezitím mohou objevit bez specifikovatelného spoustece a príznaky jsou mnohem závaznejsí nez príznaky úzkosti.

Nicméne, pokud hladiny stresu a úzkosti pokracují po dlouhou dobu, mohou se objevit dalsí problémy.

Rychlá fakta o úzkosti
  • "Úzkostný útok" obvykle zahrnuje strach z nejakého specifického výskytu nebo problému, který by se mohl stát.
  • Symptomy zahrnují obavu, neklid a prípadné fyzické príznaky, jako jsou zmeny srdecní frekvence.
  • Úzkost se lisí od záchvatu paniky, ale muze se objevit jako soucást úzkosti nebo panické poruchy.

Úzkost versus panický útok

Úzkost muze být príznakem panice, ale je odlisná od záchvatu paniky.

Jaké jsou rozdíly?


Zkousky a stres na pracovisti mohou vést k úzkosti.

Zde jsou nekteré funkce, které je odlisují.

"Úzkostný útok" nebo úzkost:

  • muze mít urcitý spoustec, napríklad zkousku, problémy na pracovisti, zdravotní problém nebo problém vztahu
  • není diagnostikovatelný stav
  • je méne závazný nez záchvat paniky
  • obvykle se postupne rozvíjí, kdyz se clovek cítí úzkostlive
  • zahrnuje fyzické príznaky, jako je napríklad závodní srdce nebo "uzel v zaludku"

Panický útok:

  • nemá konkrétní spoust
  • muze být príznakem panické poruchy, diagnostikovatelného stavu
  • má závazné príznaky
  • muze se stát, zda se clovek cítí klidný nebo úzkostlivý
  • zahrnuje fyzické príznaky a pocity strachu tak intenzivní, ze se clovek obává úplné ztráty kontroly nebo bezprostrední smrti
  • casto se vyskytuje náhle a neocekávane a trvá nekolik minut az hodinu, ackoli negativní dopad muze pokracovat

Termín "úzkostný záchvat" není uveden v Americké psychologické asociaci (APA's) Diagnostic and Statistical Manual 5th Edition (DSM-V).

Záchvaty paniky jsou vsak príznakem panické poruchy v DSM-V. Pouze kvalifikovaný odborník muze diagnostikovat panickou poruchu.

Rozdíl v príznaky

Oba panice a úzkost mohou zahrnovat strach, bolest nebo závodní srdce, závrate, bolest na hrudi, potíze s dýcháním a iracionální myslenky.

Pri záchvatu paniky jsou vsak mnohem závaznejsí. Ten clovek muze skutecne verit, ze zemrou.

Rozdíly v tom, jak zacínají

Úzkost muze být reakcí na konkrétní strach nebo strach. Má tendenci postupne se rozvíjet a clovek je obvykle na prvním míste znepokojen nebo znepokojen. Muze být mírný, mírný nebo závazný. Mozná existuje smysl, ze pokud bude mozné tento problém vyresit, bude vse v porádku.

Panický útok se muze stát bez varování a neexistuje zádný zpusob, jak tomu zabránit. Muze se stát, zda se clovek cítí klidne nebo úzkostlive, a dokonce i behem spánku. Casto neexistuje zádná zrejmá prícina a úroven strachu je neprimerená spoustení. Ve skutecnosti je podle APA reakce nesouvisející se situací.

Rozdíly v délce trvání

Úzkost je casto spojena se specifickou situací. To má tendenci budovat a pokracovat po nejakou dobu.

Záchvaty paniky zacínají náhle, príznaky vrcholí po 10 minutách a zpravidla se snizují po 30 minutách, prestoze úcinky mohou trvat déle. Úzkost obecne není vrchol tímto zpusobem, ale nekterí lidé s úzkostí mohou postupovat k záchvaty paniky.

Muze úzkost vést k panice?

Osoba, která trpí panickou poruchou, muze mít pocit, ze bude mít záchvaty paniky. Nejistota ohledne toho, zda nebo kdy se útok stane, muze vést k úzkosti mezi útoky.

U osoby s panickou poruchou muze úzkost vyvolat záchvaty paniky. Strach z paniky muze ovlivnit chování a schopnost cloveka fungovat v kazdodenním zivote.

APA naznacuje, ze muze existovat biologický faktor, který je základem panické poruchy, ale vedci dosud nezjistili specifický marker.

Symptomy úzkosti


Bolest hlavy a svalové napetí mohou být dusledkem úzkosti.

Príznaky úzkosti zahrnují:

  • obavy a obavy
  • nepokoj
  • problémy se spánkem
  • obtíznost soustredení
  • podrázdenost
  • smutek
  • pocit tlaku a spechání
  • Fyzické príznaky zahrnují:
  • zmeny srdecní frekvence
  • napetí v hlave nebo krku
  • bolest hlavy
  • nevolnost nebo prujem
  • pocení
  • suchá ústa
  • tíznost v krku a potíze s dýcháním
  • tresání nebo tres
  • pocit mdloby

Ne kazdý prípad úzkosti bude zahrnovat vsechny tyto príznaky. Úzkost muze být mírná, stredne závazná nebo závazná, v závislosti na spousti a na to, jak clovek reaguje.

