Co je treba vedet o ankylozující spondylitide?

Obsah

1. Symptomy
2. Komplikace
3. Diagnóza
4. Príciny a rizikové faktory

Ankylozující spondylitida je typ artritidy, který typicky zacíná v páteri a spojích mezi páterí a pánví. Zpusobuje bolest, tuhost a muze ovlivnit tvar pátere a pohyblivost.

Príznaky se mohou rozsírit do jiných cástí tela a nakonec tato chronická zánetlivá onemocnení muze zpusobit, ze nekteré kosti v páteri se spojují dohromady.

Vcasná diagnostika a lécba ankylozující spondylitidy (AS) muze snízit riziko deformity pátere a pomoci lidem zvládat príznaky.

Symptomy

Bolest a ztuhlost v dolní cásti zad, boku a hýzdí mohou být casnými známkami AS.

Spondylitis Association of America poznamenává, ze príznaky AS se velmi lisí mezi jednotlivci, stejne jako vek, ve kterém se vyvíjí.

Sdruzení také uvádí, ze AS muze predstavovat rozdílne u mensiny lidí, zejména zen, s bolestem zacínajícími v jiných oblastech nez je dolní cást zad.

AS muze napríklad zacít v oblasti krku, kotníku, lokte nebo jiného kloubu.

Priblizne u 1 z 10 osob, u kterých je onemocnení tak závazné, jsou ohrozeni dlouhodobým postizením.

Vcasné príznaky a príznaky

Nekteré z castejsích casných príznaku a príznaku onemocnení zahrnují:

• bolesti v dolní cásti zad, boku a hýzdí
• tuhost v dolní cásti zad, boku a hýzdí
• bolest krku
• bolesti vazu a slach
• únava
• nocní pocení
• mírná horecka
• ztráta chuti k jídlu
• obecné nepohodlí

Tyto príznaky mohou:

• rozvíjet postupne behem nekolika týdnu nebo mesícu
• být prominentnejsí ráno nebo v noci
• být horsí po období necinnosti
• zlepsit po svetle cvicení nebo teplou sprchu
• objevit nebo zesílit v nepravidelných intervalech
• cítit na jedné nebo obou stranách tela

Znamení a príznaky v prubehu casu

Casem se príznaky stávají chronickými. V této fázi jsou príznaky a príznaky zahrnující bolest, ztuhlost a citlivost na obou stranách tela. Tyto symptomy se casto rozsírily do dalsích cástí tela.

AS muze nakonec vést ke zmenám v drzení tela a nekterí lidé s AS mohou vypadat, jako by byli skloneni vpred, coz je známo jako kyfóza.

Únava zpusobená reakcí tela na zánet je dalsím bezným dlouhodobým príznakem.

Oblasti nejcasteji postizené

AS príznaky mají tendenci ovlivnovat nekolik oblastí tela, vcetne:

• pátere
• krk
• zebra
• ramenní klouby
• boky
• stehna
• klouby rukou
• klouby nohou

AS vsak muze mít vliv na jakýkoliv kloub.

Komplikace

Dýchací potíze zpusobené snízenou kapacitou plic mohou být komplikací AS.

U osob s tezkými príznaky AS a pokrocilého zánetu muze dojít ke vzniku nové kostní hmoty. Jak se telo pokousí sama lécit, cásti páterních kostí se spojují dohromady a zpusobují tuhost a ztrátu flexibility.

Mezi dalsí komplikace patrí:

• Anémie zánetu a chronické nemoci. Tento typ mírné az stredne závazné anémie se bezne vyskytuje u lidí s chronickým onemocnením. Je to druhý nejcastejsí typ anémie a muze prispívat k únave u pacientu s AS.
• Zánet strev. Nekterí lidé s AS mají zánetlivé strevní poruchy (IBD), jako je Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida. Nekteré výzkumy naznacují, ze az 10% lidí s AS rozvíjí IBD a naopak.
• Zánet oka. Priblizne 33 procent lidí, kterí mají AS, bude mít alespon jeden prípad zánetu oka. Bolest, rozmazané videní, citlivost na svetlo a zalévání jsou príznaky této komplikace.
• Zánet srdce. Zánet aorty, nejvetsí tepny tela, muze nastat u pacientu s AS. Aorta nese krev od srdce do ostatních oblastí tela. Kdyz se aorta zapálí, není schopna tuto roli vykonávat tak dobre.
• Snízená kapacita plic. Fúze kostí muze vést k ztuhnutí zebra, coz muze zpusobit potíze s dýcháním.
• Zlomení komprese pátere. Oslabené kosti se mohou nakonec zhroutit u osob s AS, coz je výskyt známý jako zlomenina pátere. Plicní kompresní zlomenina muze vést k spatnému drzení tela a muze poskodit míchu a nervy.

