Antipsychotika muze být skodlivá pro osoby s Parkinsonovou chorobou

Antipsychotika, která jsou bezne predepsána u lidí s Parkinsonovou chorobou, muze zpusobit dalsí skody, ríká výzkum hlásený v JAMA Neurologie.
Lékari mohou u nekterých pacientu s Parkinsonovou chorobou predepisovat antipsychotika.

Parkinsonova choroba je neurologická porucha postihující predevsím starsí lidi. Ocekává se, ze priblizne 1 milion Americanu zije s Parkinsonovou chorobou, a lékari kazdorocne diagnostikují 60 000 nových prípadu, jak uvádí Nadace Parkinsonovy nemoci.

Parkinsonova prícina zpusobuje tres, tuhost a obtíznost chuze v pocátecní fázi; vcas muze vést k poklesu kognitivních funkcí.

Výzkum ukázal, ze az 60% pacientu s Parkinsonovou zkuseností s psychózou a 80% s demencí. Antipsychotika, jako je quetiapin, jsou bezne predepisovány.

Potenciální nepríznivé úcinky antipsychotických léku zahrnují snízenou bdelost, vyssí riziko vzniku cukrovky a srdecních chorob, nízký krevní tlak a v dlouhodobém výhledu pohybové poruchy podobné tem, které se vyskytují u Parkinsonovy choroby.

Antipsychotické lékové balení prinásejí varování pro pacienty s demencí

Od roku 2005 pozádala Úrad pro potraviny a léciva (FDA) pozadované balení antipsychotických drog, aby obsahovaly varování "cerné krabice", zpocátku kvuli dukazum, ze by mohly vést k mrtvici mezi uzivateli.

Rychlá fakta o Parkinsonove chorobe

• 7 az 10 milionu lidí po celém svete zije s Parkinsonovou chorobou
• 4% prípadu se projevilo pred dosazením veku 50 let
• Muzi mají 1,5 krát vyssí pravdepodobnost vývoje onemocnení nez zeny.

Dalsí informace o Parkinsonove chorobe

Predchozí studie naznacily, ze psychotické léky mohou zpusobit vyssí míru úmrtnosti u pacientu s demencí a upozornení FDA uvádí riziko pro pacienty s demencí.

Vetsina lidí s demencí má Alzheimerovu chorobu, ale existují i ??jiné formy demence a jeden z nich se vyskytuje u priblizne 80% osob s Parkinsonovou chorobou, obvykle po nekolika letech po diagnóze.

V roce 2011 doktor Daniel Weintraub, hlavní autor soucasné studie, a kolegové zjistili, ze navzdory temto varováním nebyla zádná akce omezovat predepisování antipsychotik u pacientu s Parkinsonovou chorobou.

Pro dalsí vysetrování Dr. Weintraub a vedci z Perelmanské lékarské fakulty Univerzity v Pennsylvánii, lékarské fakulte Michiganské lékarské fakulty a lékarských center Philadelphie a Ann Arbor Veterans Affairs (VA) analyzovali záznamy z velké databáze veteránu, pro priblizne 15 000 pacientu.

Tým chtel vedet, zda pouzití antipsychotických léku muze vést k vyssí mortalite u vsech pacientu s Parkinsonovou chorobou, a to nejen u pacientu s demencí.

Prestoze se u Parkinsonovy psychózy normálne vyskytuje s demencí a pozdejsím onemocnením, muze se projevit jiz brzy, a to i v prípade, ze neexistuje zádná demence.

Presná prícina psychózy u Parkinsonovy choroby je nejasná, ale muze být zpusobena sírením onemocnení do nekterých oblastí mozku nebo pouzitím urcitých léku pro zlepsení funkce dopaminu.

Vyssí riziko úmrtí u pacientu s Parkinsonovou chorobou

Výzkumníci porovnali 7 877 pacientu s Parkinsonovou chorobou, kterí obdrzeli recepty na antipsychotika kdykoli v období 1999-2010 s kontrolní skupinou, která drogy nepouzívala.

Shodli se s úcastníky na faktory jako vek, etnikum, pohlaví, roky od diagnózy a prítomnosti demence.

Výsledky ukázaly, ze behem 180 dnu po zahájení lécby antipsychotiky byla úmrtnost mezi temi, kterí uzívali léky, o 2,35 vyssí nez u tech, kterí nebyli.

Ti, kterí uzívali quetiapin, meli vyssí riziko o 2,16 ve srovnání s zádnou lécbou; s risperidonem, riziko bylo 2,46krát vyssí, s olanzapinem 2,79krát a haloperidol byl spojen s 5,08krát vyssí mortalitou.

Celkove se zdá, ze antipsychotika první generace, jako je haloperidol, predstavují o 50% vyssí relativní riziko úmrtí nez dríve vyvinuté antipsychotika - napríklad risperidon a quetiapin.

Zatímco nálezy znamenají riziko, zustává nejasné, proc je riziko pro nekteré skupiny pacientu vetsí, cástecne proto, ze datový list vetsinou uvádel prícinu smrti jako "Parkinsonovu chorobu" spíse nez specifický mechanismus. Tým doufá, ze nová studie odhalí dalsí podrobnosti.

Dr. Weintraub vyzývá k "peclivému zvázení" pred predepisováním antipsychotík u pacientu s Parkinsonovou chorobou.

Navrhuje alternativní prístupy, jako je lécba jiných zdravotních stavu souvisejících s psychózou, snízení dávky lécby substituce dopaminu a zvládnutí psychózy jinými prostredky nez psychotickými léky.

On ríká:

"Antipsychotika by mela být pouzita u techto pacientu pouze tehdy, je-li psychóza klinicky významná a pacienti by pravdepodobne nemeli být na tyto léky ponecháni dlouhodobe bez prehodnocení."

Ve spojeném úvodníku dr. Mark S. Baron z Virginie Commonwealth University Health System v Richmondu v VA poukazuje na to, ze: "Tvárí v tvár pacientovi s PD [Parkinsonovou chorobou] s nekontrolovatelnými halucinacemi nebo z toho duvodu starsí pacient s demenci a delirium, zdravotní pracovníci celí obtízné situaci, casto bez úcinných a jasne bezpecných prístupu. "

Dr. Baron podporuje výzvu autoru k obezretnosti a dalsímu výzkumu.

Minulý rok, Zdravotní novinky dnes hlásil nový lék, který chrání bunky dopaminu u lidí s Parkinsonovou chorobou.