Nekterí lidé mohou celit zkousce napríklad mírne obavám, zatímco jiní mohou mít vsechny výse uvedené príznaky.

Obvykle, kdyz nebezpecí nebo nebezpecí prochází, príznaky zmizí.

Úzkost, která trvá dlouhou dobu nebo je vyvolána specifickými událostmi, muze být príznakem dalsí poruchy, jako je sociální úzkostná porucha.

Príciny

Úzkost casto vyplývá ze stresu nebo pocitu ohromení.

Mezi bezné príciny úzkosti patrí:

  • pracovní tlak
  • financní tlak
  • rodinné nebo vztahové problémy
  • rozvodu, rozluky nebo smrti
  • obavy o rodicovství nebo o péci
  • problémy s administrativními problémy nebo technologií
  • zmena zivotních situací, jako je stehování domu nebo zmena pracovních míst
  • snízení pohyblivosti nebo fyzické funkce
  • ztráta dusevní funkce, napríklad krátkodobá pamet
  • s diagnózou chronického zdravotního stavu, jako je roztrousená skleróza (MS), diabetes a dalsí

Muze být také spojeno s jiným faktorem nebo zdravotním stavem, jako jsou:

  • sociální nebo jiné fobie
  • obsedantne-kompulzivní porucha (OCD)
  • posttraumatické stresové poruchy (PTSD)
  • genetické faktory
  • vetsí stres nebo náchylnost k stresu
  • zmeny v mozku
  • v minulosti zneuzívání drog nebo alkoholu
  • nadmerné uzívání kofeinu
  • uzívání nekterých léku
  • nedávné nebo minulé traumatické zkusenosti

Trigery úzkosti mohou zahrnovat:

  • recnictví
  • vystavení pusobení fobie
  • strach z paniky

Nekdy muze úzkost také vycházet z psychické poruchy.

Co je obsesivne-kompulzivní porucha?Dalsí informace o obsesivne-kompulzivní poruse.Prectete si ted

Druhy úzkostné poruchy

Existuje nekolik ruzných klasifikovaných úzkostných poruch. Kazdý z nich obsahuje ruzné typy príznaku, které mohou být v nekterých prípadech vyvolány specifickými situacemi.

Panická porucha (PD): Jedná se o nejméne dva záchvaty paniky doprovázené neustálým strachem z budoucích útoku. Lidé s panickou poruchou mohou ztratit práci, odmítnout cestovat nebo opustit svuj domov, nebo úplne se vyhnout vsemu, co podle jejich názoru vyvolá úzkost.

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD): Jedná se o neustálý stav starostí o radu událostí nebo aktivit v osobním zivote.

Fobická porucha: Jedná se o neschopný a iracionální strach z predmetu nebo situace, napríklad strach z pavouku nebo otevrené prostory (klaustrofobie). Vetsina dospelých s poruchou fobie si je vedoma, ze jejich strach je iracionální.

Obsedantne-kompulzivní porucha (OCD): Tento stav je poznamenán nezádoucími opakovanými myslenkami (obsesemi) a chováním (nátlaky).

Komplikace

Odpoved, která vede ke stresu a úzkosti, je navrzena tak, aby nám pomohla vyrovnat se s obtíznými situacemi, které docasne vznikají.

Adrenalin je hormon zapojený do reakce v boji nebo letu. Náhlé uvolnení tohoto hormonu pripravuje telo na útek pred nebezpecím nebo fyzickou hrozbu.

Za normálních podmínek se hladiny adrenalinu rychle vrátí k normálu po odstranení strachu. Avsak pokud úzkost pokracuje a hladina adrenalinu zustává vysoká, mohou nastat dalsí problémy.

Trvalý stres a úzkost muze vést k dalsím problémum, jako jsou:

  • Deprese
  • úzkostné poruchy

Pokracující stres byl spojen s problémy s imunitou, trávícími, spánkovými a reprodukcními systémy.

Mezi fyzické zdravotní problémy, které mohou nastat, patrí:

  • casté nachlazení a infekce
  • srdecní choroba
  • vysoký krevní tlak
  • diabetes

Je dulezité prijmout opatrení nebo vyhledat pomoc ke snízení stresu a úzkosti, pokud se stane ohromující nebo trvalé.

Tipy pro zivotní styl

Tipy pro zvládání stresu a úzkosti zahrnují:


Je dulezité venovat cas uvolnení.

Znáte známky: Pokud víte, kdy poznáte známky, ze jste stresováni nebo prílis nervózní, mozná budete moci podniknout nejaké kroky. Bolest hlavy, neschopnost spát nebo prejídání mohou být známkami toho, ze je cas na prestávku nebo pozádat o pomoc.

Znáte spoustece: Pokud se muzete naucit rozpoznat, co vás vede k úzkosti, muzete být schopni podniknout kroky. Mozná jste prijal prílis mnoho úkolu? Muzete pozádat nekoho, aby vám pomohl? Zhorsuje káva nebo alkohol? Zvazte snízení.