Diagnóza

Diagnostiku casto provádí revmatolog, který se specializuje na onemocnení kloubu, svalu a kostí.

AS muze být diagnostikován pomocí fyzické vysetrení, krevních testu a zobrazovacích testu.

Fyzikální zkouska

Lékar bude kontrolovat reakce na bolest v ruzných oblastech tela, stejne jako rozsah pohybu pátere. Mohou také zkontrolovat, jak daleko hrudník expanduje a jak snadné je dýchat.

Lékar bude také mít plnou anamnézu a rodinnou anamnézu nemoci.

Krevní testy

Lékari mohou také pozádat o krevní testy, aby zjistili prítomnost genu HLA-B27. Tento gen je prítomen az u 95 procent bílých lidí ve strední a severní Americe, kterí mají AS.

Nicméne, ne kazdý s tímto genem pokracuje v rozvoji AS. Pouze 1 az 2 procenta lidí s genem HLA-B27 jsou tímto stavem ovlivneny.

Krevní testy mohou také indikovat prítomnost zánetu, coz muze pomoci pri diagnostice.

Zobrazovací testy

Rentgenovou nebo MRI vysetrení muze lékar pouzít, pokud bolest zad trvá 3 mesíce nebo déle.

Rentgenové zárení se muze provádet na páteri, aby se zjistilo, zda jsou klouby poskozené nebo spálené. Lékari si mohou objednat vysetrení pomocí MRI, pokud se na rentgenovém snímku nic nezobrazí. MRI mohou detekovat zánet bez poskození kloubu.

AS je chronické onemocnení, takze nekterí lékari mohou cekat na jasný vzorec symptomu. Historie bolesti zad trvající 3 mesíce nebo déle je casto klícovým faktorem diagnózy.

Kdy videt lékare

Pokud osoba zazívá bolest v dolní cásti zad, boku nebo hýzdí, je dulezité navstívit lékare. To je zvláste dulezité, pokud je tato bolest bolestnejsí, nebo pretrvává v prubehu casu.

Lidé by meli také vyhledat lékarskou pomoc, pokud se u nich objeví nekterý z dalsích príznaku nebo komplikací AS.

Príciny a rizikové faktory

Prícina AS není známa. Lidé s genem HLA-B27 jsou vystaveni vetsímu riziku vzniku tohoto onemocnení, i kdyz ne vsichni s tímto genem vyvíjejí AS. Stejne tak ne vsichni s AS nesou gen.

Nekteré výzkumy také identifikovaly dalsí rizikové faktory v jednotlivých skupinách lidí.

Rizikové faktory pro vývoj AS zahrnují:

• stárí
• sex
• genetiky a rodinné historie

Americká akademie rodinných lékaru doporucuje, aby byl AS nejbeznejsí u bílých muzu ve veku od 15 do 40 let. Priblizne trikrát více muzu nez zen se vyvinulo AS se známkami a príznaky, které se obvykle objevují v rané dospelosti. Ovlivnuje vsak i zeny a lidi vsech vekových kategorií a ras.

Odhady od evropské populace naznacují, ze AS postihuje 2 az 5 dospelých z kazdých 1 000. V nekterých skupinách vsak AS muze postihnout az 1 z kazdých 100 lidí.

Ankylozující spondylitida: Úcinky a lécbaKliknete zde a dozvíte se více o výhledu ankylozující spondylitidy.Prectete si ted

Prevence

Vzhledem k tomu, ze prícina AS není známa, není mozné zabránit jeho nástupu. Vcasná diagnóza vsak muze zabránit nebo omezit progresi onemocnení a pomoci pri zvládání príznaku.