Strava: Zaneprázdnený zivotní styl muze zpusobit prílis mnoho rychlého obcerstvení nebo prílis málo cvicení. Snazte se dát si cas na posezení na zdravé jídlo nebo si doma pripravit obed s mnozstvím cerstvého ovoce a zeleniny do kanceláre, místo aby si popadl hamburger.

Cvicení: Dlouhodobé sedení pred obrazovkou pocítace nebo pri jízde bere jeho dan. Vyzkousejte 30 minutovou prestávku a projdete se jednou za den, abyste zvýsili pocit pohody.

Naucte se nekteré relaxacní techniky: Jóga dýchání, meditace a jiné strategie mohou pomoci snízit stres a úzkost. Existují urcité dukazy, ze pouzívání aromaterapie muze pomoci snízit stres, i kdyz je zapotrebí dalsího výzkumu.

Vyzkousejte novou aktivitu: Hudba, meditace, zahradnictví nebo spojení se sborem, jógem, pilatem nebo jinou skupinou mohou uvolnit stres a chvíli si vzpomenete na vase starosti. Muzete se seznámit s lidmi s podobnými obavami, s nimiz muzete sdílet své pocity.

Být spolecenský: Trávit cas s práteli a rodinou nebo najít skupinu, kde se muzete setkat s dalsími, napríklad dobrovolnictvím nebo pripojením do skupiny podpory. Mozná zjistíte, ze vám mohou poskytnout emocionální a praktickou podporu, stejne jako odstranení problému po ruce.

Stanovte cíle: Pokud se cítíte premoci financními nebo administrativními problémy, napr. Si posadte a pripravte si plán. Nastavte cíle a priority a vyzkousejte je, jak je vyresíte. Plán vám rovnez pomuze ríci "ne" dalsím pozadavkum od ostatních, pro které nemáte cas.

Produkty, jejichz cílem je pomoci lidem snízit hladinu úzkosti prostrednictvím relaxace, jsou k dispozici pro online nákup.

Lécba

Moznosti lécby úzkosti a souvisejících problému zahrnují:

  • kognitivní-behaviorální terapie (CBT)
  • léky, jako jsou nekteré typy antidepresiv
  • podpora skupin pro osoby se specifickými podmínkami

Kazdý, kdo se cítí ohromen stresem nebo úzkostí, by mel poradit s lékarem. Získání pomoci vcas muze pomoci predejít vzniku dalsích problému.

Pokud uvazujete o získání odborné pomoci, je dulezité videt rádne vyskolenou a kvalifikovanou osobu.Tato webová stránka nabízí sadu nástroju pro nalezení registrovaného psychologa ve vasí oblasti.

Pokud vy nebo nekdo, koho znáte, máte myslenky na sebevrazdu, muzete zavolat na císlo National Lifestyle Prevention Suicide Lifeline na 1-800-273-TALK (8255). Linka je otevrena 24 hodin denne, 7 dní v týdnu. Vsechny hovory jsou duverné.

Vybrali jsme propojené polozky zalozené na kvalite produktu a seznamte klady a zápory kazdého z nich, abychom vám pomohli urcit, který z nich bude nejlépe pro vás. Partnerujeme s nekterými spolecnostmi, které tyto produkty prodávají, coz znamená, ze spolecnost Healthline UK a nasi partneri obdrzí cást výnosu, pokud uskutecníte nákup pomocí výse uvedeného odkazu.

Dochází Brain do pohotovostního rezimu, kdy je metabolická energie nízká?

Dochází Brain do pohotovostního rezimu, kdy je metabolická energie nízká?

Pouzitím pocítacového modelu ke studiu vzoru mozku elektroencefalogramu (EEG), nazvaného "potlacení výbuchu", vedci v USA verí, ze objevili základní mechanismus, jak se mozkový chování rídí, kdyz je zásobení metabolických energií do mozkových bunek nízká. Je to, jako by suprese roztrhnutí byla typem prerusovaného pohotovostního rezimu, kdy po období intenzivní cinnosti následuje období necinnosti, které trvá, dokud není dostatek energie metabolismu, aby se bunky mohly znovu aktivovat.

(Health)

Studie ukazuje, ze krevní bunky potrebují oxid dusnatý k dodávání kyslíku

Studie ukazuje, ze krevní bunky potrebují oxid dusnatý k dodávání kyslíku

Nové poznatky o tom, jak cervené krvinky privádí kyslík z plic do tkáne, mohou znamenat, ze je cas prepsat textové knihy o tom, jak funguje dýchací cyklus. Vedci tvrdí, ze respiracní cyklus je systém trí plynu, který zahrnuje kyslík, oxid uhlicitý a oxid dusnatý. Ve sborníku Národní akademie ved kardiolog Jonathan Stamler, profesor medicíny na Fakulte lékarské fakulty Case Western Reserve University v Clevelandu v OH, a jeho kolegové popisují, jak vedli studii, která ukazuje, ze respiracní cyklus zahrnuje tri plyny a ne jen dva.

(Health)